Mladí lidé se ptají . . .

Proč se mám řídit Biblí?

JSI ve školní jídelně a se dvěma spolužačkami sedíš u oběda. Jedna z nich stále pokukuje po jednom novém spolužákovi.

„Všimla sis, že se mu líbíš?“ ptá se tě první dívka. „Koukni, jak po tobě pořád pošilhává. Může na tobě oči nechat!“

„A víš, co je nejlepší?“ šeptá druhá a naklání se k tobě. „Že je volnej!“

„Škoda, že já nejsem,“ dodá první dívka. „Sbalila bych ho raz dva!“

Potom řekne něco, co slýcháš opravdu nerada:

„A proč ty vlastně s nikým nechodíš?“

Vědělas, že ta otázka padne. A pravda je, že bys ráda měla známost. Ale rodiče ti vysvětlovali, že nejlepší je s tím počkat, dokud nebudeš zralá na manželství. Kdyby jen nebyla . . .

„Ta tvoje víra, že jo?“ říká druhá dívka.

Pomyslíš si: ‚To mi snad čte myšlenky, nebo co?‘

„Ty pořád s tou tvojí Biblí,“ posmívá se ta první. „Proč by sis nemohla taky někdy trochu užít?“

Už ses někdy ocitl(a) v podobné situaci, kdy se ti spolužáci posmívali kvůli tomu, že jednáš v souladu s biblickými zásadami? Jak jsi na to reagoval(a)?

▪ Odvážně ses svých mravních zásad zastal(a).

▪ Cítil(a) ses trapně, ale vysvětlil(a) jsi druhým své názory nejlíp, jak jsi uměl(a).

▪ V duchu jsi se svými spolužáky souhlasil(a), protože opravdu o hodně přicházíš.

Už sis někdy říkal(a), jestli opravdu stojí za to řídit se Biblí? Mladá Deborah o tom přemýšlela. * Vzpomíná: „Spolužáci si mohli dělat, co chtěli. Vypadalo to, že se nikomu nemusí zodpovídat. Bible se mi zdála omezující. Nevázaný životní styl mých spolužáků mě lákal.“

Je špatné mít pochybnosti?

Biblický pisatel Asaf si prožil období, kdy pochyboval o tom, zda má cenu žít tak, aby to Boha těšilo. Napsal: „Začal jsem totiž závidět  vychloubačům, když jsem vídal ten pokoj ničemných lidí.“ A dokonce řekl: „Jistě je marné, že jsem očistil své srdce a že si myji ruce v nevinnosti.“ (Žalm 73:3, 13)

Jehova Bůh tedy rozhodně chápe, že lidé někdy pochybují o tom, zda má cenu žít podle jeho měřítek. Vždyť to byl koneckonců on, kdo nechal Asafovy myšlenky zapsat do Bible. Asaf nakonec dospěl k závěru, že žít v souladu s Božími zákony je to nejlepší, co může člověk udělat. (Žalm 73:28) Jak ale k takovému rozhodnutí dospěl? Asaf byl moudrý a k uvedenému závěru nedošel na základě nějakého osobního utrpení, ale proto, že se poučil z chyb druhých. (Žalm 73:16–19) Dokážeš to udělat i ty?

Konfrontace s realitou

Král David se na rozdíl od Asafa musel trpce poučit z vlastní zkušenosti. Na vlastní kůži pocítil, že přehlížení Božích měřítek vede k neblahým následkům. David se dopustil cizoložství s manželkou jednoho ze svých poddaných a potom se snažil zamést za sebou stopy. Tím ublížil druhým lidem i Bohu a sám pak zakoušel bolestné následky svého jednání. (2. Samuelova 11:1–12:23) Poté, co se David kál, ho Jehova inspiroval k tomu, aby vyjádřil své pocity v písni. A jeho slova nechal k našemu užitku zapsat do Bible. (Žalm 51:1–19; Římanům 15:4) Učit se z chyb druhých je tedy moudré a biblické.

Uvažujme o vyjádření některých mladých lidí z různých částí světa, kteří se dočasně odklonili od biblických měřítek. Jejich odpovědi ti pomohou napodobovat Asafa a vystříhat se chyb, které udělal David. Tito mladí lidé měli předmanželský pohlavní styk. Podobně jako David však činili pokání a opět mají před Bohem čisté postavení. (Izajáš 1:18; 55:7) Uvažuj tedy o jejich vyjádřeních.

Probuďte se!: Jaké faktory ovlivnily tvoje myšlení a jednání?

Deborah: „Ve škole jsem viděla, že všichni s někým chodí a že vypadají šťastní. Když jsem s nimi někam šla a viděla jsem, jak se líbají a objímají, žárlila jsem a cítila se osamělá. Často jsem celé hodiny trávila sněním o nějakém klukovi, který se mi líbil. To ve mně ještě víc rozněcovalo touhu být s ním a udělat cokoli, jen abych svou touhu naplnila.“

Mike: „Četl jsem si o sexu a díval se na programy, ve kterých se sex propagoval. O sexu jsme mluvili s kamarády a to jen zvětšovalo mou zvědavost. Pak jsem byl s jednou holkou o samotě a myslel si, že se s ní můžu mazlit, aniž bych se s ní vyspal. Myslel jsem si, že dokážu kdykoli přestat.“

Andrew: „Měl jsem ve zvyku sledovat pornografii na internetu. Začal jsem taky hodně pít. A chodil jsem na tahy s mladými, kteří biblické mravní zásady neuznávali.“

Tracy: „Když mi bylo 16, záleželo mi jen na tom, abych byla se svým klukem. Věděla jsem, že předmanželský sex je špatný, ale neošklivila jsem si ho. Neměla jsem v úmyslu se s někým před svatbou vyspat, ale moje city byly silnější než já. Nějakou dobu jsem měla otupělé svědomí a necítila jsem vůbec žádnou vinu.“

Probuďte se!: Přineslo ti takové jednání štěstí?

