Přejít k článku

Přejít na obsah

Benátky — „Město na laguně“

Benátky — „Město na laguně“

 Benátky — „Město na laguně“

Od našeho dopisovatele v Itálii

„Je to nádherné město na laguně. Voda v širokých i úzkých ulicích klesá a stoupá, mořské řasy ulpívají na mramorových stěnách paláců.“ Samuel Rogers, anglický básník, 1822

TÍMTO ‚nádherným městem‘ jsou Benátky — kdysi hlavní město velké republiky, které řadu staletí ovládalo rozsáhlé území a námořní říši. Jak a proč bylo toto město postaveno „na laguně“? Čím se tak proslavilo? Co vedlo k tomu, že se tato říše zhroutila, a co se z velkoleposti Benátek zachovalo dodnes?

Nehostinné místo

Benátky leží uprostřed laguny v severozápadním cípu Jaderského moře na skupině 118 ostrovů. Řeky, které v blízkosti tohoto města vtékají do laguny, zanášejí mělké pobřežní vody velkým množstvím naplavenin. Střídání přílivu s odlivem a také proudění vody zde vytvořily pás písečných kos obklopujících klidnou lagunu, která je přibližně 51 kilometrů dlouhá a až 14 kilometrů široká. V tomto pásu jsou tři úzká místa, kudy mohou projíždět lodě a kudy sem z moře proniká asi metrový příliv a odliv. Podle jednoho zdroje „byla tato laguna po mnoho století cílovou stanicí čilé obchodní přepravy z Jaderského moře či ze střední  a severní Evropy, a to podél řek nebo karavanními cestami“.

Vědci se domnívají, že město jako takové vzniklo asi v pátém až sedmém století n. l., kdy se touto oblastí několikrát po sobě přehnala vlna barbarských nájezdníků ze severu, kteří vypálili a vyplenili komunity na pevnině. Ti, kdo před nimi prchali, se uchýlili na hůře dostupné, avšak bezpečnější ostrovy v laguně.

Ze starověkých dokumentů vyplývá, že první stavby zde byly vybudovány na kůlech zaražených do bahna, jež byly spojeny propletenými větvičkami nebo rákosem. V pozdější době obyvatelé Benátek stavěli na ostrovech v laguně kamenné budovy, jejichž základy tvořily tisíce dřevěných pilířů. Mezitím se centrem města stal ostrov Rialto, který býval rozbahněný, a navíc nebyl ani dost pevný, ani dost velký na to, aby se na něm mohlo usadit velké množství přistěhovalců. Ostrovy bylo třeba odvodnit a pomocí primitivního systému vysoušení půdy zvětšit jejich plochu. Obyvatelé tedy vykopali pro své lodě kanály a zpevnili břehy, takže se na ostrovech dalo lépe stavět. Ulicemi města se tudíž staly kanály, nad kterými se klenuly mosty, jež pěším umožňovaly přecházet z jednoho ostrova na druhý.

Zrození republiky a její rozmach

Po pádu Západořímské říše se ostrovy v laguně dostaly pod vliv Byzantské říše, jejímž hlavním městem byla Konstantinopolis, nynější Istanbul. Tehdy se komunity v laguně vzbouřily a požadovaly samostatnost. Benátky tudíž získaly neobvyklou „pozici malého nezávislého . . . vévodství, které bylo územně izolováno a leželo mezi dvěma velkými říšemi,“ totiž franckou a byzantskou. Díky těmto specifickým okolnostem se město mohlo rozvíjet a bohatnout, protože se stalo významným „obchodním prostředníkem“.

V následujících stoletích Benátky rozpoutaly řadu válek proti mocnostem, které si dělaly nárok na Středozemní moře. Bojovaly se Saracény, Normany a Byzantinci. Jasnou převahu Benátky získaly potom, co v roce 1204 čtvrtá křížová výprava zničila jejich nejsilnějšího protivníka — Konstantinopolis. Benátky, které si vytvořily obchodní základny na pobřeží Černého a Egejského moře, ale i v Řecku, Konstantinopoli, Sýrii, Palestině, Kypru a na Krétě, využily pádu Byzantské říše k tomu, aby si z těchto základen udělaly pevninské kolonie.

