Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

 Pozorujeme svět

Úskalí mnoha souběžných činností

Snaha dělat najednou více než jednu věc „může v podstatě vést k tomu, že jste méně výkonnější a trochu tupí,“ uvádějí noviny The Wall Street Journal. „Dělat dvě nebo tři věci současně nebo velmi rychle za sebou může nakonec trvat déle, než kdybyste je dělali postupně. Výsledkem mohou být horší intelektuální schopnosti při vykonávání jednotlivých úkonů.“ K varovným signálům patří narušení krátkodobé paměti (zapomenete například, co jste zrovna dělali nebo říkali), výpadky pozornosti, neschopnost soustředit se, příznaky stresu (jako krátký dech) a problémy v komunikaci s druhými. Nejvíce se to projeví tehdy, když je k vykonání několika úkonů nutné použít stejnou část mozku, například když současně mluvíte, telefonujete a posloucháte, co na vás ze sousední místnosti volá dítě. Snaha dělat najednou více věcí je obzvláště nebezpečná při řízení auta. Takové činnosti jako jedení a pití, natahování se po něčem, intenzivní konverzace s pasažérem nebo telefonování, líčení se či pouhé obsluhování rádia nebo nějakého ovladače může při řízení auta krátkodobě odvrátit vaši pozornost a vést k nehodě.

 Nikdy netřeste s dítětem

Intenzivní třesení s dítětem způsobuje prudký záklon krku, který „může vést ke krvácení v hlavičce a ke zvýšení nitrolebního tlaku, což má za následek potrhání mozkové tkáně,“ říkají noviny Toronto Star. Vzhledem k tomu, že svaly dítěte nejsou plně vyvinuty a mozková tkáň je mimořádně křehká, „může několikasekundové zatřesení zanechat na dítěti celoživotní následky. Mohlo by dojít k otoku mozku a poškození mozkové tkáně, k mozkové obrně, mentální retardaci, opoždění vývoje, slepotě, narušení sluchu, ochrnutí a ke smrti.“ Touto problematikou se zabýval dr. James King, pediatr z dětské nemocnice ve východním Ontariu. Říká, že veřejnost by o tom měla být poučena, protože v mnoha případech není zranění mozku zjevné ihned, a potíže dítěte tudíž mohou být diagnostikovány jako chřipka nebo virové onemocnění. „Informace, že s dítětem byste nikdy neměli třást, musí zaznít hlasitě a jasně,“ říká dr. King. „Novopečení rodiče by to měli vědět.“

Nezájem o náboženství

„Nezdá se, že by [Japonci] hledali v náboženství odpověď na problémy, s nimiž se v dnešní bezútěšné době potýkají,“ uvádějí noviny IHT Asahi Shimbun. Na otázku „Jste věřící nebo se o nějaké náboženství či druh víry zajímáte?“ odpovědělo kladně jen 13 procent mužů a žen. Dalších 9 procent mužů a 10 procent žen řeklo, že se zajímají „jen trochu“. „Zvláště pozoruhodný je velmi malý zájem žen mezi dvaceti a třiceti lety. Kladně jich reagovalo pouze 6 procent,“ dodávají noviny. V celoročním průzkumu se 77 procent Japonců a 76 procent Japonek vyjádřilo, že nemají o žádné náboženství ani žádnou formu víry zájem. Počet Japonců, kteří se zajímají o náboženství, klesl od minulého průzkumu, který proběhl v roce 1978, téměř o polovinu. Obecně se k náboženství hlásili starší respondenti, zvláště ti, kterým bylo přes 60 let.

Deprese je spojena s dalšími nemocemi

„Světová zdravotnická organizace předpovídá, že v roce 2020 bude deprese druhou nejčastější nemocí na světě vedoucí k invaliditě, a to hned po chorobách srdce,“ uvádí časopis U.S.News & World Report. Tento závažný zdravotní problém již přestává být pokládán za „výlučně psychický“. Podle Philipa Golda, přednosty oddělení neuroendokrinologie v Národním ústavu pro duševní zdraví, „je deprese skutečně jediné systémové onemocnění, které negativně ovlivňuje téměř všechny ostatní nemoci“. Deprese může dokonce vyvolat takové poruchy, jako je onemocnění srdce a cukrovka. Výzkum například ukazuje, že lidé s depresí „mají méně pružné srdce a hůře reagují, když se mění požadavky těla na krev a kyslík,“ uvádí se v článku. Navíc „depresivní mozek vysílá signály, že je zapotřebí více energie, a to může vést k tvorbě kortisolu, čímž se zvyšuje krevní cukr“. Zdá se také, že deprese nějak souvisí s osteoporózou a rakovinou. Probíhají studie, které mají ukázat, zda léčením deprese lze tyto zdravotní problémy ovlivnit.

