Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

 Pozorujeme svět

Přepadení zmařeno díky internetu

Mauricio, který žije v Uruguaji, komunikoval s přítelkyní z Brazílie přes internet pomocí webové kamery. Jeho přítelkyně však musela na chvíli rozhovor přerušit, protože u ní někdo zazvonil a ona šla otevřít. Kamera začala najednou zabírat dva neznámé muže. Jeden z nich měl v ruce pistoli. Mauricio s hrůzou sledoval, jak zločinci berou všechny cennosti, aniž by tušili, že je někdo sleduje. Když si Mauricio uvědomil, co se vlastně děje, zatelefonoval svému příbuznému do São Paula. Ten zase zavolal policii, která následně obklíčila dům. Po třech hodinách se zločinci vzdali, aniž někomu ublížili.

 Propast mezi lidmi a opicemi

Nedávno provedená analýza DNA šimpanzů a orangutanů, ale také malp a makaků ukazuje, že jejich genetická výbava není tak podobná genetické výbavě člověka, jak si vědci dříve mysleli. „Rozdíly v DNA, kterými se lidoopi a opice liší jak od lidí, tak od sebe navzájem, jsou velké a rozhodně ne zanedbatelné,“ uvádí britský časopis New Scientist. „Při srovnání je patrné, že v jednotlivých chromozomech některé části chybějí a jiné jsou přidány,“ vysvětluje Kelly Frazerová z kalifornské společnosti Perlegen Sciences, která analýzu prováděla. Časopis New Scientist popisuje tyto rozdíly jako ‚zející propast, která nás odděluje od opic‘.

Pohřešovaní příbuzní

Tisíce rodin po celém světě neví, co se stalo s jejich příbuznými, kteří zmizeli během válek nebo občanských nepokojů. Jak uvedl německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung, ve švýcarské Ženevě nedávno proběhla konference pod názvem „Pohřešovaní“, která se zabývala údělem rodin pohřešovaných lidí. Sophie Martinová, vedoucí projektu, který se touto problematikou zabývá pod záštitou Mezinárodního výboru Červeného kříže, říká, že „úzkost mezi [členy rodiny] může přetrvávat celá léta po tom, co boje ustaly“. V mnoha případech se rodiny pohřešovaných osob „nedokážou vrátit k normálnímu životu ani nejsou schopny začít se psychicky zotavovat“. Dříve znepřátelené strany často při hledání pohřešovaných osob nespolupracují. Důvod obvykle nespočívá ani tak v neschopnosti, jako spíše v neochotě. Jeden odborník poznamenal, že odhalením pravdy o okolnostech smrti pohřešovaných osob mohou totiž vyjít najevo válečné zločiny.

Kojené děti jsou chytřejší a zdravější

„Výzkumní pracovníci z Queenslandu provedli studii mezi téměř 4 000 dětmi z Brisbane a zjistili, že děti, které byly kojené, obvykle mají vyšší IQ,“ napsal australský list The Daily Telegraph, který vychází v Sydney. Profesor Jake Najman z Queenslandské univerzity řekl: „Čím déle matka kojí, tím vyšší bude inteligence dítěte. Nejedná se přitom o žádnou zanedbatelnou výhodu, kterou tím kojené děti získají. Jde asi o osm IQ bodů, což je dost významná hodnota. Představuje to rozdíl mezi průměrným dítětem a bystrým dítětem.“ Další možnou výhodou kojení je to, že může až o 30 procent snížit riziko, že dítě bude obézní, jak uvádí zpráva v sydneyském listu Sunday Telegraph. Joy Headsová, laktační konzultantka, říká, že „v mateřském mléku je jen velmi málo odpadních látek, takže je stráveno téměř beze zbytku. Kojené dítě může být velké a pořádně buclaté, a je to v naprostém pořádku. Avšak tlusté dítě krmené z láhve má daleko větší šance, že až bude starší, bude obézní.“

