Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

 Pozorujeme svět

Smích přispívá k pocitu štěstí

Díky čemu se člověk cítí dobře, když se směje? Z jistého průzkumu vyplývá, že humorem se aktivuje nejen ta oblast mozku, která umožňuje vnímání a řeč, ale také oblast zvaná nucleus accumbens, která souvisí s pocitem štěstí a euforií, uvádí list The Vancouver Sun. Podle dr. Allana Reisse ze Stanfordovy univerzity je tato oblast „velmi silným subsystémem mozku“. Doktor Reiss věří, že zkoumání vlivu humoru může lékařům pomoci, aby lépe rozuměli sociálnímu chování. „Smysl pro humor často ovlivňuje to, zda, jak a s kým uzavíráme přátelství, a dokonce i dlouhodobé romantické vztahy,“ říká dr. Reiss. „Humor je také univerzální prostředek, díky kterému je možné vyrovnat se s jakýmkoli stresem, kterému člověk čelí.“

 ‚Nová nemoc 21. století‘

Tak někteří psychiatři označují novou „závislost“ na mobilních telefonech. Podle průzkumu, který provedlo CETRAS (Speciální středisko pro léčbu a rehabilitaci ze sociálních závislostí), jsou k této závislosti nejvíce náchylné „svobodné ženy mezi 16 až 25 lety, které jsou plaché, nezralé a frustrované,“ uvádějí španělské noviny El País. Tato „závislost“ vede k „neukojitelné potřebě telefonovat a posílat zprávy z mobilních telefonů,“ říká psychiatr Blas Bombín. Když nemohou mobil používat, trpí „úzkostí a podrážděností“. „Závislost“ na mobilním telefonu nemá vliv jen na vztahy s druhými, ale je to také drahá záležitost. CETRAS uvádí, že někteří pacienti mají osm mobilních telefonů najednou a dostávají „za volání z mobilního telefonu účet na 800 eur měsíčně“.

Světové chudinské čtvrti se rozrůstají

Pokud se tyto čtvrti budou rozrůstat stejným tempem, „bude do 30 let žít v chudinských čtvrtích každý třetí člověk na světě,“ říká londýnský list The Guardian, který odcitoval zprávu OSN. Je smutné, že „940 milionů lidí, což je téměř šestina světové populace, žije na špinavých místech, která mohou přispívat k poškození lidského zdraví. Většinou tam není voda, žádná kanalizace nebo služby. Ani tam není nikdo, kdo by jim zajistil jejich práva.“ V Keni žije v nairobské chudinské čtvrti Kibera asi 600 000 lidí. Anna Tibaijukaová, výkonná ředitelka Centra OSN pro lidská sídla, říká: „Naprostá nerovnost mezi lidmi a nezaměstnanost vedou k tomu, že se lidé chovají antisociálně. Chudinské čtvrti jsou místa, kde se sejdou všechny druhy zla, kde stěží najdete bezpečí a pokoj a kde mladí lidé nemohou být nijak chráněni.“

Problém s parkováním v Číně

Díky rychlému ekonomickému rozvoji v Číně mohou mít auto miliony lidí. Nastává však jeden problém, a to najít místo k parkování. Mnoho obytných čtvrtí, které byly vybudovány během posledních 25 let, nemá žádná parkovací místa, protože v době, kdy byly domy stavěny, mělo auto jen velmi málo lidí. Ve starších obytných čtvrtích jsou úzké a klikaté uličky, ve kterých je parkování téměř nemožné. „Počet automobilů v Pekingu překročil 2 miliony, avšak míst k parkování je pouze 600 000,“ uvádí list China Today. V celé Číně má parkovací místo legálně jen asi 20 procent majitelů aut. Dalším faktorem, který ukazuje na vzrůst počtu aut, je zvyšující se poptávka po ropě. Zpráva v listu China Today uváděla, že „Čína brzy předstihne Japonsko, a dostane se tak na druhé místo ve spotřebě ropy“.

Mladí lidé se syndromem přetížení

Kanadský list The Globe and Mail uvádí, že vzrůstá počet mladých lidí, kteří vyhledávají lékařskou pomoc kvůli syndromu přetížení. „Lékaři a fyzioterapeuti uvádějí, že věk jejich pacientů se snižuje, protože děti nemají dostatek pohybu a tráví hodně času u počítače, a to jak doma, tak ve škole,“ píše se v listu. Neustálé psaní na počítači nebo klikání na ovladači videoher může podle listu Globe vést k bolesti a otoku, které jsou typické pro syndrom přetížení. Rodičům je doporučeno, aby si všímali svých dětí a aby dávali pozor na příznaky syndromu přetížení, mezi které může patřit to, že si dítě mne lokty či zápěstí nebo si stěžuje na sníženou citlivost nebo na pocit brnění.

Nebezpečí na pracovišti

Podle jedné švédské studie „je pro manželství nebezpečné, když pracují spolu lidé opačného pohlaví,“ uvádí se v listu The Wall Street Journal. Autorka průzkumu Yvonne Abergová sledovala státní záznamy týkající se rozvodů a zaměstnání a zjistila, že „u těch, kdo spolupracují pouze s lidmi opačného pohlaví, je počet rozvodů vyšší o překvapivých 70 procent v porovnání s těmi, kdo v zaměstnání spolupracují pouze s lidmi stejného pohlaví“. Paní Abergová také zjistila, že nezáleží na tom, zda spolupracovníci jsou v manželství nebo svobodní. Tento sedmiletý průzkum, kterého se účastnilo 37 000 zaměstnanců na 1 500 pracovištích, je založen na statistice, a ne na osobních výpovědích účastníků, které by nebyly tak přesné. V článku bylo uvedeno, že jedním způsobem, jak je možné riziko rozvodu snížit o 50 procent, je pracovat v kanceláři se svým manželským druhem.

Nevěřící pastor

Jistý luteránský duchovní prohlásil, že „neexistuje žádný nebeský Bůh ani věčný život ani vzkříšení“. Tento jeho výrok vyvolal řadu reakcí. Pastor byl odvolán, ale krátce nato se však do úřadu mohl vrátit, uvádí BBC News. Thorkild Grosbøl z farnosti Tårbæk poblíž Kodaně „se za své poznámky omluvil“ a uznal své závazky vůči církvi, řekla Lise-Lotte Rebelová, která slouží v úřadu biskupa v diecézi Helsingoer. Duch Grosbølových kázání se však nezměnil. V červnu 2004 biskup prohlásil, že pokud Grosbøl odmítne vzdát se úřadu, bude muset být soudně rozhodnuto, zda bude dále sloužit jako pastor.

Starověký nápis z evangelia

Učenci v Palestině poprvé našli verš z Křesťanských řeckých písem napsaný na starověkém hrobě, uvádí německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Nápis na hrobě, který začal být znám jako Absalomova hrobka, byl nalezen náhodou. Díky rozptýlenému světlu na fotografii pořízené za soumraku odhalil antropolog Joe Zias to, co vypadalo jako erodovaný nápis. Když se biblický text podařilo rozluštit, ukázalo se, že jsou to slova z Lukáše 2:25 a odpovídají znění Sinajského kodexu ze čtvrtého století. Tento objev je pozoruhodný, protože používání biblických textů na náhrobcích začalo být všeobecně oblíbené až kolem roku 1000 n. l.