Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

 Pozorujeme svět

Přetížený mozek?

Jak říkají někteří vědci, „pracovat na příliš mnoha úkolech najednou klade na mozek nadměrné nároky,“ uvádí kanadský list Toronto Star. Výzkumy ukazují, že to má za následek nižší efektivitu, větší množství chyb, a dokonce riziko onemocnění. Mohou se například objevit „poruchy paměti, bolesti zad, člověk je náchylnější ke chřipce a k žaludeční nevolnosti a mohou ho rozbolet zuby a dásně“. Ze studií provedených Národním ústavem zdraví ve Spojených státech vyplývá, že práce na různých úkolech aktivuje rozdílné části mozku. Pokud se ale někdo snaží dělat dvě či více věcí najednou, například telefonovat a zároveň řídit auto, „mozek se v podstatě začne vypínat,“ říká dr. John Sladky, neurolog působící na Emoryho univerzitě. „Nejenže mozek není schopen úkol splnit, on to zkrátka odmítne.“ Podle vědců by člověk měl zpomalit a smířit se s tím, že jeho mozek nedokáže zvládnout všechno, co po něm chce.

 Nové druhy ryb

Vědci zkoumající povodí venezuelské řeky Caury nedávno ohlásili „objev deseti nových druhů ryb“. Patří k nim i drobná rybka „s krvavě červeným ocasem“, „sumec s celým chocholem tykadel“ a „piraňa, která se živí nejen masem, ale i ovocem,“ uvádí venezuelský list El Universal. Toto území, jež je protkané řadou vodních kanálů a na němž se rozprostírají téměř nedotčené tropické pralesy, je popisováno jako jedno z biologicky nejrozmanitějších míst na zemi. Hrozí ale nebezpečí, že by tato oblast mohla být narušena zemědělstvím, rybolovem, výstavbou budov, těžbou nerostných surovin, a možná dokonce výstavbou hydroelektráren. Vědci proto žádají vládu, aby se toto území stalo chráněnou oblastí.

Stres v čekárně

„Než jsou pacienti v Německu zavoláni do ordinace, musí průměrně 48 minut sedět v čekárně. Někteří ale čekají ještě mnohem déle,“ uvádí časopis Psychologie Heute. Jak ukázala nedávná studie, které se zúčastnili pacienti 610 lékařů a kterou provedl Institut pro analýzy podnikového řízení, konzultace a strategický rozvoj, „pacienti jsou se stávající situací velmi nespokojeni“. Ve zprávě se píše, že kliniky, které s tímto problémem nic neudělaly, „přišly za jediný rok až o 19 procent svých pacientů“. Lékaři i zdravotní sestry působící na přelidněných klinikách jsou pod větším tlakem než jinde a jejich výkonnost je o třetinu nižší. Zdravotní sestry se navíc dopouštějí dvojnásobného množství chyb.

Ztrácí se povědomí o dobrém a špatném

„Téměř každý čtvrtý Australan se přiznal k tomu, že v práci ukradl nějaké kancelářské potřeby,“ uvádí list The Sun-Herald, který vychází v Sydney. Průzkum provedený mezi více než 2 000 kancelářskými pracovníky ukázal, že k běžným zvykům patří také zjišťování důvěrných informací o spolupracovnících, využívání internetu k soukromým účelům v pracovní době, stahování nelegálního softwaru do pracovních počítačů a používání firemního softwaru doma. Garie Dooley, který tento výzkum řídil, řekl: „Je mnoho lidí, kteří očividně ztratili povědomí o tom, co je dobré a co je špatné.“

Pohřby domácích mazlíčků — zdanit, či nezdanit?