„Středomořská velmoc“

Již počátkem 12. století každých několik hodin opouštěla rozlehlé benátské loděnice další kompletně vybavená galéra. Místní průmysl se zaměřoval na sklářství a luxusní textilie — krajky, brokát,  damašek a samet. Benátští i cizí kupci přiváželi ze západu zbraně, koně, jantar, kožešiny, dřevo, vlnu, med, vosk a otroky. Z muslimské Levanty se sem dováželo zlato, stříbro, hedvábí, koření, bavlna, barviva, slonovina, parfémy a množství dalšího zboží. Představitelé města se pochopitelně postarali o to, aby ze všeho, co se dováží nebo vyváží, bylo placeno clo.

Na kráse Benátek se podíleli slavní architekti a umělci, například Palladio, Tizian a Tintoretto. Toto město je popisováno jako la serenissima, tedy „nejklidnější“ nebo „ušlechtilé“. Oprávněně bylo označováno jako „Středomořská velmoc, nejbohatší a prosperující centrum obchodu civilizovaného světa“. Takové postavení si zachovávalo po celá staletí. Jeho moc začala upadat až během 16. století, kdy se těžiště obchodu posunulo směrem k Atlantiku a k Novému světu.

Benátské kolonie, jež byly rozptýleny podél celého pobřeží Středozemního moře, nikdy netvořily jeden zeměpisný celek, nikdy neměly jednu vládu a nikdy účinně nespolupracovaly. Benátky tedy nevyhnutelně musely o tato území časem přijít. Postupně jim je sousední mocnosti vyrvaly a nakonec v roce 1797 toto město na laguně Napoleon I. porazil a postoupil je Rakousku. Od roku 1866 jsou Benátky součástí Itálie.

Fantastické město

Při návštěvě Benátek má mnoho lidí pocit, že se vrátili o dvě až tři století zpátky. Toto město má opravdu specifickou atmosféru.

Jedním jeho charakteristickým rysem je klid. Pěší provoz v úzkých uličkách je z velké části oddělen od provozu lodního. Výjimkou jsou chodníky, které vedou kolem kanálů nebo přes typické kamenné mosty. Jedinými motorovými vozidly zde jsou čluny, jelikož cesty jsou „vydlážděny“ vodou. V městě je mnoho nádherných zákoutí. Na náměstí svatého Marka je bazilika, zvonice a velkolepé nábřeží, odkud je vidět laguna ozářená sluncem — což inspiruje umělce.

Venkovní kavárny na hlavním náměstí lákají jak turisty, tak Benátčany. Můžete si zde dát něco k pití nebo zmrzlinu a zaposlouchat se do hudby malých klasických orchestrů. Když tam tak sedíte, pozorujete kolemjdoucí a obdivujete nádhernou architekturu kolem — přičemž nezahlédnete jediné auto —, máte opravdu pocit, že jste se vrátili do minulosti.

Toto město je zvláště přitažlivé pro lidi, kteří se zajímají o umělecké poklady. Řada paláců, muzeí a kostelů obsahuje malby mnoha slavných umělců. Některým návštěvníkům však stačí, když se mohou jen tak procházet úzkými uličkami a vnímat všechnu tu krásu kolem. Množství obchodů nabízí turistům zboží, kterým se toto město proslavilo — krajky a vyšívané výrobky z ostrova Burano nebo nádherné křišťálové sklo a další skleněné výrobky z ostrova Murano. Pokud byste chtěli výrobu těchto produktů vidět na vlastní oči, můžete se na tyto ostrovy dostat na vaporettu neboli parníčku, což je samo o sobě příjemným zážitkem.

 Monumentální paláce s ostrými úzkými arkádami jsou dokladem orientálního vlivu v minulosti. Slavný most Rialto přes kanál Grande, tedy hlavní dopravní tepnu tohoto města, přitahuje pozornost návštěvníků stejně jako štíhlé gondoly, které pod ním tiše kloužou po vodní hladině.