Deborah: „Ze začátku jsem byla nadšená ze svobody a byla jsem šťastná, že konečně zapadám mezi ostatní. Tyhle pocity se ale rychle vytratily. Pak jsem se začala cítit nečistá, připravená o nevinnost a zklamaná. Bylo mi hrozně líto, že jsem se svého panenství vzdala, ale už to nešlo vzít zpátky. Často jsem si potom říkala: ‚Kdo sis myslela, že seš?‘ A pořád jsem si kladla otázku ‚proč‘. ‚Proč jen jsem se neřídila Jehovovými láskyplnými zásadami?‘“

Mike: „Cítil jsem se tak, jako by něco ve mně umřelo. Snažil jsem se nepřemýšlet o tom, jak moje jednání působí na druhé. Ale nemohl jsem tomu uniknout. Trápilo mě vědomí, že  kvůli svému potěšení ubližuji druhým. Nemohl jsem spát. Nakonec potěšení z nemravnosti vymizelo a převládla ve mně bolest a pocit hanby.“

Andrew: „Bylo pro mě stále snadnější jednat v souladu se svými nesprávnými touhami. Zároveň mě ale stravoval pocit viny a byl jsem sám ze sebe zklamaný.“

Tracy: „Netrvalo dlouho a realita na mě dopadla jako pytel cementu. Nemravností jsem si zničila mládí. Myslela jsem si, že si hezky užijeme. Ale neužili jsme si nic. Jen jsme jeden druhému způsobili bolest, trápení a vzájemně si zlomili srdce. Noc co noc jsem v posteli vzlykala a říkala si, proč jen jsem nejednala podle Jehovových rad.“

Probuďte se!: Jakou radu bys dal(a) mladým, kteří si říkají, že biblické zásady jsou omezující?

Deborah: „Pokud se člověk přestane řídit Biblí, šťastnější nebude. Přemýšlejte o tom, jak se bude Jehova cítit, když se budete řídit jeho radami. A do hloubky a pečlivě přemýšlejte o následcích, ke kterým vede to, když se jeho měřítka přehlížejí. Pamatujte, že nejde jen o vás a o vaše touhy. Vaše jednání působí na druhé. A pokud budete Boží rady přehlížet, ublížíte i sami sobě.“

Mike: „Jednání spolužáků se může na první pohled zdát přitažlivé. Než je ale začneš napodobovat, podívej se pod povrch. K nejcennějším věcem, které ti Jehova dává, patří důstojnost a mravní čistota. Když tyhle dary zahodíš jen proto, že se nedokážeš ovládat, prodáš sám sebe dost lacino. O svých problémech si promluv s rodiči a jinými zralými lidmi. Jestliže uděláš chybu, bez váhání se k ní přiznej a snaž se situaci napravit. Pokud budeš jednat tak, jak říká Jehova, získáš opravdový pokoj.“

Andrew: „Když je člověk nezkušený, myslí si, že jeho vrstevníci si užívají. Svými postoji tě nakazí. Proto si přátele vybírej moudře. Důvěřuj Jehovovi a ušetříš si spoustu trápení.“

Tracy: „Nemysli si, že tobě se to stát nemůže. Mamka si se mnou sedla a na rovinu mi řekla, že svým jednáním si nakonec způsobím jen bolest. Hrozně mě to urazilo. Měla jsem svou hlavu, ale to se mi nakonec vymstilo. Jednej tak, jak říká Jehova, a vybírej si společnost takových lidí, kteří se snaží o totéž. Budeš díky tomu mnohem šťastnější.“

Biblické zásady — Svěrací kazajka, nebo bezpečnostní pásy?

Pokud se ti spolužáci posmívají kvůli tomu, že se snažíš žít podle Bible, polož si následující otázky: Proč nechtějí podle biblických zásad jednat? Přečetli si už sami Bibli, aby zjistili, jaký užitek z dodržování jejích měřítek plyne? Uvažovali do hloubky o následcích, k nimž vede přehlížení těchto rad? Nebo prostě jdou s davem, a tak dělají to, co ostatní?

Možná znáš lidi, kteří prostě ‚následují zástup‘. (2. Mojžíšova 23:2) Nechceš se snad rozhodovat líp než jen podle toho, co dělají druzí? Jak toho ale dosáhnout? Tím, že si sám ‚ověříš, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle‘. (Římanům 12:2) Jehova je ‚šťastný Bůh‘ a chce, abys byl šťastný i ty. (1. Timoteovi 1:11; Kazatel 11:9) Biblická měřítka jsou k tvému užitku. Je pravda, že se na ně dá pohlížet jako na svěrací kazajku, která omezuje tvou svobodu. Ve skutečnosti jsou však biblické rady podobné spíš bezpečnostním pásům, které pasažéra chrání před zraněním.

Bibli tedy rozhodně můžeš důvěřovat. Pokud budeš podle ní jednat, nejenže tím potěšíš Jehovu, ale sám z toho budeš mít užitek. (Izajáš 48:17)

Další články z rubriky „Mladí lidé se ptají . . .“ jsou k dispozici na internetové adrese www.watchtower.org/ypb

[Poznámka pod čarou]

K ZAMYŠLENÍ

▪ Proč může být těžké jednat podle Bible?

▪ Proč si musíš sám ověřit, že žít podle biblických měřítek je nejlepší?