Manželství a srdce

„Výzkum ukázal, že podle kvality manželství lze předvídat, jak se člověk bude uzdravovat po srdeční operaci,“ uvádí londýnský list The Daily Telegraph. Doktor James Coyne z Pensylvánské univerzity v USA se domnívá, že šťastné manželství může být pro pacienta motivací, aby se uzdravil, naproti tomu „špatné manželství může být pro pacienta horší, než kdyby byl svobodný“. Doktor Coyne se svým týmem natáčel na video domácí spory dvojic, z nichž jeden z partnerů podstoupil operaci srdce. Ukázalo se, že v porovnání s pacienty, kteří se svým partnerem komunikovali vstřícně, byla u pacientů s negativním vztahem k partnerovi dvakrát vyšší pravděpodobnost, že během čtyř let zemřou. Doktorka Linda Waiteová, profesorka sociologie na Chicagské univerzitě, dospěla k závěru, že dobré manželství patří „do stejné kategorie jako jedení zdravé stravy, tělesný pohyb a nekuřáctví“.

„Houslové stromy“ v ohrožení

„Na výrobu vysoce kvalitních houslových smyčců je třeba zvláštní druh dřeva — ale toto dřevo je čím dál vzácnější,“ píše německý vědecký časopis natur & kosmos. Je to dřevo ze sapanu Caesalpinia echinata, které je také známé jako pernambuco nebo pau brasil. Přirozeně se tento strom vyskytuje v brazilských pobřežních pralesech. Ty se ale rychle zmenšují, protože lidé je mýtí, aby získali půdu pro zemědělské účely. „Houslové stromy“ nyní pokrývají pouze 4 procenta původní plochy a jsou na seznamu ohrožených druhů. Navíc žluté a červenohnědé jádrové dřevo, které se hodí na výrobu smyčců, mají pouze stromy staré 20 let a více. Podle zkušeného výrobce smyčců Thomase Gerbetha neexistuje žádná srovnatelná náhrada, protože „syntetické materiály zatím nedosáhly takové špičkové kvality,“ píše se v článku. O ochranu „houslových stromů“ se nyní zasazují výrobci smyčců a hudebníci.

Dávná nemoc nevymizela

„Podle Světové zdravotnické organizace bylo během roku 2002 zjištěno na světě více než 700 000 nových případů malomocenství,“ uvádějí španělské noviny El País. Je to obávaná nemoc již od biblických dob. Novodobé formy malomocenství lze léčit. Za posledních 20 let se z malomocenství vyléčilo asi 12 milionů lidí. Nicméně „nemůžeme se domnívat, že malomocenství je věcí minulosti,“ prohlašuje výzkumná pracovnice Jeanette Farrellová. Zdravotnickým organizacím se nepodařilo tuto nemoc vymýtit a stále se objevují nové případy. Malomocenství se vyskytuje především v Barmě, Brazílii, Indii, na Madagaskaru, v Mosambiku a v Nepálu. Vzhledem k tomu, že se nedávno podařilo rozluštit lidský genom, vědci doufají, že najdou vhodnou vakcínu.

„Zneklidňující nerovnováha“ v Číně

„Podle pátého celonárodního sčítání lidu v Číně nyní dosahuje nepoměr v porodnosti [chlapečků a děvčátek] 116,9:100 ve prospěch chlapců. V roce 1990 to bylo 113,8:100,“ píše se v časopise China Today. „Oba tyto údaje vysoko přesahují mezinárodní normu, která je 105:100, a znamenají zhoršení již tak zneklidňující nerovnováhy mezi pohlavími v Číně.“ Předpokládá se, že asi 50 milionů Číňanů nebude moci uzavřít manželství, protože nebudou mít partnerku. Článek dodává: „Ženg Zižen, ředitel Sociologického a demografického institutu provincie Guangdong, údajně prohlásil, že tento dlouhodobý nepoměr mezi počtem narozených chlapečků a děvčátek bude mít negativní dopad na čínskou populaci, společnost i morálku.“