Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak se s rakovinou kůže vyrovnat

Jak se s rakovinou kůže vyrovnat

 Jak se s rakovinou kůže vyrovnat

JEDNAPADESÁTILETÝ Jeremiah je Australan irského původu. Má ostře zrzavé vlasy a bílou kůži. Tomuto typu se někdy říká „keltské prokletí“. Jeremiah vypráví: „Jako většina Australanů, i naše rodina bývala často venku, a to zvláště o víkendech a během letních prázdnin. Jako dítě jsem celé hodiny trávil v našem bazénu, surfoval nebo hrál kriket na plážích jižně od Brisbane. Často jsem měl na sobě jenom plavky.“

Jeremiah dále říká: „V době mého dospívání neexistovaly žádné ochranné opalovací krémy. Reklama tehdy propagovala kokosový olej na opalování, který údajně umožňoval získat vzhled do bronzova opáleného plavčíka. Tehdy jsme neměli ani ponětí o tom, že slunce pokožce škodí. Ostrému slunci jsem se začal vyhýbat spíše z pudu sebezáchovy, ale až potom, co jsem se několikrát hodně spálil.“ Jeho kůže však již byla narušena. „Během těch let, kdy jsem se na slunci pohyboval s nezakrytou horní částí těla, se mi udělala spousta pih, které začaly postupně tmavnout a zvětšovat se, a to zvláště na prsou.“

Potom se mu udělaly tři melanomy a mnoho bazaliomů, které se lékařům podařilo odstranit. Jeremiah se proto rozhodl změnit své návyky. Říká: „Než jdu ven, nanesu si na kůži zvlhčovač a na to opalovací krém. Většinu letních dnů od devíti hodin dopoledne do čtyř hodin odpoledne nosím klobouk nebo čepici.“ Každé tři měsíce také chodí na kontrolu ke kožnímu lékaři.

 Jeremiah vysvětluje, co mu pomohlo, aby se s touto nelehkou situací vyrovnal: „Díky Jehovovi Bohu jsem pevně věřil, že se uzdravím, přestože ostatní si mysleli, že během jednoho roku určitě zemřu. Podle průměrné doby, po kterou žijí pacienti s melanomem, by mě před pouhými 20 lety pokládali za člověka odsouzeného na smrt. Na vlastní kůži jsem zažil pravdivost slov krále Davida: ‚Jehova sám [mě] bude podporovat na pohovce v nemoci; celé lůžko během [mé] nemoci jistě změníš.‘“ (Žalm 41:3)

Dalším člověkem, který se potýká s rakovinou kůže, je Maxine. Má světlou pokožku a ve svém mládí byla jako misionářka poslána nejprve do Dominikánské republiky a později na Portoriko. Součástí misionářské práce je služba dům od domu, a to znamená, že Maxine je většinu dne na slunci. Navíc se ve svém volnu často opalovala. V roce 1971, tedy přibližně po dvaceti letech, se zjistilo, že má na tváři bazaliom. Podstoupila ozařování a potom operativní vyjmutí nádoru s následnou plastikou. Rakovinné buňky se však objevovaly stále znovu.

Maxine vypráví: „Problém spočíval v tom, že se nedařilo najít všechny narušené buňky, takže se množily dál. Je to dlouhá a stresující doba — už asi 30 let stále navštěvuji nějaké lékaře, kliniky a nemocnice. Měla jsem nejméně deset operací na obličeji, a to nepočítám několik pobytů na klinice, když mi rakovinu léčili jinými způsoby.“ V poslední době byla osmdesátileté Maxine provedena Mohova operace, což je velmi účinný způsob odstranění rakovinných buněk.

Vzhledem k tomu, že rakovina se objevuje stále znovu, Maxine musela způsob své misionářské práce změnit v tom, že svou veřejnou službu vykonává večer, aby nebyla na slunci. Co jí pomáhá vyrovnat se s těmito problémy? „Jednou z věcí je pozitivní smýšlení. Vím, že rakovinné buňky se budou dále objevovat a že zase budu muset k lékaři. S tím jsem se už smířila. Snažím se, abych se nelitovala a nehořekovala nad svým trápením. Nekalí mi to radost ze služby. Pořád ještě s lidmi mohu mluvit o Jehovově Království. A mám naději na trvalé vyléčení v novém světě, který brzy přijde. Potom budu mít mladistvý a krásný obličej.“

Ano, lidé trpící rakovinou kůže i dalšími nemocemi se mohou těšit na den, kdy se splní slova zapsaná v knize Job: „Ať se jeho tělo stane svěžejším než v mládí; ať se vrátí do dnů své mladistvé síly.“ (Job 33:25) Než ta doba ale nastane, je třeba, aby si každý byl vědom nebezpečí, které je spojeno s nadměrným sluněním, a aby se cílevědomě snažil chránit svou pokožku.

[Obrázky na straně 9]

Lékaři odstranili Jeremiahovi řadu zhoubných kožních nádorů včetně tří melanomů. Přesto si zachovává pozitivní postoj a neztrácí naději

[Obrázky na straně 10]

„V novém světě . . . budu mít mladistvý a krásný obličej.“ Maxine