Přejít k článku

Přejít na obsah

Dá se biblickým radám důvěřovat?

Dá se biblickým radám důvěřovat?

 Dá se biblickým radám důvěřovat?

‚Dá se věřit tomu, co mi tenhle člověk říká?‘ Možná jste si podobnou otázku kladli, když se vám nějaký obchodník snažil prodat ojeté auto nebo když politik v předvolební kampani sliboval, o co všechno se zasadí. Člověk samozřejmě nechce plýtvat penězi ani časem na produkty nebo informace, které nemají valnou hodnotu.

MOŽNÁ i vy si říkáte: ‚Mohu se z Bible dozvědět opravdu něco cenného? Pokud budu tu knihu číst a studovat, mohu se spolehnout na to, že vynaložený čas a úsilí nepřijdou nazmar?‘ Klíč k odpovědi na tyto otázky spočívá v jednom verši obsaženém v samotné Bibli: „Moudrost stojí či padá s tím, k jakým výsledkům vede.“ (Matouš 11:19, Phillips) Zda je nějaká rada neboli „moudrost“ dobrá nebo špatná, se tedy pozná podle toho, k jakým výsledkům vede, když se člověk podle ní zařídí. Níže jsou uvedena osobní vyjádření lidí, kteří si udělali čas na to, aby se s Biblí seznámili. Jejich postřehy vám pomohou rozhodnout se, zda byste tuto jedinečnou knihu měli číst a studovat.

Otázky ohledně smrti a posmrtného života

Karen, která žije ve Spojených státech, před nějakou dobou ztratila matku. Už od dětství věřila tomu, že všichni dobří lidé jdou po smrti do nebe. To jí však přinášelo jen chabou útěchu. Říkala si: ‚Jak teď asi moje maminka vypadá, když je v tom nebi? Jak ji najdu, až se tam dostanu — pokud se tam vůbec dostanu? A když zemřu, můžu skončit i někde jinde?‘

Karen začala pečlivě studovat Bibli se svědky Jehovovými. Dozvěděla se, že mrtví nejdou do nebe, ale že jsou ve stavu podobném hlubokému spánku. Kazatel 9:5 uvádí: „Neuvědomují [si] naprosto nic.“ Uvidí se tedy Karen ještě někdy se svou maminkou?

Následující jasné prohlášení uvedené v Bibli jí dodalo útěchu a naději: „Nedivte se tomu, protože přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší [Kristův] hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29) Karen se dozvěděla, že Bůh, který Bibli inspiroval, prostřednictvím svého Syna vzkřísí mrtvé lidi a umožní jim znovu žít zde na zemi. Uvedla: „To, co Bible říká o smrti a vzkříšení, do sebe tak úžasně zapadá!“

Jak poznat pravé náboženství?

Když bylo Angele, která žije v Rumunsku, 14 let, jeden duchovní z letničního hnutí se za ni modlil, aby dostala svatého ducha. V důsledku toho Angela začala mluvit jazyky. Její rodiče však byli toho názoru, že nauky letničářů neodpovídají tomu, co se píše v Bibli. Rodina tedy přestala chodit na jejich bohoslužby a začala studovat Bibli se svědky Jehovovými.

Angela sice byla zpočátku zklamaná, ale brzo si uvědomila, jaký rozdíl je mezi praktikami jejího bývalého náboženství a učením Bible. Přečetla si například Jana 17:3, kde se píše: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ Angela pochopila, že lidé, kteří chtějí mít Boží schválení, se o Bohu  musí nejdřív něco dozvědět. Říkala si: „Jak bych mohla tak pozoruhodným způsobem obdržet Božího ducha, když jsem o Bohu prakticky nic nevěděla?“ Pak dodala: „Děkuji Jehovovi za to, že mi prostřednictvím svého inspirovaného Slova pomohl najít pravé náboženství.“

Rady pro lepší život

„Míval jsem dost výbušnou povahu,“ říká Gabriel z Indie. „Když mě někdo vyprovokoval, začal jsem křičet, házet s věcmi, a dokonce jsem druhé fyzicky napadal. Díky biblickému studiu jsem se ale svůj temperament naučil ovládat. Dnes dokážu zůstat klidný i ve vypjatých situacích.“

Gabriel si přečetl texty jako například Přísloví 16:32, kde se píše: „Kdo je pomalý k hněvu, je lepší než silný muž, a kdo ovládá svého ducha, než ten, kdo dobývá město.“ Dhiraj, kterému se také podařilo zkrotit svou bouřlivou povahu, říká: „Tentýž biblický text mi pomohl uvědomit si, že ztráta sebeovládání je znakem slabosti, zatímco když si člověk zachová chladnou hlavu, je to dokladem jeho vnitřní síly.“

Philip byl gangsterem v Jižní Africe. Bitky, loupežná přepadení a vulgární mluva byly běžnou součástí jeho života. Za své zločiny si odseděl trest ve vězení. I navzdory takovému způsobu života však toužil poznat Boha. Když začal studovat Bibli se svědky Jehovovými, zatoužil Bohu sloužit a rozhodl se, že si dá život do pořádku. Svého ničemného jednání zanechal a přestal se stýkat se svými kumpány. Které myšlenky z Bible ho přiměly k takovým změnám?