Stále bojuje o přežití

Dvě století po pádu této „ušlechtilé republiky“ Benátky stále bojují o přežití. Dnes je to ale odlišný druh boje. Počet obyvatel historického centra klesl ze 175 000 v roce 1951 na pouhých 64 000 v roce 2003, protože neuvěřitelně vzrostly ceny pozemků, není dostatek pracovních příležitostí ani moderních zařízení. Pro Benátky je klíčové, aby se vyřešily složité sociální a ekonomické problémy — například jak a zda vůbec by toto rozpadající se město mělo být obnoveno.

Ve dvacátých letech minulého století vznikla na pevnině nová průmyslová zóna, jejímž cílem bylo podpořit místní hospodářství. Kromě toho byla napříč lagunou vyhloubena plavební dráha, aby se ropné tankery mohly dostat k rafineriím. Tento průmysl na jedné straně vytvářel pracovní příležitosti, ale na druhé straně měl za následek znečišťování životního prostředí a ničivě vysoký příliv a odliv, kterému se začalo říkat acqua alta (vysoká voda), takže záplavy historického centra byly rozsáhlejší a daleko častější.

Není žádnou novinkou, že životní prostředí a pohyb vody v laguně tvoří křehký přírodní mechanismus, který úzce souvisí s přežitím města. Již v roce 1324 uskutečnili obyvatelé Benátek kolosální inženýrský projekt, kdy odklonili řeky, které lagunu zanášely naplaveninami. V 18. století zase postavili přístavní hráz, aby vody Jaderského moře nemohly mít destruktivní vliv na lagunu.

Současná situace se však zdá být ještě nebezpečnější. Je sice pravda, že klesání terénu v důsledku toho, že se z podzemní vodonosné vrstvy odčerpává voda pro průmyslové účely, se pravděpodobně podařilo úplně zastavit, nicméně hladina moře na celém světě stoupá. A navíc, vysoušením půdy se vodní plocha laguny zmenšila, takže rovnováha v ní byla narušena. Vysoká voda ohrožovala město již dlouhou dobu, ale nikdy to nebylo v takové míře jako nyní. Na začátku 20. století bylo náměstí svatého Marka ročně zaplaveno pětkrát až sedmkrát. O sto let později je to osmdesátkrát.

Mimořádné historické a umělecké poklady Benátek, ale i problémy, s nimiž se toto město potýká, mají mezinárodní odezvu. Byl schválen zvláštní zákon, jehož cílem je chránit město před vysokou vodou a respektovat životní prostředí, a přitom neomezit funkci zdejšího přístavu nebo každodenní život místních obyvatel. Jak to udělat co nejlépe, je stále otevřenou otázkou.

Pracuje se na tom, aby se zvýšily břehy kanálu a aby se zajistilo, že ve dlážděných oblastech voda nebude prostupovat spodními vrstvami nahoru ani se při acqua alta obsah stoky nebude vracet zpět. Nejvíce kontroverzním opatřením je plánovaná stavba systému pohyblivých bariér, které budou umístěny v ústích laguny a které bude možné v případě hrozícího stoupání vody zdvihnout.

Jsou to náročné úkoly. Toto „nádherné město na laguně“ má sice velkolepou minulost, ale podle názoru různých autorů hrozí nebezpečí, že se stane jen jakousi „výkladní skříní pro turisty, a to na úkor místních obyvatel, kteří budou vypuzeni“. Ačkoli Benátky zápasí s obtížnými přírodními podmínkami již dlouhou dobu, nyní „by fyzická obrana jako taková byla marná, pokud by nedošlo k obnově města i po stránce sociální a ekonomické, tedy pokud by nebylo znovu plně obydlené, překypující aktivitou a životem“.

[Mapa na straně 16]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Benátky

[Obrázek na straně 16]

Most Rialto nad kanálem Grande

[Obrázek na straně 16 a 17]

San Giorgio Maggiore

[Obrázek na straně 17]

Santa Maria della Salute

[Obrázek na straně 18]

Restaurace u kanálu Grande

[Obrázek na straně 19]

Zaplavené náměstí svatého Marka

[Podpisek]

Lepetit Christophe/GAMMA

[Podpisky obrázku na straně 16]

Mapa: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.; foto v pozadí: © Medioimages