Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

 Pozorujeme svět

Kontrola porodnosti — Dilema zoologických zahrad

„Žádná zoo se dnes neobejde bez antikoncepce,“ říká Henning Wiesner, hlavní zoolog mnichovské Hellabrunn Zoo. Zvířata se v zoologických zahradách rychle rozmnožují, jejich potomkům se dobře daří a žijí obvykle déle než zvířata ve volné přírodě. Zoologické zahrady však mají jen omezený prostor. Proto potřebují pro své chovance antikoncepci. Avšak „plánované rodičovství naráží v zoo na překážku. Zvířata tomu nejsou nakloněna,“ uvádí německý časopis Focus. Například medvědi dokážou antikoncepční tabletky ukryté v potravě vyčenichat a nesežerou je. Perorální antikoncepce také může některým zvířatům způsobit zdravotní problémy, například rakovinu mléčných žláz. Další možností je kastrace a sterilizace, ale s tím jsou zase spojeny jiné problémy. Za prvé jde o trvalé zásahy, ale přitom se může stát, že v budoucnu bude potřeba, aby takové zvíře opět mělo mláďata. Za druhé, takto ošetřená zvířata přestanou produkovat pohlavní hormony, čímž může být nepříznivě ovlivněno jejich sociální postavení ve skupině. Jiným řešením je utratit nežádoucí potomky, ale to zase pohoršuje mnohé milovníky a ochránce zvířat. Zoologické zahrady tedy stojí před obtížnou volbou.

 Elektronický odpad

V roce 2002 Kanaďané vyprodukovali 155 000 tun takzvaného elektronického odpadu, uvádějí kanadské noviny National Post. Podle zprávy, kterou vydala organizace Environment Canada, Kanaďané vyhodili „odhadem dva miliony televizí, 1,1 milionu videorekordérů a 348 000 CD přehrávačů. Většinu přístrojů majitelé považovali za zastaralé, i když je používali jen pár let.“ Elektronická zařízení „jsou často vyhozena proto, že už nevyhovují nárokům uživatele, ne proto, že by byla porouchaná,“ píše se ve zprávě. Velká část takového odpadu však může být nebezpečná. Například v jedné televizi „mohou být až dva kilogramy olova,“ říká Post. Některé obrazovky obsahují rtuť, která teď zamořuje skládky. Při současném trendu se do roku 2010 objem elektronického odpadu zdvojnásobí, varuje Environment Canada.

Mravenci a antibiotika

„Vědci zjistili, že někteří mravenci pěstují houby, kterými živí své larvy, a dokonce používají antibiotika jako určitou formu ‚pesticidu‘, aby svou úrodu chránili,“ uvádí mezinárodní vydání listu The Miami Herald. Mravenci z rodu Atta své plodiny přesazují, prořezávají a odplevelují přesně jako farmáři. Antibiotikum, jež chrání jejich úrodu před infekční plísní, produkují bakterie z čeledi Streptomycetaceae, které žijí na povrchu těla mravenců. Ted Schultz, entomolog z Národního přírodovědeckého muzea ve Washingtonu, poukazuje na to, že zatímco lidé musí neustále přicházet s novými antibiotiky, aby si poradili s rezistentními mikroby, mravenci z rodu Atta používají jedno a totéž antibiotikum již po celé věky. Porozumět tomuto tajemství mravenců „by mohlo přímo souviset s přežitím lidí,“ prohlašuje Ted Schultz.

