Přejít k článku

Přejít na obsah

Co bylo prvotním hříchem?

Co bylo prvotním hříchem?

 Co říká Bible

Co bylo prvotním hříchem?

NEJEDNÁ se o nějakou akademickou otázku. Proč ne? Skutečnost, že Adam s Evou neposlechli Boha, měla totiž nepříznivý dopad na všechny lidi až do dnešní doby. Bible uvádí: „Skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Římanům 5:12) Jak mohl jediný skutek — to, že si první lidé vzali ovoce a snědli jej — mít takové tragické následky?

Když Bůh stvořil Adama a Evu, umístil je do nádherné zahrady, ve které bylo množství jedlého rostlinstva a ovocných stromů. Zákaz se vztahoval na jeden jediný strom. Byl to „strom poznání dobrého a špatného“. Adam s Evou měli svobodnou vůli, a proto se mohli rozhodnout, zda Boha poslechnou, nebo ne. Adam však dostal toto varování: „V den, kdy [ze stromu poznání] pojíš, určitě zemřeš.“ (1. Mojžíšova 1:29; 2:17)

Přijatelné omezení

Tento zákaz neměl za následek, že by Adam s Evou nějak strádali, protože ze všech ostatních stromů v zahradě jíst směli. (1. Mojžíšova 2:16) Nesouvisel ani s tím, že by první lidé měli nějaké špatné sklony, a ani nesnižoval jejich důstojnost. Kdyby se Boží zákaz týkal takových hrozných věcí, jako je sodomie nebo vražda, mohl by někdo usoudit, že dokonalí lidé měli určité hanebné sklony, jež bylo nutné držet na uzdě. Jedení je však naprosto normální a správná věc.

Bylo toto zakázané ovoce symbolem pohlavního styku, jak se někteří domnívají? Pro takový názor není v Písmu žádný podklad. Za prvé, Bůh vydal tento zákaz v době, kdy byl Adam sám, a zjevně nějakou dobu ještě sám zůstal. (1. Mojžíšova 2:23) Za druhé, Bůh řekl Adamovi a Evě, že mají ‚být plodní a přibývat a naplnit zemi‘. (1. Mojžíšova 1:28) Určitě by neudělal to, že by jim přikázal porušit jeho zákon, a pak je za to odsoudil ke smrti. (1. Jana 4:8) Za třetí, Eva si vzala ovoce dříve než Adam, a svému manželovi jej dala až později. (1. Mojžíšova 3:6) Je tedy jasné, že ovoce nepředstavovalo pohlavní styk.

Snaha o morální nezávislost

Strom poznání byl sice skutečný strom, ale symbolizoval právo Boha jako Panovníka rozhodovat o tom, co je pro lidi dobré a co špatné. Když z tohoto stromu lidé pojedli, nejenže se dopustili krádeže, protože si vzali to, co patřilo Bohu, ale také si opovážlivě přisvojili nezávislost v otázkách morálky. Povšimněte si, jak  Satan postupoval. Nejdříve Evu lživě ujistil, že ‚určitě nezemřou‘, pokud ona i její manžel pojedí ovoce. Potom prohlásil: „Bůh totiž ví, že v ten den, kdy z něho pojíte, se vám zcela jistě otevřou oči a zcela jistě budete jako Bůh a budete znát dobré a špatné.“ (1. Mojžíšova 3:4, 5)

Když Adam s Evou pojedli ovoce, žádné božské osvícení ohledně toho, co je dobré a co špatné, se nedostavilo. Proto Eva Bohu řekla: „Had — on mě podvedl.“ (1. Mojžíšova 3:13) Znala totiž Boží příkaz, a dokonce jej zopakovala hadovi, skrze kterého Satan mluvil. (Zjevení 12:9) Z její strany se tedy jednalo o projev svévolné neposlušnosti. (1. Mojžíšova 3:1–3) Adam však podveden nebyl. (1. Timoteovi 2:14) Místo aby loajálně uposlechl svého Stvořitele, dal na svou manželku a připojil se k ní. (1. Mojžíšova 3:6, 17)

Když Adam s Evou deklarovali svou nezávislost, nevratně poškodili svůj vztah k Jehovovi, a hřích se natrvalo vtiskl do jejich těla, totiž do genetické výbavy. Je sice pravda, že žili ještě stovky let, avšak „v ten den“, kdy zhřešili, začali umírat, podobně jako usychá větvička odříznutá od stromu. (1. Mojžíšova 5:5) Navíc poprvé v životě pocítili vnitřní nesoulad. Uvědomili si, že jsou nazí, a snažili se před Bohem skrýt. (1. Mojžíšova 3:7, 8) Prožívali rovněž pocit viny, nejistoty a hanby. Hřích v nich vyvolával neklid a tepalo je svědomí.

Kvůli tomu, aby Bůh zůstal věrný sám sobě a svým svatým měřítkům, právem odsoudil Adama a Evu ke smrti a vyhnal je ze zahrady Eden. (1. Mojžíšova 3:19, 23, 24) Ráj, štěstí a věčný život byly ztraceny — objevil se hřích, utrpení a smrt. Pro lidský rod to byl tragický výsledek. Avšak vzápětí po vynesení rozsudku nad první dvojicí Bůh slíbil, že všechny škody způsobené hříchem odstraní. Udělá to, aniž přitom poruší své spravedlivé zásady.

Jehovovým záměrem je dát všem potomkům Adama a Evy možnost osvobození ze smrtonosného zajetí hříchu. Použil k tomu Ježíše Krista. (1. Mojžíšova 3:15; Matouš 20:28; Galaťanům 3:16) Skrze něj Bůh odstraní hřích se všemi jeho důsledky a přemění celou zemi v ráj, tak jak to původně zamýšlel. (Lukáš 23:43; Jan 3:16)

ZAJÍMALO BY VÁS?

Jak víme, že zakázaným ovocem nebyl pohlavní styk? (1. Mojžíšova 1:28)

Čeho se jedení zakázaného ovoce týkalo? (1. Mojžíšova 3:4, 5)

Jaké opatření Bůh učinil, aby odstranil důsledky hříchu? (Matouš 20:28)

[Praporek na straně 29]

Zakázaným ovocem nebyl pohlavní styk

[Obrázek na straně 28 a 29]

Eva chtěla být jako Bůh a rozhodovat o tom, co je dobré a co špatné