Přejít k článku

Přejít na obsah

Buďte dochvilní!

Buďte dochvilní!

 Buďte dochvilní!

„NEDOCHVILNOST je chronickým problémem vedoucích pracovníků,“ uvádějí noviny USA Today. „Na šest z deseti schůzek přijdou pozdě,“ dodávají noviny a citují průzkum provedený mezi 2 700 vedoucími pracovníky.

Nedochvilnost je v obchodním světě pokládána za víc než jen za projev nezdvořilosti. Jedna studie, do které bylo začleněno 81 000 uchazečů o práci, končí slovy: „Čas ztracený nedochvilností a nepovolenou absencí v práci představuje hlavní příčinu ušlého zisku.“ Nedochvilnost pochopitelně vede k problémům i jinde než v obchodním světě. Jeden průzkum na středních školách ukázal, že „nedochvilnost studentů byla hlavním a nejčastějším kázeňským přestupkem“.

Náš Stvořitel nicméně chtěl, abychom si důležitost času uvědomovali. Proto vytvořil „dvě velká světelná tělesa“ — slunce a měsíc —, která nám pomáhají měřit čas. (1. Mojžíšova 1:14–16) V dnešní době nám hodiny umožňují měřit čas dokonce na minuty a sekundy. Přes veškerou technologii však mnozí z nás mají stále problém s dochvilností — jak v práci nebo ve škole, tak i při jiných důležitých schůzkách.

Je ale problémem vždy jen nedostatek času? Zátěž v práci i v rodině je určitě obrovská. Nicméně pracující matka, která se jmenuje Wanda Rosselandová, říká: „Přestala jsem si stěžovat na nedostatek času, když jsem si uvědomila, že všichni máme denně k dispozici jen 24 hodin. Dospěla jsem k závěru, že v dnešním světě problém nespočívá v nedostatku času, ale v tom, že máme tolik rušivých a rozptylujících vlivů.“

Renee, * která je svědkem Jehovovým, má pět dětí. Říká: „Když byly děti malé, bylo opravdu náročné vypravit je do školy nebo na křesťanské shromáždění. Tehdy jsem však problém s dochvilností neměla. A teď, když jsou všechny již dospělé, jsem si navykla chodit všude pozdě.“ Je to i vaším zvykem? Pokud ano, dá se to změnit. Uvádíme zde podněty, které vám v tom mohou pomoci.

UVAŽUJTE O DŮSLEDCÍCH. Chronická nedochvilnost může vypadat jako maličkost. Zamyslete se ale nad tímto biblickým textem: „Mrtvé mouchy jsou příčinou toho, že olej výrobce mastí zapáchá, překypuje. Tak působí  i malá pošetilost na toho, kdo je drahocenný pro moudrost a slávu.“ (Kazatel 10:1) Ano, pouze „malá pošetilost“, tedy nedostatečný ohled k druhým, může poškodit dobré jméno, které máte u zaměstnavatele nebo učitele.

Marie navštěvovala kurzy na místní vysoké škole a všimla si, že někteří spolužáci „měli velkorysý přístup k času“ a obvykle přicházeli na vyučování pozdě. „Zanedlouho se však museli změnit,“ vzpomíná Marie. „Dva z našich profesorů byli pedanti na čas. Když se tedy nějaký student zpozdil byť jen o několik minut, napsali mu absenci. A určitý počet absencí znamenal zhoršení známky.“

Stálé pozdní příchody mohou poškodit vaši pověst i u přátel a vrstevníků. Muž středního věku, jenž se jmenuje Joseph, vzpomíná na jistého spolukřesťana, kterého znal před několika desetiletími. Ten měl vynikající vyučovací schopnosti, avšak jednu nepříjemnou vadu. „Chodil všude pozdě,“ vzpomíná Joseph. „Myslím tím opravdu všude. A zjevně si z toho nikdy nic nedělal. Lidé měli z jeho pozdních příchodů legraci.“ Začali druzí mluvit i o vás jako o člověku, který chodí všude pozdě? Pokud ano, pak by se vám snadno mohlo stát, že přehlédnou i vaše dobré vlastnosti.

BERTE OHLED NA DRUHÉ. Nedochvilnost je projev netaktnosti vůči druhým a působí rušivě. Může také vyvolávat dojem určité nadřazenosti. Jeden podnikatel vysvětloval, proč tolik vedoucích pracovníků má sklon chodit pozdě, a připustil: „Většina z nás je zkrátka arogantní.“ Naproti tomu křesťan jedná s druhými tak, jako by mu byli nadřazeni. (Filipanům 2:3) Navíc uplatňuje Zlaté pravidlo a jedná s lidmi, jak by si přál, aby se jednalo s ním. (Matouš 7:12) Nepopuzuje vás snad, když musíte čekat na druhé? Nenechávejte tedy čekat druhé na vás.

NAUČTE SE HOSPODAŘIT S ČASEM. Odkládáte věci a děláte je na poslední chvíli? Plánujete si příliš mnoho věcí na neúměrně krátkou dobu? Pomůže vám zásada v Kazateli 3:1: „Pro všechno je ustanovený čas.“ Když si pro věci vyhradíte „ustanovený čas“, budete je moci dělat pořádně.

 Nejdříve si sepište, co všechno musíte udělat. Dále se řiďte zásadou ve Filipanům 1:10: ‚Ujišťujte se o důležitějších věcech.‘ Ano, stanovte si pořadí důležitosti. Co z toho je nezbytné? Které věci lze bez problémů odsunout na později? A konečně, promyslete si, kolik času na tyto věci potřebujete a kdy se jim můžete věnovat. Buďte realističtí a neplánujte si toho příliš mnoho.

Jedna žena, která se jmenuje Dorothy, říká, že chodit včas ji naučili rodiče. Vypráví: „Když jsme měli být na křesťanském shromáždění v půl osmé večer, maminka nás hodinu a tři čtvrtě před tím začala připravovat. Díky tomu jsme měli dost času, abychom snědli večeři, umyli nádobí, oblékli se a odjeli na shromáždění. Chodit včas se zkrátka stalo součástí našeho života.“ Je také dobré pamatovat na to, že mohou nastat nepředvídané okolnosti. Dorothy vzpomíná: „Nedávno jsem měla odvézt několik lidí na shromáždění. Cestou mi však praskla pneumatika. Vyměnila jsem ji, a přesto jsem všechny dovezla včas. Vždy si nechávám časovou rezervu pro případ, že nastanou problémy s autem nebo bude hustý provoz.“

NECHTE SI PORADIT. V Příslovích 27:17 Bible říká: „Železo se ostří železem. Tak zostřuje jeden muž obličej druhého.“ V souladu s touto zásadou si promluvte s těmi, kdo mají podobné životní okolnosti jako vy — ale jsou dochvilní. Budou mít určitě řadu užitečných podnětů.

Renee, o které jsme se zmínili již dříve, se rozhodla, že se svou nedochvilností něco udělá. Říká: „Nedávno jsem se rozhodla, že se polepším. Není to sice snadné, ale pozoruji, že dělám pokroky.“ To můžete i vy. Jestliže se na to zaměříte a vyvinete úsilí, můžete se dochvilnosti naučit.

[Poznámka pod čarou]

^ 6. odst. Některá jména byla změněna.

[Obrázky na straně 24]

Chronická nedochvilnost působí špatně na zaměstnavatele a je projevem nedostatku ohleduplnosti k druhým

[Obrázek na straně 25]

Jestliže si dobře zorganizujete své věci, nebudete zbytečně ztrácet čas