Přejít k článku

Přejít na obsah

Plavba lodí po vodě i po zemi

Plavba lodí po vodě i po zemi

 Plavba lodí po vodě i po zemi

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V POLSKU

Co byste si pomysleli, kdyby vás kapitán lodi pozval na plavbu nejen po mořských vlnách, ale také po zvlněných loukách?

LODNÍ přeprava má v oblasti jezer u města Iława na severu Polska dlouhou tradici. Již před více než tisíci lety se zemědělské produkty, vytěžené dřevo i dřevěné výrobky převážely po staré známé trase, jež vedla po řece Drwęca na jih k Visle a odtamtud na sever k Baltskému moři. (Viz mapu.) Odtud se zboží a suroviny posílaly do západní Evropy.

Ve 13. století dobyl řád německých rytířů většinu těchto území, čímž se tato trasa stala ještě významnější. * Později, v 16. století, začala prudce narůstat poptávka po dřevě z této oblasti. Dřevo začali vykupovat nejenom obchodníci z Gdaňska, ale také stavitelé lodí z Francie a Dánska.

Proč byl o toto dřevo tak velký zájem? Jedním důvodem bylo, že v tamních lesích rostl jistý druh štíhlé borovice, jejíž kmen byl bez suků a dosahoval výšky až 50 metrů, což bylo ideální pro výrobu stěžňů plachetnic. Přeprava dřeva po řekách Drwęca a Visla však trvala šest až osm měsíců.

 Hledání kratší cesty

Při hledání řešení tohoto problému přemýšleli lodní přepravci o tom, zda by mohli využít šest dlouhých jezer, která leží mezi městem Ostróda a přístavem Elbląg u Viselského zálivu. Kdyby mohla být tato jezera nějak propojena, cesta po řece Drwęca k Baltskému moři by byla pětkrát kratší! A tak vznikla myšlenka vykopat kanál, který by jezera spojil. Brzy se však ukázalo, že náročnost tohoto stavebního projektu by přesáhla technické možnosti té doby. Jak měli například stavitelé vyřešit problém rozdílné výšky vodních hladin dvou jezer, když obě místa byla od sebe vzdálena pouhých 10 kilometrů a výškový rozdíl byl 104 metrů?

Bez ohledu na tyto překážky, místním obchodníkům, statkářům a výrobcům nejrůznějšího zboží šlo o to, aby se ziskem a rychle prodali. A tak na tehdejší pruskou vládu naléhali, aby mohla být jezera propojena. V roce 1825 nakonec úřady schválily výstavbu kanálu, který by města Ostróda a Elbląg spojoval s mořem. Rozhodly o tom, kudy vodní kanál povede, a samotným vypracováním projektu byl pověřen tajný stavební poradce. Ten však došel k závěru, že je to úkol nad jeho síly a neproveditelný stavební plán jednoduše strčil do šuplíku.

Vynikající inženýr se chopí myšlenky

Přibližně v té době promoval v oboru vodního stavitelství na univerzitě v Berlíně Georg Jakob Steenke. Tento nadaný mladý muž záhy prokázal své znalosti v praxi a v roce 1836 byl jmenován do významného postavení jako inspektor nad vodními díly v Elblągu. Při této práci se Steenke hlouběji zabýval myšlenkou vybudovat Oberlandský kanál, jak se mu pak začalo říkat. *

V roce 1837 Steenke vymyslel novou trasu vodní cesty a vypracoval podrobný projekt, který umožňoval, aby kanál byl využíván pro nákladní přepravu. Během té doby také pečlivě sledoval technické novinky ve vodním stavitelství. Na výstavbě kanálu se nakonec začalo pracovat v roce 1844. Mezi jezery podél horní části trasy byla vykopána koryta, což vedlo k tomu,  že vodní hladina některých jezer klesla až o 5 metrů. Problém zbylých 100 metrů rozdílu výšky vodní hladiny měl Steenke v úmyslu vyřešit vystavěním 25 zdymadel.

Poté, co bylo postaveno pět zdymadel, však Steenke dospěl k závěru, že se u nich budou tvořit dopravní zácpy, čímž se doprava zpomalí. Nedal se však odradit a cestoval do Spojených států, aby prozkoumal, jak podobný problém vyřešili při stavbě Morrisova kanálu, který vede napříč státem New Jersey. Steenke zjistil, že ani zdymadla na Morrisově kanálu nebyla příliš ekonomická, ale určité technické řešení, které tam viděl, jej inspirovalo. Byly to šikmé rampy, neboli stoupající a svažující se úseky tratě vedoucí po souši, a pojízdné plošiny vyrobené pro přepravu lodí po zemi mezi úseky kanálu. Po návratu domů Steenke a další dva zkušení inženýři tento nápad převzali a vylepšili. Steenke už nepokračoval ve výstavbě dalších zdymadel, ale začal stavět jedinečný systém čtyř ramp. Představte si, jakou měl radost, když po úspěšném zkušebním provozu byl v roce 1860 otevřen první úsek Oberlandského kanálu.

Památník vodního stavitelství

Kanál, který je stále plně v provozu, se samozřejmě neskládá pouze z koryta a ramp, ale také z hrází, plavebních propustí, tažných zařízení, strojoven a dalšího technického vybavení, které je neustále vystaveno nepříznivým vlivům. A tak po dvaceti letech od otevření kanálu byla přidána nová rampa, která nahradila pět původních dřevěných zdymadel. Hlavní úsek mezi Elblągem a Ostródou je dlouhý asi 80 kilometrů. Celková délka kanálu činí 212 kilometrů.

