Přejít k článku

Přejít na obsah

Lesy poskytují cenné služby

Lesy poskytují cenné služby

 Lesy poskytují cenné služby

LESY sice ještě pokrývají téměř jednu třetinu zemského povrchu, ale stále jich ubývá. Časopis Choices—The Human Development Magazine vydávaný Rozvojovým programem OSN uvedl v roce 1998, že jen v rozvojových zemích „je každý rok odlesněno území o rozloze čtyř milionů hektarů, což odpovídá rozloze Švýcarska“.

Proč je odlesňování paradoxem

Podle názoru některých odborníků je však odlesňování paradoxem. Vypalování lesů a těžba dřeva se totiž provádí z ekonomických důvodů. Jedna zpráva však uvádí, že lesy „mají větší hodnotu, když stojí, než když jsou pokácené nebo spálené“. Jak to?

Doktoři Philip M. Fearnside a Flávio J. Luizão, výzkumní pracovníci Brazilského národního výzkumného ústavu pro Amazonii, který sídlí v Manausu, řekli redaktorovi našeho časopisu, že deštné pralesy poskytují „služby světu“. K těmto službám patří to, že absorbují a ukládají oxid uhličitý (plyn, který způsobuje skleníkový efekt), zabraňují erozi půdy a záplavám, recyklují živiny, regulují dešťové srážky a poskytují domov ohroženým druhům zvířat a také rostlinám, z nichž by mohly být vyšlechtěny kulturní plodiny. Pralesy jsou navíc krásné na pohled a jsou místem pro rekreaci. Všechny tyto služby, které pralesy poskytují životnímu prostředí, mají ekonomickou hodnotu, tvrdí odborníci.

Jako příklad si uveďme schopnost pralesů ukládat uhlík. Když je prales pokácen, uhlík, který se z poražených stromů uvolní, skončí v podobě oxidu uhličitého v atmosféře a přispívá ke globálnímu oteplování. Prales tedy slouží světu tím, že uhlík ukládá. Hodnota této služby se dá určit na základě toho, kolik stojí snižování uhlíkových emisí za použití lidských metod.

 Podle Marca J. Dourojeanniho, který je poradcem pro životní prostředí při brazilské pobočce Inter-American Development Bank, takové výpočty ukazují, že „hodnota pralesů jakožto úložného místa pro uhlík je mnohem větší než jejich hodnota v podobě dřeva nebo zemědělské půdy“. Přesto jsou však lesy káceny dál. Proč?

Důvod k ochraně

Zamyslete se nad následujícím přirovnáním. Skupina lidí má ve vlastnictví elektrárnu. Ta dodává elektřinu do okolních měst, ale uživatelé za dodávku proudu neplatí ani halíř. Po nějaké době dospějí majitelé elektrárny k závěru, že zavřít elektrárnu, rozebrat všechno zařízení a se ziskem je prodat bude z ekonomického hlediska rozumnější, než mít elektrárnu, která nevydělává. Někteří úředníci v zemích, kde je mnoho lesů, uvažují podobně. Jelikož uživatelé z celého světa neplatí za služby, které lesy poskytují, zdá se z ekonomického hlediska rozumnější lesy vykácet (obrazně řečeno rozebrat elektrárnu) a dřevo prodat (tedy prodat zařízení elektrárny) za účelem rychlého a nemalého zisku.

Marc Dourojeanni říká, že jediný způsob, jak zvrátit tento trend, je udělat ze zachování lesa ekonomicky atraktivní záležitost. Profesor dr. José Goldemberg, brazilský jaderný fyzik a bývalý rektor univerzity v São Paulu, navrhuje zavést „celosvětovou uhlíkovou daň“ pro ty země, které využívají takzvaná fosilní paliva.

Zastánci této myšlenky doporučují, aby jednotlivé země platily daň, jejíž výše by byla stanovena na základě toho, kolik fosilních paliv daná země spotřebuje, a také na základě toho, kolik vyprodukuje skleníkových plynů. Například Spojené státy, kde žije asi 5 procent světové populace, vyprodukují téměř 24 procent skleníkových plynů. Někteří zákonodárci uvažují o tom, že peníze z těchto daní by mohly být využity jako kompenzace pro ty země, které se vzdají rychlého zisku z vykácených lesů a raději své lesy ochrání. Tímto způsobem by obrazní uživatelé zaplatili za provoz „elektrárny“ a její obrazní vlastníci by měli důvod „nechat elektrárnu v provozu“.

Kdo by však měl stanovit cenu za služby, které lesy životnímu prostředí poskytují? A kdo by daň vybíral a rozděloval?

Je nutná změna chování

„Tyto otázky by nejlépe mohly být zodpovězeny na celosvětové lesnické konferenci,“ říká Marc Dourojeanni. Taková konference by mohla určit cenu za služby, které lesy životnímu prostředí poskytují. Potom „by mohla být zřízena celosvětová lesnická organizace, jež by tuto mezinárodní činnost řídila“.

Použít k řešení mezinárodního problému mezinárodní organizaci se může zdát rozumné. Marc Dourojeanni však přiznává: „Množství institucí a komisí založených k řešení otázek týkajících se lesů ničemu nepomohlo.“ Co je skutečně potřeba, jsou podle něj „zásadní změny v sociálním a ekonomickém chování“. Ano, k ochraně lesů je potřeba něco víc než změna zákonů — je k tomu nutná změna postojů.

Budou tyto problémy někdy vyřešeny? Jehova Bůh, Stvořitel země, slibuje, že ano. Bible ukazuje, že Bůh zřídil vládu, která bude brzy panovat nad celou zemí a vyřeší všechny její problémy. Tato vláda ‚nebude nikdy zničena‘. (Daniel 2:44) Bude navíc dohlížet na správné využívání ekosystémů této planety, a její obyvatelé se budou dále učit o svém Stvořiteli, který má podle Bible jméno Jehova. (Izajáš 54:13) Všichni lidé si pak budou plně vážit země i lesů, které ji pokrývají.

[Podpisky obrázku na straně 26]

Ricardo Beliel/SocialPhotos

© Michael Harvey/Panos Pictures