Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak mít z novin užitek

Jak mít z novin užitek

 Jak mít z novin užitek

„Blázen je ten, kdo nikdy nečte noviny, ale ještě větší blázen je ten, kdo tomu, co čte, věří jen proto, že to čte v novinách.“ August von Schlözer, německý historik a novinář z konce 18. století

PŘI jednom průzkumu veřejného mínění dostaly tisíce obyvatel Británie a Francie otázku, do jaké míry důvěřují 13 významným institucím a orgánům. Tisk skončil na posledním místě. Lidé mu dokonce důvěřují méně než politice a obchodu. Ve Spojených státech většina čtenářů stále říká, že novinám věří, ale průzkumy provedené Pewovým výzkumným střediskem ukazují, že procento takových důvěřivých čtenářů klesá.

Pro nedůvěru často existují opodstatněné důvody, a to zvláště tehdy, když se jedná o komentáře k národním zájmům země, v níž jsou noviny vydávány. Co se za takových okolností děje? Pravda jde často stranou. Arthur Ponsonby, anglický státník z 20. století, o tom jednou prohlásil: „Když je vyhlášena válka, její první obětí je pravda.“

Ale i když válka vyhlášena není, je moudré dívat se na zprávy s určitou mírou zdravého skepticismu. Jedno biblické přísloví říká: „Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu, ale chytrý uvažuje o svých krocích.“ (Přísloví 14:15) Pokud jste v tomto ohledu přiměřeně opatrní, noviny mohou obecně uspokojit vaši touhu po informacích, které potřebujete.

Proč jsou zprávy důležité

Zpravodajská média jsou důležitá proto, že nám pomáhají získat informace o tom, co se ve světě děje. A to je dnes velmi nezbytné. Proč? Mnohé z toho, co se dnes ve světě odehrává, totiž bylo předpověděno Ježíšem Kristem, největším prorokem, jaký kdy žil. Když dostal otázku o konci tohoto systému věcí, řekl, že ta doba se bude vyznačovat válkami, růstem nezákonnosti, nedostatkem potravin, nakažlivými nemocemi,  zemětřeseními a podobnými událostmi. (Matouš 24:3–14; Lukáš 21:7–11)

Bible také říká: „V posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat.“ Toto proroctví dodává, že během ‚posledních dnů‘ lidé budou „milovat sami sebe, budou milovat peníze“ a budou „neposlušní rodičů“. Budou „bez přirozené náklonnosti“ a „bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha“. (2. Timoteovi 3:1–5)

Bezpochyby vidíte, jak se toto biblické proroctví splňuje v místě, kde žijete. A to, co se děje celosvětově — jak o tom podává zprávu denní tisk —, jen potvrzuje, že biblická proroctví jsou spolehlivá. Znamená to však, že můžeme věřit všemu, co se v novinách píše? Ne. I ti, kdo ve světě žurnalistiky pracují, upozorňují, že je potřeba mít se na pozoru.

Náročná práce novinářů

Každý dělá chyby, i ti nejpoctivější a nejzkušenější profesionálové. „Tři roky jsem jako nezávislá novinářka ověřovala v redakci faktickou správnost novinových článků,“ napsala Ariel Hartová v časopise Columbia Journalism Review. „Nikdy jsem nenarazila na článek, kde by nebyly chyby, bez ohledu na to, zda měl pět stran nebo dva odstavce.“ Jako příklady uvedla „nesprávný rok; zastaralé údaje; překlepy; obecně rozšířené, ale nepravdivé informace z druhé ruky“.

Novináři se musí potýkat s problémem nespolehlivých informačních zdrojů. Někdy jsou nepravdivé informace dodávány agenturám záměrně. Například v roce 1999 nějaký šprýmař přišel se zprávou o chystané stavbě „hřbitovního zábavního parku“. Svůj žert podpořil působivou internetovou stránkou neexistující velké stavební firmy a kontaktním telefonem pro zájemce o interview, při kterých vystupoval jako mluvčí. Agentura Associated Press neodhalila, že celá záležitost je podvrh, a tak se tato zpráva dostala do mnoha deníků po celých Spojených státech. Tajemstvím úspěšných podvrhů je údajně „provokativní příběh s působivými obrázky, který je šokující, ale uvěřitelný“.

 Ani těm novinářům, kteří chtějí informovat přesně, se to ne vždy podaří. Jeden polský publicista vysvětluje: „Novináři obvykle musí pracovat rychle. Mezi novinami je totiž tvrdá konkurence, jelikož každé chtějí vydat zprávu jako první. Proto mnozí z nás, i když bychom chtěli, nejsme schopni napsat důkladně ověřený článek.“

Tlak podřídit se

Publikace Freedom of the Press 2003—A Global Survey of Media Independence (Svoboda tisku 2003 — Celosvětový průzkum o nezávislosti médií) uvedla, že ve 115 ze 193 zemí není svoboda tisku, nebo je jen částečná. Nenápadná snaha ovlivnit to, co se v novinách píše, však může být i v zemích, kde svoboda tisku obecně existuje.

