Přejít k článku

Přejít na obsah

Ropa — Požehnání i prokletí?

Ropa — Požehnání i prokletí?

Ropa — Požehnání i prokletí?

DO JAKÉ míry jsou průmyslové země závislé na ropě a na věcech, které se z ní vyrábějí? Ropa a zemní plyn jsou pro tyto země naprosto nezbytné. Daniel Yergin v knize The Prize (Cena) uvádí, že vznikla „uhlovodíková společnost“. Ano, používáme topný olej, mazadla, vosk, asfalt, ale jsou zde i další výrobky, které díky ropě máme — letadla, auta, lodě, lepidla, barvy, polyester, sportovní obuv, hračky, aspirin, deodoranty, líčidla, kompaktní disky, počítače, televize a telefony. Každý den lidé používají více než 4 000 produktů, jež pocházejí z ropy a formují moderní způsob života. Ale jak je to se škodami, které ropa způsobuje na životním prostředí prakticky od té doby, kdy začala být využívána?

Král, který „nevládne laskavě“

Když koncem roku 1940 hrozila válka mezi Rumunskem a Maďarskem, nacistický diktátor Adolf Hitler rychle vystoupil jako prostředník, aby mezi těmito zeměmi sjednal mír. Byl to snad projev dobré vůle? Ne, protože Hitler chtěl ve skutečnosti zabránit tomu, aby se rumunská ropná pole nedostala pod kontrolu Sovětského svazu. Ropa byla také jedním z hlavních důvodů irácké invaze do Kuvajtu v roce 1990 i následného zásahu mnohonárodních sil. A rozhodně to nebyly ojedinělé případy. Snaha ovládat zdroje ropy byla příčinou konfliktů a utrpení mnohokrát.

Ropa je nejen nezbytná pro dnešní způsob života, ale je také středem zvláštního zájmu vlivných lidí a točí se kolem ní politika. Jak nedávno uvedla Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), ropa není obyčejnou surovinou, ale je „strategickým bohatstvím“. Prostřednictvím embarg a sankcí uvalených na různé státy je ropa používána jako politický nástroj. Ropné vrty, rafinérie a tankery se navíc stávají terčem teroristických útoků, což často vede k obrovským škodám na životním prostředí.

Ropný průmysl bývá obviňován z toho, že k ničení životního prostředí přispívá emisemi oxidu uhličitého, které mohou být jednou z příčin globálních klimatických změn. Podle zprávy společnosti PEMEX (Petróleos Mexicanos), která je jedním z největších světových producentů ropy, dochází k únikům znečišťujících látek během různých fází těžby a zpracování ropy. Již před šesti lety 161 zemí podepsalo takzvaný Kjótský protokol, v němž se zavázaly, že podniknou kroky k tomu, aby se zabránilo hrozbě globálního oteplování. Benzin je dnes sice čistější než dříve, ale mnozí lidé mají přesto dojem, že se ve skutečnosti změnilo jen velmi málo. OPEC však říká, že „ropa je zdrojem bohatství a prosperity“ mnoha zemí. Je to ale skutečně tak?

Někteří lidé poukazují na škody, které jsou způsobeny ropnými vrty a stavbou ropovodů. Jiní upozorňují na růst nezaměstnanosti v Saúdské Arábii, která má největší ropné zásoby. Alí Rodríguez Araque, prezident OPEC, říká: „Vlády průmyslových zemí se nesmírně obohacují na úkor producentů, zpracovatelů a spotřebitelů.“

Organizace CorpWatch, která se stará o to, aby obchodní společnosti nesly právní odpovědnost například za škody na životním prostředí, prohlašuje: „Ropa je stále králem, avšak nevládne laskavě.“

Jakou má tedy ropa budoucnost?