Přejít k článku

Přejít na obsah

‚Měl jsem to udělat už dávno‘

‚Měl jsem to udělat už dávno‘

 ‚Měl jsem to udělat už dávno‘

Jedná se o problém, který byl označen jako závislost, a jsou k tomu pádné důvody. Průzkum provedený ve Spojených státech ukázal, že chlapci v osmých třídách základní školy (tedy ve věku kolem 13 let) stráví každý týden průměrně 23 hodin hraním elektronických her. A mnozí dospělí jsou na takových hrách závislí také. Příkladem je jeden křesťan jménem Charles. * Vypráví o tom: „Počítačové hry pro mě byly únikem před skutečností. Byl to způsob, jak relaxovat a jak na všechno zapomenout. Byl jsem ale na hrách závislý, stejně jako jsou lidé závislí na drogách nebo alkoholu.“

Charles říká, že „všechen čas“ začal věnovat hrám, když mu bylo asi 11 let. „Nehrál jsem démonské ani násilné hry, ale hrál jsem příliš. Někdy jsem celé týdny myslel jen na to, jak vyřešit nějaký herní problém. Přemýšlel jsem o tom všude — ve škole nebo i při tom, když jsem se věnoval nějaké křesťanské činnosti.“

Silně na něj ale zapůsobila úvodní série článků v Probuďte se! z 22. prosince 2002, která se jmenovala „Počítačové hry — Skryté nebezpečí?“. „Když jsem si články přečetl, snažil jsem se hraní omezit. Avšak po nějaké době jsem zase sklouzl k tomu, že jsem hrál stejně jako předtím,“ vypráví Charles.

Pak začal chodit s jednou dívkou a vzali se. V té době se mu dařilo mít hraní pod kontrolou. To ale netrvalo dlouho. Charles říká: „Pak se na trhu objevila nová hra, na kterou jsem netrpělivě čekal. Potřeboval jsem si koupit počítač s odpovídajícími parametry, abych na něm mohl hru hrát, a tak jsem se zadlužil. Byla to ta časově nejnáročnější hra, jakou jsem kdy hrál. Okrádala mě o čas, který jsem měl správně věnovat Jehovovi. A také jsem zanedbával manželku.“ Charles si brzy uvědomil, že musí podniknout rázné kroky. „Rozhodl jsem se všechny své hry zničit. Vymazal jsem je z počítače a všechny jsem je hodil do popelnice.“

Litoval Charles svého rozhodnutí? Rozhodně ne. Dnes o tom říká: „Ani se nedá slovy popsat, jakou úlevu jsem cítil, když jsem se k tomu konečně odhodlal. Spadla ze mě obrovská tíha. Jsem teď k Jehovovi mnohem blíž než kdy předtím a pravidelně se modlím. Věnuji také více pozornosti své manželce. Jsem moc rád, že se mi nad tou závislostí podařilo zvítězit. Jediné, co mě mrzí, je to, že jsem to měl udělat už dávno.“

[Poznámka pod čarou]

^ 2. odst. Jméno bylo změněno.