Představitelé jednoho buddhistického chrámu v Japonsku nedávno podali žalobu na daňové úřady. Chtěli tak dosáhnout toho, aby příjmy plynoucí z pořádání pohřbů domácích mazlíčků, včetně kremace a uložení urny s popelem, byly oproštěny od daně. Informoval o tom japonský list IHT Asahi Shimbun. Daňové úřady argumentovaly tím, že kremace a náboženské obřady pro zvířata spadají pod „služby“ a že ukládání uren s popelem do chrámu je vlastně „provoz skladu“. Zástupci chrámu naopak prohlašují, že „pohřební obřad je náboženský úkon, jehož cílem je zmírnit žal truchlících chovatelů a poskytnout útěchu duši zesnulého zvířete“, a to bez zištných úmyslů.

Ubývá leteckých neštěstí

V celosvětovém měřítku byl počet leteckých neštěstí v roce 2003 nejnižší od 50. let minulého století, kdy se tato statistika začala vést, napsal časopis Flight International. Havárie letadel si vyžádaly 702 obětí, což je nejnižší počet od roku 1990, přestože celkový objem letecké přepravy od té doby narostl o 40 procent. Jak se píše v londýnském listu Daily Telegraph, „všeobecné zvýšení bezpečnosti souvisí s poklesem počtu případů, kdy letadlo vinou selhání navigace narazilo do místa s větší nadmořskou výškou. Přestože však nové výstražné systémy přinesly zlepšení, tato technologie ‚není neomylná‘.“ Mnohé starší typy letadel navíc těmito systémy nejsou vybaveny.

Hořká sůl pomáhá těhotným ženám

Jak uvádí londýnský list The Times, používání síranu hořečnatého (hořké soli) je jednoduchou a levnou léčebnou metodou, která může o polovinu snížit riziko potenciálně smrtelných komplikací v těhotenství. Eklampsie, závažná porucha, která se projevuje zvýšeným krevním tlakem a křečemi, si každý rok vyžádá život 50 000 žen a jejich nenarozených dětí. Ve Spojených státech se síran hořečnatý ve formě kapek nebo injekcí už několik let používá k léčbě preeklampsie, která by jinak mohla přerůst v eklampsii. V ostatních zemích však tato léčba není příliš rozšířená. Mezinárodní tým lékařů působící pod záštitou Institutu pro lékařskou vědu v anglickém Oxfordu se proto „rozhodl vyzkoušet účinky hořké soli na 10 000 ženách ve 33 zemích,“ uvádí The Times. „Po třech letech byl . . . výzkum předčasně ukončen, protože účinnost této metody se jasně prokázala — použití síranu hořečnatého při léčbě žen, které trpěly preeklampsií, snížilo pravděpodobnost výskytu křečí o 58 procent. Riziko úmrtí se snížilo o 45 procent.“ Léčba jedné pacientky „přijde pouze na [4,6 eura], takže . . . je dostupná i pro ženy v rozvojových zemích“.

Stravovací návyky dospívajících

„Alarmující množství dospívajících studentek vynechává některá jídla, protože mají strach o svou štíhlou linii a chtějí se podobat modelkám a popovým idolům,“ uvádí londýnský list Daily Telegraph. Jedna instituce, která se zabývá zdravotnickou osvětou na britských školách, provedla studii, jíž se zúčastnilo 300 000 žáků. Vyplynulo z ní, že 40 procent dívek ve věku 14 a 15 let „ráno nesnídá. Ve srovnání s rokem 1984 se tento počet téměř zdvojnásobil.“ Vzrostl také počet žákyň, které nechodí na obědy, a to ze 2 procent v roce 1984 na 18 procent v roce 2001. Protože hrozí vážné nebezpečí, že žákyně onemocní poruchami příjmu potravy, jako je anorexie nebo bulimie, ředitelé dívčích škol dostali pokyn, aby si všímali, zda studentky výrazně neubývají na váze. O různé diety se více zajímají také chlapci. Počet těch, kteří chtějí zhubnout, vzrostl z 26 na 31 procent mezi dvanáctiletými a třináctiletými a z 21 na 25 procent mezi čtrnáctiletými a patnáctiletými.