Dálkové zákaznické linky

Žena z Filadelfie ve Spojených státech volá místní zákaznickou linku. Mladá žena na druhém konci linky se představuje jako Michelle, ale ve skutečnosti se jmenuje Meghna a je v Indii, kde je v tu dobu kolem půlnoci. Indická telefonní centra zaměstnávají více než 100 000 lidí, kteří vyřizují zákaznické hovory pro zámořské společnosti, jako je například American Express, AT&T, British Airways, Citibank a General Electric. Přesun této práce do Indie byl podnícen přijatelnými cenami mezinárodních telefonních hovorů a také tím, že v Indii je mnoho vzdělaných lidí, kteří mluví anglicky, přičemž „jejich platy jsou o 80 procent nižší než platy jejich západních kolegů,“ uvádí časopis India Today. Operátoři, jako je Meghna, absolvují celé měsíce školení, aby jejich angličtina zněla tak americky, jak jen to je možné. Ke školení patří i „sledování hollywoodských kasovních trháků, aby [operátoři] pochytili řadu amerických lokálních přízvuků“. Počítač, u něhož Meghna sedí, ji dokonce informuje, jaké je ve Filadelfii počasí, aby o tom mohla prohodit nějakou poznámku. Když Meghna končí hovor, říká zákaznici: „Přeji vám pěkný den.“

Podmořské potrubí

Časopis Canadian Geographic napsal, že dvě podmořské sopky objevené u pobřeží kanadského ostrova Vancouver fungují jako obrovské potrubí ležící pod mořským dnem. Vědci již dlouho vědí, že pod oceánským dnem mořská voda cirkuluje. „Problém je v tom, že na většině mořského dna je jen málo odkrytého skalnatého podloží, které by vodu propouštělo,“ vysvětluje Andrew Fisher, hydrogeolog z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Andrew Fisher a jeho kolegové zjistili, že mořská voda je vtahována do kráteru podmořské sopky, čímž se dostává skrz nepropustnou vrstvu bahna, která pokrývá mořské dno. Voda vychází kráterem druhé sopky, která je vzdálena více než 50 kilometrů. Andrew Fisher předpokládá, že díky tomuto objevu bude možné lépe porozumět chemickým vlastnostem mořské vody a také mikrobům, kteří žijí v oceánské kůře.

Nikdo není příliš starý na to, aby se učil

V Nepálu, kde je běžná negramotnost, jeden letitý muž, který má 12 vnoučat, proslul úsilím získat vzdělání. Bal Bahadur Karki, jemuž se říká „spisovatel Baje“, se narodil v roce 1917 a bojoval ve druhé světové válce. Ve věku 84 let získal na čtvrtý pokus certifikát o ukončení základní školní docházky. Teď je mu 86 let a studuje vyšší odbornou školu se zaměřením na angličtinu. Dokonce tento jazyk učí druhé. Říká, že když sedí v lavici mezi mladými lidmi, pomáhá mu to zapomenout na svůj věk a znovu se cítí mladý. Při své poslední cestě do hlavního města Káthmándú obdržel několik cen a také bouřlivý potlesk za to, čeho dosáhl. Při této příležitosti povzbuzoval druhé, aby nepřestali usilovat o vzdělání jen proto, že jsou v pokročilém věku. Na jednu věc si však „spisovatel Baje“ postěžoval. Musel jít tři dny pěšky na autobus, protože nedostal slevu na letenku a neměl na to, aby si zaplatil plnou cenu. Listu The Kathmandu Post řekl: „Letecká společnost by mi měla dát studentskou slevu. Vždyť jsem taky student.“

Duševní poruchy dětí

„Dvacet dva procent dětí a dospívajících ve Španělsku trpí nějakým druhem duševní poruchy,“ píší španělské noviny ABC. „Nejběžnější jsou poruchy chování, příjmu potravy, úzkost a deprese,“ uvádí dětská psychiatrička María Jesús Mardomingová. Během posledních třiceti let odborníci zaznamenali prudký nárůst počtu těchto případů, což vede k závěru, že ekonomický pokrok je často doprovázen emocionálními problémy. Lékaři si povšimli například dramatických změn v sociálních a kulturních hodnotách včetně významného poklesu rodičovské autority. „Ačkoli víme, že neústupnost a autoritářský přístup jsou destruktivní,“ říká María Mardomingová, „je potřeba lásku kombinovat s autoritou.“