Přejít k článku

Přejít na obsah

Zdobení oceli zlatem

Zdobení oceli zlatem

 Zdobení oceli zlatem

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE ŠPANĚLSKU

VÍCTOROVI je 74 let a už má slabý zrak, protože se dlouhá léta zabývá titěrnou prací. Když ho však požádáte, aby vám vyprávěl o kování zlata do oceli, rozzáří se mu oči. Víctor se začal učit své řemeslo ve 14 letech, věnoval se mu padesát let a stal se mistrem v umění, kterému se říká damaskování.

„Výroba damascenských předmětů není jen mým zaměstnáním, ale znamená pro mě mnohem víc,“ vysvětluje Víctor. „Někdy jsem zůstal vzhůru 24 hodin, úplně zabrán do své práce.“ Když bere do rukou opotřebované nářadí, které používá při tomto váženém řemesle, je z výrazu jeho obličeje patrná radost a uspokojení z toho, že mu pod rukama vznikají jedinečné umělecké předměty.

Z Damašku do Španělska

Co je damaskování? Je to povrchové zdobení oceli zlatým nebo stříbrným dekorem. Archeologové našli v egyptských hrobkách damascenské výrobky pocházející ze 16. století př. n. l.

Přestože byly první damascenské předměty pravděpodobně vyrobeny v Číně nebo Egyptě, název pochází ze starověkého města Damašek. Zruční řemeslníci tam totiž vyráběli tak nádherné předměty, že se název města stal synonymem pro použitou techniku. A protože Damašek ležel na důležité křižovatce cest vedoucích ze zemí východního Středomoří do Orientu a Mezopotámie, stal se centrem obchodu. Toto významné obchodní středisko začalo vyvážet své tradiční výrobky do zemí, které ležely daleko od Sýrie. K těmto výrobkům patřily také damascenské předměty.

 Během několika staletí se damaskování jako řemeslo rozšířilo též po Evropě a v 16. století se hlavním centrem tohoto ušlechtilého umění stalo španělské město Toledo. Meče, brnění, štíty, ale také drobnější předměty vyrobené v Toledu byly zdobeny právě damaskováním, čímž získaly na atraktivnosti a eleganci.

Umění kontrastů

Na uměleckých předmětech vyrobených v Toledu vyniká lesk a třpyt zlata a stříbra oproti sytě černému ocelovému pozadí. Jsou zdobeny kombinací dekorativních motivů, jako je například kufické (staroarabské) písmo, a květinových a geometrických tvarů, jež jsou typické pro arabskou a mudedžarskou kulturu. Pojďme se krátce podívat do Toleda, abychom toto umění viděli na vlastní oči.

Při toulkách úzkými a klikatými uličkami staré části města je snadné si představit, že jste se ocitli ve středověku. Brzy přijdete na to, že damaskování není zapomenutým řemeslem. Ve výkladních skříních je totiž vystavena celá řada damascenských předmětů — brože, náramky, manžetové knoflíčky, jehlice do kravaty, kulaté krabičky na léky, náprstky, náušnice a ozdobné talíře. V mnoha obchodech můžete navíc vidět řemeslníky, kteří jednou rukou zručně ovládají zlatý drát, zatímco v druhé ruce drží razník, kterým kují zlato do  kovu. Takto vykládají ocel zlatými drátky, což je vlastně základem damaskování.

Pracná technika

Když půjdete kousek blíž, všimnete si, že řemeslník má několik ocelových plechů různých tvarů a velikostí. Vybere jeden kulatý plech a celý proces začíná rytím. Rytec používá ostré rydlo, což je nástroj z velmi tvrdé oceli, kterým do kovového plechu nejprve udělá jemné křížové linie. Stejným nástrojem pak do plechu vrývá hrubý náčrt vzoru, který chce vytvořit.

Když skončí s rytím, položí kovový plech na dřevěnou podložku, která je pokryta pryskyřičnou látkou nazvanou řecký dehet. Tím je plech měkce podepřen a řemeslník může pokračovat.

Nyní začíná vykládání. Umělec si jednou rukou přidržuje zlatý drátek a druhou rukou jemně kuje zlato do kovu. Používá přitom razník a kuje tak dlouho, dokud není vzor dokončen. Některé plechy jsou zdobeny pěknými arabeskami či geometrickými vzory, jiné jsou vykládány ptačími nebo květinovými motivy, a na dalších je dokonce zobrazen panoramatický pohled na starou část Toleda. Někteří řemeslníci tyto různé motivy spojují do jednoho vzoru.

Dalším krokem je zatvrzování, ke kterému je třeba použít širší razník. Řemeslník jím přesnými a pravidelnými údery dokončí proces vykládání oceli zlatem.

Složité vzory se zvýrazňují při dalším procesu, jímž je modření. Plech se ponoří do směsi hydroxidu sodného a dusičnanu draselného, jež má teplotu 800 stupňů Celsia. Kovový podklad uměleckého předmětu tak zoxiduje a získá sytou sametově černou barvu, na které krásně vyniknou zlaté vzory, jež jsou pro damascenské umění typické.

Nakonec řemeslník cizeluje leští dekorativní vzory na plechu. Cizelováním zlaté ozdoby doslova ožijí. Řemeslník při tomto kroku dotvoří všechny drobné detaily, například ptačí peří nebo okvětní lístky. Pak se umělecké dílo leští kouskem achátu, což zlatu ještě dodá třpytivý lesk, který ostře kontrastuje s černým pozadím. Před očima máte zářivý obraz!

Vysoká kvalita damascenských výrobků se udržela po celá staletí, a to zásluhou mnoha uměleckých řemeslníků, kteří si toto starověké umění předávali z generace na generaci. Díky nim se dnes můžeme těšit z těchto nádherných zlatých a stříbrných vzorů na oceli.

[Obrázek na straně 16]

Ozdobný meč na otevírání dopisů

[Obrázek na straně 17]

Toledo, Španělsko

[Obrázek na straně 17]

Náušnice

[Obrázek na straně 17]

Přívěsek

[Obrázek na straně 17]

Starožitná šperkovnice

[Obrázky na straně 18]

Rytí

Vykládání

Zatvrzování

Modření

Cizelování

Leštění

[Podpisek obrázku na straně 16]

Všechny fotografie: Agustín Sancho

[Podpisek obrázku na straně 17]

Dekorace v rozích, přívěsek a šperkovnice: Agustín Sancho