Stává se, že někteří novináři nedostanou důležité informace, zatímco jejich kolegům, kteří mají sklon jít s davem, se naskýtají příležitosti vést exkluzivní rozhovory nebo doprovázet politiky na jejich služebních cestách. Svůj vliv mohou také mít zisky z reklamy. Jeden polský novinář poznamenal: „Firma může pohrozit, že pokud o ní vyjde nějaký negativní článek, stáhne z novin svou reklamu, která vydavatelům přináší velký zisk.“ A editor jistých japonských novin upozornil: „Pamatujte na to, že vydat objektivní zprávu je velmi obtížné.“

Teď vás možná napadne: ‚Jestliže profesionální novináři, kteří chtějí napsat objektivní článek, stojí před takovými problémy, jak má čtenář vědět, čemu vlastně věřit?‘

Je potřebná vyrovnanost

Ano, je potřeba mít dobrý úsudek. „Nezkouší ucho slova, jako patro ochutnává jídlo?“ zeptal se patriarcha Job. (Job 12:11) Čtenář musí pečlivě uvažovat, zda to, co čte, zní věrohodně. Je potřeba, aby moudře zkoumal a dokázal si vybrat pravdivé informace. V prvním století jeden učedník Ježíše Krista pochvalně mluvil o lidech, kteří naslouchali apoštolu Pavlovi,  a pravdivost toho, co říkal, si pak také ověřovali ve zdroji, z něhož Pavel čerpal. (Skutky 17:11; 1. Tesaloničanům 5:21)

V tomto duchu si čtenář novin může položit například tyto otázky: ‚Co je to za člověka, který ten článek napsal? Má nějaké předsudky? Odvolává se na fakta, která je možné si prověřit? Kdo by mohl mít zájem na tom, aby v tomto případě byly skutečnosti překrouceny?‘ Čtenář jedná moudře, když si z několika zdrojů ověří, zda jsou věci skutečně tak, jak je článek předkládá. A o tom, co se dočetl, si také může s někým promluvit. Biblické přísloví totiž říká: „Kdo chodí s moudrými, zmoudří.“ (Přísloví 13:20)

Zároveň však nečekejte dokonalost. Jak jsme si ukázali, existuje řada faktorů, které brání tomu, aby novinové zprávy byly zcela objektivní. Přesto vám denní tisk může pomoci, abyste byli informováni o událostech, které se ve světě odehrávají. Je důležité, abychom stále měli přehled o tom, co se děje. Když totiž Ježíš mluvil o době, v níž žijeme, naléhavě vybízel: „Zůstaňte bdělí.“ (Marek 13:33) Noviny, které čtete, vám v tom mohou pomáhat. Nezapomeňte však, že i noviny mají svá omezení.

[Rámeček a obrázek na straně 10]

KDYŽ JE TISK ZAUJATÝ

Nepřesné zprávy jsou často výsledkem uspěchané práce žurnalistů nebo nedostatečných či lživých informací. Avšak i v případě, že takové zprávy byly napsány bez špatného úmyslu, mohou způsobit, že se rychle šíří nebezpečné nepravdy. Mylné informace však někdy bývají zveřejňovány záměrně. Tak to bylo například v nacistickém Německu, kde se lidé jiných ras a náboženství stali terčem lživé propagandy.

Uvažujte například o průhledné pomlouvačné kampani, která v Rusku proběhla v době, kdy jeden moskevský soud řešil případ týkající se lidských práv. Kanadský list The Globe and Mail, který vychází v Torontu, o tom napsal: „Když v Moskvě spáchaly tři dívky sebevraždu, ruská média přispěchala s myšlenkou, že patřily k fanatickým přívržencům svědků Jehovových.“

Takové zprávy se objevily 9. února 1999, v den, kdy se občanský soud znovu začal zabývat sporem, jehož cílem bylo zakázat činnost svědků Jehovových v Moskvě. Geoffrey York z moskevské kanceláře listu The Globe and Mail napsal: „Policie později přiznala, že dívky neměly s touto náboženskou sektou nic společného. Jenže to už moskevská televize zahájila proti této sektě nový útok a informovala diváky, že svědkové Jehovovi spolupracovali v nacistickém Německu s Adolfem Hitlerem. Přitom existují historické důkazy, že tisíce jejich členů se staly obětí nacistických táborů smrti.“

Výsledkem bylo, že v mysli mnoha dezinformovaných a možná bázlivých občanů se svědkové Jehovovi stali kultem sebevrahů nebo nacistických kolaborantů.

[Obrázek na straně 7]

Ježíš Kristus předpověděl mnohé z věcí, o kterých dnes čteme v novinách

[Obrázky na straně 8]

Novinové zprávy potvrzují to, co předpověděla biblická proroctví

[Podpisek]

FAO photo/B. Imevbore

[Obrázek na straně 8 a 9]

Lidé byli pochváleni za to, že si ověřili Pavlovo učení ve zdroji, z něhož čerpal; je to moudrý postup, když v novinách čteme o něčem neobvyklém