Přejít k článku

Přejít na obsah

Deprese – Co člověk prožívá?

Deprese – Co člověk prožívá?

„JEDNOU, když mi bylo 12 let, jsem se ráno probudil, posadil se na okraj postele a řekl jsem si: Dneska nejspíš umřu.“ U Jamese se tehdy projevila takzvaná velká deprese. * Co následovalo dalších 30 let? „S touto citovou a duševní poruchou jsem se musel potýkat každý den.“ V mládí trpěl James takovým pocitem bezcennosti, že jednou dokonce roztrhal fotografie z dětství. Vzpomíná: „Byl jsem přesvědčen, že ani nestojím za to, aby si mě někdo připomínal.“

Každý z nás občas zápasí s pocity smutku, a tak bychom mohli dospět k závěru, že máme představu o tom, co je deprese. Jak se ale cítí člověk, jehož deprese je nemocí?

Krutý vetřelec

Deprese jako nemoc není jen nějaký přechodný splín, ale závažná porucha, která lidem může bránit v každodenních činnostech.

Například Álvaro již více než 40 let zažívá „strach, duševní zmatek, úzkost a hluboký smutek“. Vysvětluje: „Kvůli depresi hodně prožívám to, jak se o mně vyjádří druzí. Vždy jsem se cítil zodpovědný za každý nezdar.“ Popisuje, že při depresi má člověk „hroznou bolest, jejíž zdroj nelze určit, strach bez vědomé příčiny, a co je nejhorší, naprostou nechuť o tom mluvit“. Nyní cítí určitou úlevu. Ví, co je příčinou jeho potíží. Říká: „Cítím se lépe, protože vím, že nejsem sám, kdo bojuje s takovými problémy.“

U Marie, které je 49 let a žije v Brazílii, se deprese projevuje nespavostí, bolestí, podrážděností a „pocitem smutku, který zdánlivě nemá konec“. Když lékaři stanovili u Marie diagnózu, cítila velkou úlevu, protože příčina jejího utrpení konečně dostala konkrétní jméno. „Pak se ale moje úzkost ještě prohloubila,“ vzpomíná. „Lidi s depresí totiž chápe jen málokdo. Většina se na ně dívá skrz prsty.“

Žádný důvod ke smutku?

Deprese má někdy jasnou příčinu, ale často vstoupí do života člověka zcela nečekaně. „Náhle a bez zjevného důvodu váš život zahalí mrak smutku,“ říká Richard z Jižní Afriky. „Nikdo vám neumřel, nic hrozného se nestalo. Přesto jste skleslí a apatičtí. A ten mrak nelze ničím zahnat. Jste zahlceni pocity zoufalství a nevíte proč.“

Deprese není nic, za co by se člověk měl stydět. Nicméně takové pocity měla Ana z Brazílie, když u ní byla diagnostikována deprese. „Uplynulo už osm let, ale stydím se za to stále,“ připouští. Obzvlášť těžce se vyrovnává s pocity extrémního smutku. „Utrpení je někdy tak intenzivní, že cítím doslova fyzickou bolest,“ vysvětluje Ana. „Bolí mě všechny svaly v těle.“ V takových chvílích je pro ni prakticky nemožné,  aby vůbec vstala z postele. Mívá období, kdy nedokáže zastavit pláč. Říká: „Vzlykám tak úporně a tolik mě to vyčerpá, že mám pocit, jako by mi přestala kolovat krev v žilách.“

„Náhle a bez zjevného důvodu váš život zahalí mrak smutku“

I Bible potvrzuje, že lidé se mohou dostat do nebezpečně hluboké sklíčenosti. Například apoštol Pavel vyjádřil obavy, že jistý muž by mohl být „pohlcen svým přílišným smutkem“ neboli, jak říká Ekumenický překlad, ‚pod přívalem zármutku se zhroutit‘. (2. Korinťanům 2:7) Někteří lidé v depresi se cítí dokonce tak špatně, že si přejí zemřít. Mnozí mají stejné pocity jako prorok Jonáš, který řekl: „Zemřít je pro mne lepší než být naživu.“ (Jonáš 4:3)

Jak se lidé s depresí mohou léčit a jak se s ní mohou naučit žít?

^ 2. odst. Jména v této sérii článků byla změněna.