Celosvětová zdravotní katastrofa

Kvůli znepokojivému nárůstu případů cukrovky svět míří k „jedné z největších zdravotních katastrof“ všech dob, varuje britský profesor sir George Alberti, prezident Mezinárodní diabetické federace. Podle údajů této organizace má více než 300 milionů lidí po celém světě sníženou toleranci glukózy, což je porucha, která často vede k cukrovce, uvádějí britské noviny The Guardian. Cukrovka II. typu, jež dříve postihovala především starší lidi, se nyní objevuje i u mladých Britů, kteří kvůli nehodnotné stravě a nedostatku pohybu trpí obezitou. „Nesmírně frustrující je, že většině toho [cukrovce a jejím následkům] by se dalo předejít správnou životosprávou,“ říká profesor Alberti. Také v rozvojových zemích je možné očekávat nárůst případů cukrovky, protože jejich obyvatelé přejímají „nezdravé stravovací návyky a městský životní styl bohatého světa,“ píše The Guardian.

Italské rodiny se mění

Od roku 1995 do roku 2001 se v Itálii počet dvojic, které spolu žijí bez uzavření sňatku, téměř zdvojnásobil, počet sňatků klesl a počet lidí, kteří žijí sami, se zvýšil. Tato zjištění zveřejněná v listu La Repubblica vycházejí z údajů Italského státního statistického ústavu (ISTAT). Během stejného období počet členů průměrné rodiny klesl na 2,6. ISTAT uvádí, že mnoho lidí spolu žije takzvaně „na zkoušku“, a manželství chtějí uzavřít až později.

Vynikající soví smysly

Díky velkým očím a binokulárnímu vidění mají sovy „v noci ze všech zvířat nejostřejší zrak,“ píše časopis Australian Geographic. „Mnoho sov navíc může zachytit zvuk, který je desetkrát slabší než ten, jaký jsou schopni slyšet lidé.“ Díky čemu mají tak vynikající sluch? Článek říká, že „různé druhy sov mají v určitém smyslu stejný pozoruhodný prvek. Jeden ušní otvor je výše než druhý.“ Díky tomu dokážou lépe určit, kde je kořist. Sova pálená má tento systém ještě vylepšený uspořádáním peří na „obličeji“, které vytváří jakýsi disk. Ten zachycuje zvuky a vede je do uší. Navíc prodloužená mícha, tedy část mozku, která souvisí se sluchem, je u sov složitější než u jiných ptáků.

Hepatitidě lze předejít

Většina „případů hepatitidy je způsobena nedostatečnou hygienou zdravotnického personálu,“ píše polský týdeník Polityka. V roce 1997 Národní institut hygieny v Polsku informoval o 992 případech hepatitidy C, ale o pět let později už to bylo 1 892 případů. Autor článku upozorňuje na to, že v současnosti není proti hepatitidě C k dispozici žádná schválená vakcína. Profesor Andrzej Gładysz, státní poradce pro infekční nemoci, prohlašuje: „Není žádnou nadsázkou říci, že v Polsku máme 500 tisíc až 600 tisíc lidí nakažených virem hepatitidy C.“ A většina těchto případů „pochází z ordinací lékařů a zubařů,“ uvádí Jacek Juszczyk z Kliniky infekčních nemocí při lékařské fakultě v Poznani. Týdeník Polityka to shrnuje takto: „Když jsme v rukou lékaře, rádi bychom měli jistotu, že jsme v rukou dobrých i čistých.“

Chudinské čtvrti se rozšiřují

„Téměř miliarda lidí neboli 32 procent obyvatel všech měst na světě žije v chudinských čtvrtích,“ píší noviny El Universal, které vycházejí v Mexico City. Ve studii, kterou provedla OSN, jsou jako příklady měst, kde se rozšiřují chudinské čtvrti, uvedeny Bogotá, Havana, Mexico City, Quito a Rio de Janeiro. Co je příčinou tohoto jevu? V případě Bogoty zpráva OSN připisuje nárůst chudinských čtvrtí „rychlému růstu populace, velké migraci z venkovských oblastí a násilnostem, kvůli kterým se přestěhovaly celé komunity,“ uvádějí noviny. Kromě toho počet obyvatel Bogoty, kteří žili pod hranicí chudoby, se zvýšil z 19,4 procenta v roce 1994 na 23 procent v roce 2000.