Přejít k článku

Přejít na obsah

Kouzlo „lovu na dírkách“

Kouzlo „lovu na dírkách“

Kouzlo „lovu na dírkách“

Od našeho dopisovatele ve Finsku

NÁDHERNÉ zimní dny na dalekém severu, kdy je celá krajina pokryta sněhem, přímo vyzývají k tomu, aby člověk vyrazil ven. A mnozí skutečně neodolají. Vezmou lyže, brusle, sáně nebo si jen tak vyjdou na procházku a vychutnávají si krásu zimní scenerie. Jiní se raději vydají na ryby a věnují se takzvanému „lovu na dírkách“, což je v podstatě chytání ryb dírou v ledu. Dlouho jsem si říkal, co je na tomto druhu rybaření tak úchvatného. Poprosil jsem proto svého kamaráda Marttiho, který je zkušeným rybářem, aby mě vzal s sebou na lov.

Právě svítá, když přicházím k Marttiho domu. Martti už je venku a má sbaleno všechno potřebné náčiní. Připravil pruty, návnady, židličky a to nejdůležitější — velký vrták na led. Jediné, co jsem musel udělat já, bylo dobře se obléci, což znamenalo vzít si několik vrstev teplého oblečení. „Dírkař“ totiž dlouhou dobu sedí na jednom místě a vzhledem k tomu, že rybaří buď na moři nebo na jezeře, není nijak chráněn před mrazivým větrem. Martti loví většinou na moři, protože bydlí kousek od něj. Kdyby žil ve vnitrozemí, pravděpodobně by rybařil spíš na jezeře nebo na řece.

Když přijíždíme k pobřeží a vstupujeme na led, říkám si, zda se pode mnou neproboří. V tuto roční dobu to ale víceméně nehrozí. Začátkem zimy se teploty pohybovaly hluboko pod bodem mrazu, takže led je díky tomu nyní velmi silný. Opatrnost je ale vždycky na místě. I když je tuhá zima, led může být na některých místech tenký. Je proto důležité vědět, v jakém stavu led právě je, být seznámen se všemi riziky a mít s sebou potřebné vybavení. Po chvíli se Martti zastavuje a začíná do ledu vyvrtávat díru. Speciální vrták projíždí ledem s neuvěřitelnou lehkostí a během chvíle je v ledu 70 centimetrů hluboký otvor. Pomocí zvláštní naběračky Martti vybírá z díry kusy ledu a rozbředlý sníh, usazuje se na židličku, připravuje vlasec a spouští háček do vody.

Přestože podstata „lovu na dírkách“ je v zásadě jednoduchá — vyvrtat díru v ledu a začít chytat —, všechno je mnohem snazší, když alespoň částečně víte, jak na to. Je například nezbytné vybrat si správné místo. V zimě se totiž ryby tolik neshánějí po potravě, takže je nutné vědět, kde se shlukují. Martti tentokrát vybral místo, kde už dříve rybařil. Kdybychom se chtěli vypravit do nějakého nového loviště, pravděpodobně by si nejprve pořádně prostudoval mapu a předem by naplánoval, kde budeme ryby hledat. „Dírkař“ se také učí sledovat počasí a zvažovat, jak to ovlivní výskyt ryb. Může také zkoušet štěstí na různých místech. Někteří rybáři během dne vyvrtají i desítky děr.

Před námi se tentokrát všechny ryby schovaly — asi nemají hlad. Nám to ale nevadí. Jsem rád, že jsem zjistil, v čem spočívá kouzlo „lovu na dírkách“. Nejdůležitější není samotný lov, ale to, že je člověk venku v přírodě. Martti o tom řekl: „Zvlášť pro lidi z města je to jako dovolená. Zapomenete při tom na všechny svoje starosti.“

[Obrázek na straně 27]

Vyvrtávání díry do ledu

[Obrázek na straně 27]

Vrták na led