Přejít k článku

 Co říká Bible

Bude světového míru dosaženo pomocí diplomacie?

Bude světového míru dosaženo pomocí diplomacie?

PŘÁLI byste si, aby všechny války skončily? Vždyť přece musí existovat nějaké diplomatické řešení národních a mezinárodních konfliktů. Mnozí lidé se domnívají, že kdyby světoví vůdci skutečně spolupracovali, bylo by možné s válkami skoncovat. Pravděpodobně i vy jste zklamáni tím, jaké výsledky diplomacie přináší. Po celá staletí diplomati ratifikují smlouvy, formulují rezoluce a konají schůzky na nejvyšší úrovni, ale přesto bylo tímto způsobem vyřešeno jen velmi málo sporných otázek.

Bible toho o diplomacii a míru říká hodně. Odpovídá například na následující otázky: Jaké příčiny dnes vedou k tomu, že se pomocí diplomacie nedaří míru dosáhnout? Měli by se křesťané podílet na diplomacii? Jak bude skutečného míru vlastně dosaženo?

 Co brání dosažení míru?

V Bibli je popsáno několik událostí, z nichž je patrné, že osobní jednání může vést k míru. Například Abigail obratně přesvědčila Davida a jeho vojsko, aby se nemstili na její domácnosti. (1. Samuelova 25:18–35) Ježíš vyprávěl podobenství o králi, který neměl jinou rozumnou možnost než poslat vyslance, aby žádali o mír. (Lukáš 14:31, 32) Ano, Bible uznává, že některé diplomatické snahy mohou vést k vyřešení konfliktů. Proč tedy mírové rozhovory bývají dnes úspěšné jen částečně?

Bible přesně předpovídá, že dnešní doba bude plná problémů. Kvůli ničemnému vlivu Satana Ďábla jsou lidé „nepřístupní jakékoli dohodě, . . . suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou“. (2. Timoteovi 3:3, 4; Zjevení 12:12) Ježíš navíc prorokoval, že závěr tohoto systému věcí se bude vyznačovat ‚válkami a zprávami o válkách‘. (Marek 13:7, 8) Může snad někdo popřít to, že válek dnes přibývá? Není tedy divu, že pokusy o dosažení míru mezi národy často selhávají.

Vezměme v úvahu ještě další fakt. Diplomaté se sice velmi snaží vyhnout se konfliktům, ale jejich prvořadým cílem je prosazování zájmů své vlastní země. Na tom stojí politická diplomacie. Měli by se křesťané takových věcí účastnit?

Bez ohledu na to, jak upřímně to světoví diplomaté myslí, nemohou najít ani prosadit trvalá řešení

Křesťané a diplomacie

Bible radí: „Nevkládejte důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, kterému nepatří záchrana.“ (Žalm 146:3) To znamená, že bez ohledu na to, jak upřímně to světoví diplomaté myslí, nemohou najít ani prosadit trvalá řešení.

Když byl Ježíš souzen před Pontským Pilátem, prohlásil: „Mé království není částí tohoto světa. Kdyby mé království bylo částí tohoto světa, moji sloužící by byli bojovali, abych nebyl vydán Židům. Mé království však není z tohoto zdroje.“ (Jan 18:36) Mírové iniciativy jsou často mařeny národnostní nenávistí a sobectvím politiků. Praví křesťané se proto nezaplétají do konfliktů tohoto světa ani do pokusů vyřešit je pomocí diplomacie.

Znamená to ale, že křesťané jsou lhostejní k tomu, co se dnes ve světě děje, a že jsou necitliví k lidskému utrpení? Právě naopak. Bible říká o pravých Božích ctitelích, že „vzdychají a sténají“ kvůli špatným věcem, které se kolem nich dějí. (Ezekiel 9:4) Křesťané však spoléhají na to, že mír způsobí Bůh, přesně jak to slíbil. Představujete si mír tak, že nebudou žádné války? Právě toho Boží Království dosáhne. (Žalm 46:8, 9) Kromě toho se však postará také o blaho všech obyvatel země a o to, aby zde panovala naprostá bezpečnost. (Micheáš 4:3, 4; Zjevení 21:3, 4) Takového míru není možné dosáhnout žádnou diplomacií ani snahami lidských „mírotvorných“ organizací.

Biblická proroctví i lidská zkušenost ukazují, že spoléhat na lidské snahy o dosažení míru pomocí diplomacie vede jen ke zklamání. Ti, kdo vkládají své naděje v Ježíše Krista a podporují Boží Království, zažijí splnění své touhy po pravém míru. A navíc se z takového míru budou těšit navždy. (Žalm 37:11, 29)