Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak matky překonávají problémy

Jak matky překonávají problémy

 Jak matky překonávají problémy

VELKÝM problémem mnoha dnešních matek je to, že musí chodit do zaměstnání, aby pomohly finančně zajistit rodinu. Navíc mnohé jsou z různých důvodů na výchovu svých dětí samy.

Margarita žije v Mexiku a sama vychovává dvě děti. „Je obtížné vést je po morální a duchovní stránce,“ říká. „Stalo se, že můj dospívající syn přišel domů z nějakého večírku podnapilý. Varovala jsem ho, že pokud se to bude opakovat, nepustím ho domů. Když se to stalo znovu, zamkla jsem dveře a nechala ho venku, ačkoli mi to rvalo srdce. Jsem moc ráda, že už to víckrát neudělal.“

Brzy na to začala Margarita studovat Bibli, a díky tomu mohla morální hodnoty dětem lépe vštěpovat. Obě děti jsou nyní svědky Jehovovými a věnují se celodobé službě.

Když je manžel v zahraničí

Mnozí manželé z méně rozvinutých zemí se kvůli zaměstnání stěhují do prosperujících států a ponechávají výchovu dětí na manželce. Laxmi, jedna matka z Nepálu, říká: „Manžel je v zahraničí sedm let. Děti mě neposlouchají tak jako otce. Kdyby zde byl a pravidelně se jim věnoval, bylo by to snazší.“

Přes všechny potíže to Laxmi zvládá. Vzhledem k tomu, že má jen omezené vzdělání, zařídila, aby starším dětem pomáhali s úkoly domácí učitelé. Zvláštní pozornost však věnuje duchovnímu vzdělávání dětí a osobně s nimi každý týden vede biblické studium. Denně spolu rozebírají biblický text a pravidelně chodí na křesťanská shromáždění.

 Matky s omezeným vzděláním

V některých zemích je dalším problémem relativně vysoké procento negramotnosti mezi ženami. Aurelia, která žije v Mexiku a je matkou šesti dětí, mluví o tom, jakou nevýhodou je pro matku to, že nemá vzdělání. „Moje maminka mi vždycky říkala, že studium není pro ženy. Proto jsem se nenaučila číst, a teď svým dětem nemohu pomáhat s domácími úkoly. Je to skličující pocit. Nechci ale, aby trpěly stejně jako já, a proto se velmi snažím zajistit jim vzdělání.“

Avšak i matka s omezeným vzděláním může pro své děti udělat hodně. Rčení „vzděláváním žen vzděláváš učitele mužů“ je pravdivé. Bišnu, která žije v Nepálu a má tři syny, byla dříve negramotná. Touha poznat biblické pravdy a vštěpovat je svým dětem byla pro Bišnu tak silnou motivací, že vyvinula značné úsilí, aby se naučila číst a psát. Dohlížela na to, aby děti udělaly domácí úkoly a pravidelně byla v kontaktu s učiteli.

O duchovním a morálním vedení Bišny její syn Silaš říká: „Nejvíc se mi líbilo to, že když jsme udělali chybu, maminka nás usměrnila pomocí biblického příkladu. Tato metoda poučování byla působivá a pomohla nám radu přijmout.“ Bišnino úsilí přineslo dobré výsledky, protože všichni tři synové se stali bohabojnými mladými muži.

Antonia žije v Mexiku a vychovává dvě děti. Říká: „Mám jenom základní školu. Žili jsme v odlehlé vesnici a nejbližší střední škola byla daleko. Chtěla jsem však, aby moje děti měly lepší vzdělání než já, a tak jsem se jim hodně věnovala. Naučila jsem je základy čtení, psaní a počtů. Dcera uměla napsat své jméno a celou abecedu, ještě než šla do školy. Syn uměl číst již v době, kdy chodil do školky.“

Na otázku, jak svým dětem poskytovala duchovní a morální vedení, Antonia odpovídá: „Učila jsem je biblické příběhy. Ještě než dcera uměla mluvit, dokázala tyto příběhy vyjádřit gesty. Syn měl první veřejné čtení Bible na křesťanském shromáždění ve čtyřech letech.“ Mnohé matky s omezeným vzděláním se úkolu poučovat své děti zhostily dobře.

Vzepřely se škodlivým zvykům

Tzotzilové v Mexiku mají zvyk prodávat své dcery do manželství již ve věku 12 až 13 let. Dívky jsou často prodány muži, který je mnohem starší a chce druhou nebo třetí manželku. Pokud tento muž není s dívkou spokojen, může ji poslat zpátky a rodiče mu musí vrátit peníze, za které ji koupil. Petrona se s tímto zvykem osobně setkala již v dětství. Její maminka totiž byla prodána do manželství, porodila dítě a pak se s ní manžel rozvedl — a to jí bylo jen třináct let! Dítě pak zemřelo. Petronina matka byla prodána ještě dvakrát a celkem porodila osm dětí.