Svědkové Jehovovi mu ukázali Ježíšova slova zaznamenaná v Janovi 6:44. Tam se píše: „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal.“ Philip říká: „Jehova ve mně viděl něco dobrého a přitáhl mě ke svému lidu; je to nádherné společenství bratrů a sester.“ Philip si také vzal k srdci biblické zprávy o tom, jaké milosrdenství Jehova projevil zkroušeným provinilcům. Říká: „Z těchto zpráv jsem pochopil, že s nedokonalými lidmi, kteří se kají, Jehova jedná s pochopením.“ (2. Samuelova 12:1–14; Žalm 51)

Wade, mladý Australan, hodně pil, bral drogy, hrál hazardní hry a žil velmi nemravně. Štěstí mu to ale nepřinášelo. Jednoho dne měl rozhovor se svědky Jehovovými a přijal nabídku bezplatného studia Bible. Co se při něm naučil?

Wade říká: „Hluboce na mě zapůsobilo, jak s druhými lidmi jednal Ježíš. Projevoval jim pochopení, soucit a lásku, a to všem bez rozdílu — včetně dětí. Čím víc jsem se o něm dozvídal, tím víc jsem chtěl být jako on. Díky Bibli jsem se naučil, co znamená být skutečným mužem a jak se změnit k lepšímu.“ A co všechny ty neřesti, které Wade měl? On sám k tomu říká: „Z Bible jsem se dozvěděl, že pokud svých  hříchů budu litovat a změním se, Bůh mi odpustí. Dokonce mi umožní žít věčně v pozemském ráji. Konečně jsem měl před sebou nějakou budoucnost!“ (Matouš 5:5) Wade se změnil a teď uctívá Jehovu s čistým svědomím.

Výroky, jež jste si právě přečetli, pronesli lidé, kteří si přáli svůj život zkvalitnit. Zkoumali Bibli, aby zjistili, zda by jim její rady pomohly vyřešit problémy a získat odpovědi na jejich otázky. Dobré výsledky, které to přineslo, je přesvědčily, že praktickým zásadám v Bibli se dá důvěřovat. A ke stejnému závěru můžete dojít i vy.

Jeden inspirovaný výrok pronesený před mnoha staletími, říká: „Šťastný je člověk, který nalezl moudrost, a člověk, který získává rozlišovací schopnost, vždyť mít ji jako zisk je lepší než mít jako zisk stříbro, a mít ji jako výnos než samotné zlato. Je drahocennější než korály a všechna jiná tvá potěšení se jí nemohou vyrovnat. Délku dnů má v pravici; v levici má bohatství a slávu. Její cesty jsou cesty příjemnosti a všechny její vozové cesty jsou pokoj. Je stromem života pro ty, kdo se jí chopí, a ti, kdo se jí stále pevně drží, mají být nazváni šťastnými.“ (Přísloví 3:13–18)

[Rámeček a obrázek na straně 25]

JAK BIBLE POMOHLA JEDNOMU VĚZNI

Bill měl velmi šťastné manželství. Ale ještě než se dočkal prvního výročí své svatby, byl odsouzen do vězení za zločin, který spáchal o mnoho let dříve.

Když se z šoku v podobě ztráty svobody vzpamatoval, rozhodl se využít ty dlouhé dny nějak smysluplně. Říká: „Na lehátku jsem si četl a studoval Bibli.“ To, co se dozvěděl, začal také uplatňovat. „Ke spoluvězňům na cele jsem se choval laskavě a přátelsky a oni viděli, že nechci dělat takové špatné věci jako oni. Říkávali o mně: ‚Bill chce trávit čas po svém — poznáváním Boha a Bible. Ten už problémy nikomu dělat nebude.‘

Díky téhle pověsti mě spoluvězňové nezatahovali do svých sporů a dalších nepříjemných situací. Bachaři viděli, že jim nemíním komplikovat život. Nakonec správě věznice doporučili, abych většinu dne pracoval odděleně od ostatních vězňů. To, že jsem Bibli uplatňoval ve svém životě, pro mě bylo velkou ochranou.“

Bill chodil na shromáždění svědků Jehovových, která se ve věznici pořádala, a aktivně ostatním vězňům říkal, co se z Bible naučil. Během výkonu trestu byl pokřtěn jako jeden ze svědků Jehovových. Vzpomíná: „Promarnil jsem skoro 50 let svého života, a tak jsem to chtěl změnit. Jsem přesvědčen, že jediný způsob, jak to může vězeň dokázat, je uplatňovat biblické zásady. A Bibli může člověk přesně porozumět tehdy, jestliže ji studuje se svědky Jehovovými. Pouze jejich náboženství je v souladu s biblickou pravdou. Není na tom nic složitého.“

Dnes je Bill na svobodě a slouží v jednom sboru svědků Jehovových v USA. Spolu s manželkou dál studují Boží slovo a žijí v souladu s jeho zásadami. Dobře si uvědomují pravdivost myšlenky zapsané v Izajášovi 48:17, 18: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, Ten, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit. Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj právě jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny.“

[Obrázek na straně 23]

Karen, USA

[Obrázek na straně 23]

Angela, Rumunsko

[Obrázek na straně 24]

Dhiraj, Indie

[Obrázek na straně 24]

Gabriel, Indie

[Obrázek na straně 24 a 25]

Philip s rodinou, Jižní Afrika

[Obrázek na straně 24]

Wade, Austrálie