Oberlandský, nyní Elbląg-Ostródský kanál byl oceněn jako unikátní světové technické dílo, které má výjimečnou historickou hodnotu. V dnešní době se význam kanálu jakožto pravidelné obchodní lodní trasy pomalu vytrácí a plují zde především motorové čluny, plachetnice, jachty a vyhlídkové lodě. Dariusz Barton však přesto ve své příručce Kanał Elbląsko-Ostródzki (Elbląg-Ostródský kanál) píše, že po tolika letech „fungují tyto často používané stroje a budovy vodního stavitelství tak spolehlivě, jako by je vůbec nepoznamenal zub času. Byly totiž postaveny s takovou přesností, že jejich dokonalost obdivují i odborníci.“

Vydejte se s námi na výjimečnou plavbu

Chtěli byste se k nám při plavbě po této výjimečné trase připojit? Vypluli jsme ráno z města Ostróda, propluli dvěma zdymadly a nyní jsme ve výšce 100 metrů nad hladinou moře. Poklidně unášeni vodou obdivujeme rozsáhlé lesy, kde rostou břízy, jilmy, borovice a jedle. Jsou zde také močály, které jsou zdobeny rozkvetlými lekníny. Některé části tohoto území jsou dnes chráněnou oblastí. Běžně zde můžete v rákosí zahlédnout volavky popelavé a potápky nebo také čápy, kteří si vykračují po loukách a v mělkých vodách.

Po 51 kilometrech plavby se však kanál najednou mění ve slepou ulici! Vidíme však dva kamenné pilíře, které podpírají obrovská kola, jež jsou omotaná tlustým lanem. Kapitán hlásí, že jsme dopluli k první rampě a že si naše loď s posádkou na palubě odpočine při jízdě na pojízdné plošině, která je zatím pod hladinou. (Viz fotografii na straně 12.)

Na vodní kolo o průměru osmi metrů najednou začne téct voda ze zvláštní nádrže. Obrovský mechanismus poháněný vodou se probouzí k životu a táhne pojízdnou plošinu s lodí i s námi. Plošina jede po železných kolejích, které vedou ven z vody. Vyjíždíme  po nich z kanálu, pokračujeme přes nejvyšší bod rampy a nakonec mírně klesáme dalších 550 metrů. Opravdu „plujeme“ po suché zemi! Potom se koleje opět ztrácejí pod vodou, pojízdná plošina se dostane pod hladinu a zastaví se. Naše loď znovu vypluje na vodu, jejíž hladina je nyní o 21 metrů níž než předtím, a my pokračujeme v plavbě dál. Než dorazíme k jezeru Druzno, které je pouze 30 centimetrů nad hladinou moře, pojedeme ještě po pěti takových rampách.

Jezero Druzno je součástí krásné přírodní rezervace, kde je možné najít přes polovinu ze 400 druhů ptáků, kteří žijí v Polsku. Patří k nim jeřáb popelavý, kormorán velký, orlovec říční, orel křiklavý a mnoho dalších. Po cestě je možné vidět vysokou zvěř, bobry, divoká prasata, divoké králíky, rysy, jezevce, losy a jiná zvířata. V podvečer nakonec dojedeme přes severní část jezera do přístavu Elbląg. Na pobřeží stojí zřícenina hradu, jež slouží jako tichá připomínka řádu německých rytířů, který v minulosti zabral tuto zemi a založil zde přístavní město. Celý den jsme strávili na palubě lodi a na tuto výjimečnou plavbu budeme dlouho vzpomínat.

[Poznámky pod čarou]

^ 5. odst. Řád německých rytířů byl vojenským a náboženským řádem. Papež Řehoř IX. v roce 1234 prohlásil, že řádem dobytá území se stala majetkem papežského úřadu, ale správa nad nimi zůstala v pravomoci řádu.

^ 11. odst. Kanál dostal jméno Oberlandský, protože Oberland byl původní německý název této oblasti.

[Nákres na straně 12 a 13]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Průřez Elbląg-Ostródským kanálem (Výška uvedena v metrech nad hladinou moře)

OSTRÓDA

↓ Jezero Drwęckie

95 metrů

Zdymadlo Zielona

96 metrů

4,6 kilometru

Zdymadlo Miłomłyn

99 metrů

82 kilometrů ↓

36,6 kilometru

Rampy

9,6 kilometru

↓ Jezero Druzno

0,3 metru

ELBLĄG

[Nákres na straně 14]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Plavební propust

Vodní kolo

Ocelová lana Spodní navíjedlo

Pojízdná plošina Koleje

 

 

Horní kanál Horní navíjedlo Spodní kanál

[Mapa na straně 13]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Baltské moře

Gdaňsk

Viselské jezero

Nogat

Visla

Drwęca

Iława

Zkratka vodním kanálem

Elbląg

Rampy

Ostróda

[Obrázek na straně 12 a 13]

Lodě jsou na pojízdné plošině taženy nahoru nebo dolů po rampě

[Podpisek]

Zdjęcia: A. Stachurski

[Obrázek na straně 15]

Letecký pohled na kanál u rampy Kąty

[Obrázky na straně 15]

Po cestě je možné vidět losy, bobry a potápky

[Podpisky obrázku na straně 15]

Loď: Zdjęcia: M. Wieliczko; ostatní fotografie: Zdjęcia: A. Stachurski