Takhle však Petrona žít nechtěla. Rozhodla se, že musí něco udělat. Vypráví: „Když jsem  dokončila základní školu, mluvila jsem s maminkou o tom, že se nechci vdát, ale že bych ráda chodila dál do školy. Odpověděla mi, že ona v tom nemůže nic udělat a že si to musím vyřídit s otcem.“

„Provdám tě,“ řekl mi otec. „Už ses naučila číst a taky umíš španělsky. Co bys ještě chtěla? Jestliže chceš studovat, musíš si to zaplatit sama.“

„A tak jsem si studium platila,“ říká Petrona. „Vydělávala jsem si na něj vyšíváním šatů.“ Díky tomu ji rodiče neprodali. Když byla Petrona dospělá, začala její matka studovat Bibli. To jí dodalo odvahu vštěpovat biblické hodnoty Petroniným mladším sestrám. Na základě zkušenosti své maminky mohla Petrona svým sestrám pomoci, aby si uvědomily, jaké smutné následky má zvyk prodávat mladé dívky do manželství.

Dalším obyčejem na mnoha místech je to, že syny může ukázňovat pouze otec. Petrona vypráví: „Tzotzilským ženám je vštěpováno, že jsou podřadnější než muži. A muži jednají velmi despoticky. Malí chlapci napodobují postoje svého otce a říkají své matce: ‚Ty mi nebudeš povídat, co mám dělat. Poslechnu, jen když mi to řekne táta.‘ Matka tedy nemůže zasahovat do výchovy svých synů. Když ale maminka začala studovat Bibli, dokázala mé bratry poučovat. Naučila je nazpaměť Efezanům 6:1, 2, kde je řečeno: ‚Děti, poslouchejte své rodiče . . . Cti svého otce a svou matku.‘“

 Mary, jedna matka v Nigérii, k tomu dodává: „V místě, kde jsem vyrůstala, místní kultura nedovoluje, aby matka poučovala a ukázňovala chlapce. Já jsem se však řídila tím, co je uvedeno v Bibli. Chtěla jsem jednat stejně jako Lois a Euniké — babička a maminka Timotea. Byla jsem rozhodnuta nepřipustit, aby mi místní obyčeje zabránily poučovat své děti.“ (2. Timoteovi 1:5)

Mezi běžné zvyky v některých zemích patří i takzvaná „ženská obřízka“ neboli ženské pohlavní zmrzačení. Při tomto zákroku je odstraněna různě velká část zevních pohlavních orgánů ženy. O zveřejnění tohoto zvyku se zasloužila Waris Dirieová, topmodelka a velvyslankyně Populačního fondu OSN. Podle místního somálského zvyku jí vlastní matka provedla v dětství ženskou obřízku. Jedna zpráva uvádí, že tato obřízka hrozí osmi až deseti milionům žen a dívek na Středním východě a v Africe. V nebezpečí je dokonce asi 10 000 dívek ve Spojených státech.

Z jakého důvodu se tato obřízka dělá? Někteří lidé se domnívají, že ženské pohlavní orgány jsou hříšné, a kvůli tomu je dívka nečistá, a tudíž ji nelze provdat. Navíc je odstranění zevních genitálií u holčičky pokládáno za záruku panenství a věrnosti. Pokud matka není ochotna v tomto zvyku pokračovat, může to vyvolat hněv jejího manžela i příslušníků místní komunity.

Mnohé matky si však uvědomily, že k provádění takového bolestivého zákroku neexistuje žádný rozumný důvod — ani náboženský, ani zdravotní, ani hygienický. Nigerijská publikace Repudiating Repugnant Customs (Odmítnutí odpudivých zvyků) odhaluje, že mnohé matky se statečně postavily proti tomu, aby jejich dcerám byl tento zákrok proveden.

Skutečně, navzdory řadě problémů se matkám na celém světě daří chránit a dobře vychovávat své děti. Je toto jejich úsilí dostatečně oceňováno?

[Rámeček a obrázek na straně 5]

„Mnohé studie opakovaně ukazují, že neexistuje žádná účinná strategie rozvoje ekonomických a sociálních podmínek, ve které by ženy nehrály ústřední roli. Jestliže jsou ženy zapojeny plně, prospěch může být patrný ihned — členové rodiny jsou zdravější a mají výživnější stravu, zvyšuje se příjem, úspory a možnost rodinných investic. A to, co platí o rodinách, platí také o jednotlivých obcích a z dlouhodobého hlediska i o celých zemích.“ Generální tajemník OSN Kofi Annan, 8. března 2003

[Podpisek]

UN/DPI foto Milton Grant

[Rámeček a obrázky na straně 8]

Obětovala se pro nás

Mladý Brazilec jménem Juliano vypráví: „Když mi bylo pět let, maminka měla před sebou slibnou kariéru. Tehdy se však narodila moje sestra, a maminka se rozhodla, že přestane chodit do zaměstnání, aby se o nás mohla starat. Poradci v práci se jí snažili přemluvit, aby neodcházela. Řekli jí, že až děti vstoupí do manželství a opustí domov, zapomenou na všechno, co pro ně udělala, a že je to tedy investice, která se jí nikdy nevrátí. Musím ale říct, že to není pravda. Nikdy na její projevy lásky nezapomenu.“

[Obrázky]

Julianova maminka se svými dětmi; vlevo: Juliano v pěti letech

[Obrázky na straně 6]

Bišnu se naučila číst a psát, aby svým synům pomohla získat dobré vzdělání

[Obrázky na straně 7]

Antoniin syn čte z Bible na křesťanském shromáždění

[Obrázky na straně 7]

Petrona slouží v mexické odbočce svědků Jehovových. Její matka, která se stala svědkem Jehovovým, poučuje Petroniny mladší sourozence

[Obrázek na straně 8]

Waris Dirieová je známa tím, že bojuje proti ženské obřízce

[Podpisek]

Foto Sean Gallup/Getty Images