Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

 Pozorujeme svět

Menší balení

„V této éře supervelkých balení a aut se některé druhy zboží zmenšují,“ uvádí časopis Time. „Výrobci nenápadně snižují obsah balených produktů — jogurtem nebo zmrzlinou počínaje a pracími prostředky či plenkami konče — často bez úměrného snížení ceny.“ Tato taktika není nic nového. Hospodářství se hroutí a zákazníci jsou opatrnější a šetrnější, takže aby výrobcům zisky neklesly, mnohdy velikost svých výrobků výrazně zmenšují. Většina nakupujících si nevšimne, že se váha či délka balení trochu zmenšila, nicméně zákazník nakonec zaplatí za méně zboží více peněz. „Spotřebitelé si neuvědomují, že by měli pokaždé, když něco kupují, zkontrolovat čistou váhu nebo počet kusů v jednom balení,“ říká Edgar Dworsky, který založil webovou stránku na podporu spotřebitelů. „Je to dokonalá lest na spotřebitele, kteří netuší, že jsou okrádáni.“

 Mýdlo zachraňuje životy

Podle Val Curtisové z londýnské Fakulty hygieny a tropické medicíny by mohlo mytí rukou mýdlem zachránit milion životů ročně, protože je to účinný prostředek proti průjmovým onemocněním. Noviny The Daily Yomiuri uvádějí, že na Třetím světovém vodním fóru, které se konalo v japonském Kjótu, Val Curtisová označila choroboplodné zárodky v lidských výkalech za „veřejného nepřítele číslo jedna“. „V některých komunitách je například běžné, že žena přebalí pokakané nemluvně a pak jde rovnou připravit jídlo, aniž si umyje ruce,“ popisují noviny. Tím, že lidé si budou mýt ruce mýdlem a vodou, mohou předejít šíření smrtelných virů a bakterií. A v rozvojových zemích by podle Curtisové mytí rukou mýdlem mělo při snižování rizika průjmových onemocnění trojnásobně vyšší účinnost než zlepšení kvality vody.

Alpská cesta

V roce 2002 byla v Evropě otevřena Via Alpina, což je série stezek pro pěší. „Tato Alpská cesta dlouhá 5 000 kilometrů nabízí turistům tradiční stezky, jež vedou tou nejúchvatnější krajinou v Evropě,“ říká londýnský list The Independent. Trasa vede osmi alpskými zeměmi. Začíná v Terstu na severovýchodním pobřeží Itálie a končí opět u moře v monackém Monte Carlu. V horách cesta stoupá až do výšky 3 000 metrů, přičemž se vyhne nejvyšším vrcholům. Tyto pečlivě volené stezky jsou „v blízkosti nejznámějších přírodních i kulturních zajímavostí,“ tvrdí francouzská turistická organizace La Grande Traversée des Alpes. Předpokládá se, že jen málo lidí projde trasu v celé délce. Noviny uvádějí, že „můžete vzít celou rodinu, ujít několik kilometrů a pak se vrátit domů. Via Alpina nicméně otevírá nové možnosti těm, kdo hledají v blízkosti domova zdravou dovolenou, jež jim umožní únik od všedních starostí.“ Turisté mohou přenocovat v jednom z 300 hotelů, penzionů nebo horských chat podél trasy.

Mizí některé mořské druhy

Podle mořských biologů dr. Ransoma Myerse z Dalhousie University v Halifaxu a dr. Borise Worma z Institutu mořské biologie v Kielu v Německu již světové oceány nejsou jakousi panenskou oblastí s obrovskou zásobárnou ryb. Tito biologové tvrdí, že mořské druhy postupně vymírají a že tento fenomén je způsoben pokrokem v satelitní a sonarové technologii, jež jsou rybářskými loděmi používány k vypátrání ryb. Podle torontského listu The Globe and Mail „byly během posledních 50 let všechny druhy velkých volně žijících ryb loveny tak systematicky, že již vymizelo 90 procent každého druhu“. Doktor Myers je přesvědčen, že úbytek těchto ryb a také ryb, které jsou nejžádanější jako například tuňák, treska, platejs a mečoun, bude mít na ekosystém světových oceánů výrazně negativní vliv. Doktor Worm dodává: „Zasahujeme do systémů, které udržují život na této planetě, a to není dobře.“

Případů malárie v Africe přibývá

Malárie zabíjí „na africkém kontinentu 3 000 dětí denně,“ uvádějí francouzské noviny Le Figaro. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v Africe ročně objeví více než 300 milionů akutních případů nákazy malárií, a ty mají za následek smrt nejméně jednoho milionu lidí. V roce 2000 došlo v Burundi k nejhorší nákaze všech dob. Během sedmi měsíců onemocněla asi polovina populace, tedy přibližně 3,5 milionu lidí. Problémem je, že kvůli rezistenci parazitů již není léčba chininem účinná. Mnohé africké země se obávají velkých výdajů, a proto odmítly nahradit chinin novějšími antimalarickými léky z čínského pelyňku Artemisia annua. A tak „případů malárie v Africe stále přibývá,“ řekla jedna představitelka WHO.

Snaha používat latinu

Latinu pokládají mnozí lidé za mrtvý jazyk, ale Vatikán se ji snaží používat a aktualizovat. Proč? Protože je dosud jeho oficiálním jazykem a používá se v encyklikách a jiných dokumentech, přestože běžně se ve Vatikánu mluví italsky. Když bylo v 70. letech minulého století oficiálně povoleno sloužit mši i v místních jazycích, došlo k výraznému úpadku latiny. Papež Pavel VI. tehdy založil Nadaci latinského jazyka, která měla zajistit, aby se tento jazyk používal. Jedním krokem v tomto směru bylo vydání dvoudílného latinsko-italského slovníku, který byl rychle vyprodán. Nyní byl tento slovník vydán v jednom svazku a stojí 100 eur. Obsahuje asi 15 000 zmodernizovaných latinských výrazů jako například „escariorum lavator“ (myčka nádobí). List The New York Times říká, že další vydání se očekává „během dvou až tří let“. Velká část slov, která do něj budou přidána, jsou „z oblasti počítačové techniky a informačních systémů“.

Neuplatněná doporučení

„Pacienti zapomenou až 80 procent toho, co jim při propouštění z nemocnice lékař řekne, a z toho, co si zapamatují, je téměř polovina špatně,“ uvádí vědecký internetový bulletin wissenschaft.de na základě studie provedené v několika zemích. Podle Roye Kesselse, výzkumného pracovníka Utrechtské univerzity v Nizozemsku, je hlavním důvodem takové zapomnětlivosti vysoký věk, předem vytvořené názory pacienta, stres a nedostatek názorného poučení. Aby si pacienti lépe pamatovali důležité informace, doporučuje se lékařům mluvit jasně, nejdůležitější informace uvést jako první a používat názorné pomůcky, například rentgenové snímky.