Přejít k článku

Přejít na obsah

Po které straně silnice jezdíte?

Po které straně silnice jezdíte?

 Po které straně silnice jezdíte?

Od našeho dopisovatele v Británii

Hosta ze Spojených států jsem vyzvedla na letišti a společně jsme šli k mému autu. Řekla jsem mu, ať si sedne dopředu, a on hned začal otvírat dveře u místa řidiče. „Jé, já zapomněl,“ povídá. „U vás se jezdí po špatné straně silnice.“

Kdybych přijela do Spojených států, asi bych řekla totéž. Cestou z letiště domů jsem se rozhodla, že zjistím, proč se v některých zemích jezdí na levé straně silnice, zatímco ve většině zemí světa se jezdí vpravo.

Počáteční dopravní zvyky

Podívejme se asi dva tisíce let nazpět, do doby, kdy Británii ovládali Římané. Díky archeologům můžeme zjistit něco o tom, jak se tehdy jezdilo. V roce 1998 totiž objevili dobře zachovanou cestu, která vedla k římskému lomu nedaleko města Swindon v Anglii. Koleje vyježděné na jedné straně cesty byly mnohem hlubší než na straně druhé. To odpovídá tomu, že do lomu přijížděly vozy prázdné, ale odjížděly plně naložené. Z hloubky kolejí vyplývá, že přinejmenším na tomto místě jezdili Římané vlevo.

Někteří lidé jsou toho názoru, že ve starých dobách jezdci na koních obecně jezdili na levé straně cesty. Většina lidí jsou praváci, takže jezdec levou rukou držel otěže svého koně, a pravou ruku měl volnou, aby mohl přátelsky pozdravit jiné pocestné nebo se v případě potřeby bránit mečem.

Změna do prava

Koncem 18. století se však v některých zemích, například ve Spojených státech, doprava přesunula z levé strany na pravou. Začaly se totiž používat velké nákladní vozy, které byly taženy spřežením několika koní a které neměly žádné sedátko pro kočího. Ten musel sedět na posledním koni na levé straně a v pravé ruce měl bič. Jelikož seděl vlevo, bylo přirozené, že chtěl, aby ho protijedoucí vozy také míjely vlevo. Tak totiž mohl dávat pozor, aby se vozy nesrazily svými koly. Proto se začalo jezdit vpravo.

Angličané se však nadále drželi levé strany. Měli menší vozy a kočí seděl na sedátku na voze, obvykle na pravé straně. Protože dlouhý bič  držel v pravé ruce, nehrozilo nebezpečí, že se mu při nápřahu zamotá do nákladu na voze. Jelikož seděl na pravé straně, držel se levého okraje cesty, a tak mohl dávat pozor, aby nedošlo ke kolizi s protijedoucími vozy. V zemích, které se staly součástí Britského impéria, bylo zavedeno stejné pravidlo — jízda v levém pruhu. V některých z nich se to však časem změnilo. Příkladem může být Kanada, kde se začalo jezdit vpravo, protože se tak zjednodušil provoz na hranicích se Spojenými státy.

Ve Francii měly na způsob jízdy velký vliv politické události. Před Velkou francouzskou revolucí v roce 1789 šlechta jezdila v kočárech po levé straně cesty, takže prostí lidé byli nuceni chodit vpravo. Jakmile začala revoluce, příslušníci šlechty se zoufale snažili skrýt svou totožnost a cestovali po pravé straně společně s ostatními lidmi. V roce 1794 francouzská vláda zavedla v Paříži provoz po pravé straně. Když vítězná Napoleonova vojska procházela Evropou, tento způsob jízdy se rozšířil i do dalších zemí. Není divu, že Napoleon dával přednost pravé straně cesty. Jedna publikace totiž uvádí, že Napoleon byl levák, a proto „jeho vojska musela pochodovat vpravo, aby měl Napoleon volnou ruku, v níž držíval zbraň, a mohl tak odrazit případného útočníka“.

V těch evropských zemích, které stály proti Napoleonovi, se dál jezdilo vlevo. V Rusku a Portugalsku se to změnilo počátkem 20. století. V Rakousku a Československu se začalo jezdit vpravo koncem 30. let, kdy byly tyto země obsazeny nacistickým Německem. Tehdy se vpravo začalo jezdit i v Maďarsku. V Evropě se dnes jezdí vlevo jen ve čtyřech zemích — v Británii, Irsku, na Kypru a na Maltě. Je ale zajímavé, že vlevo se jezdí také v Japonsku, přestože nikdy nebylo britskou kolonií.

Lodě, letadla, vlaky a vy

A co lodě a letadla? Obecně se dá říct, že v lodní dopravě se jezdí vpravo. Totéž platí pro letadla. A jak je to s vlaky? V případě dvoukolejných tratí je to v některých zemích tak, že o tom, po kterých kolejích by vlak měl jet, rozhoduje signalizační zařízení. U moderních hlavních tratí vlaky často jezdí po obou kolejích oběma směry, ale tam, kde je starší signalizační zařízení, se jedna kolej používá jen pro jeden směr. O tom, zda vlaky jezdí po levé nebo pravé koleji, přinejmenším v některých případech rozhodlo to, která země danou železniční trať navrhla a postavila.

A jak je to s chodci? Pokud podél vozovky není chodník, obvykle je nejbezpečnější, když chodec jde čelem k přijíždějícím vozidlům, bez ohledu na to, po které straně se jezdí. Pokud tedy auta jezdí vpravo, chodcům se doporučuje jít po levé straně vozovky. V Británii, kde jezdíme vlevo, pamatujeme na to, že bychom měli chodit po pravé straně. A náš americký přítel? Ten to dělá právě naopak.