Přejít k článku

Přejít na obsah

Dává nám Bůh požehnání v podobě bohatství?

Dává nám Bůh požehnání v podobě bohatství?

 Co říká Bible

Dává nám Bůh požehnání v podobě bohatství?

„Jehovovo požehnání — to obohacuje, a on k němu nepřidává žádnou bolest.“ PŘÍSLOVÍ 10:22

ZNAMENÁ výše uvedený verš, že Bůh dává svým služebníkům požehnání v podobě doslovného bohatství? Někteří lidé to tak chápou. Všimněte si výroku jednoho australského letničního kazatele a autora: „Ve [své] knize vám vysvětlím, proč potřebujete víc peněz, a také jak je můžete získat... Pokud dokážete změnit své smýšlení a vytvořit si k penězům správný postoj, věřím tomu, že budete žít v požehnání a blahobytu od Boha, a nikdy si už s penězi nebudete dělat starosti.“

Takové tvrzení však naznačuje, že chudí lidé nejsou v Boží přízni. Je hmotný blahobyt skutečně známkou Božího požehnání?

Požehnání dostali za určitým účelem

V Bibli jsou zaznamenány zprávy o tom, že Bůh svým věrným služebníkům žehnal bohatstvím. Například když Jákob opouštěl domov, měl jen svou hůl. Když se po dvaceti letech vracel, měl tolik ovcí, dobytka a oslů, že z nich mohl udělat dva tábory. Bible říká, že Jákobův blahobyt byl darem od Boha. (1. Mojžíšova 32:10) Existuje i další příklad. Job přišel o všechen majetek, ale Jehova mu později požehnal, takže Job měl „čtrnáct tisíc ovcí a šest tisíc velbloudů a tisíc spřežení skotu a tisíc oslic“. (Job 42:12) A králi Šalomounovi dal Jehova takové bohatství, že se o tom mluví až dodnes. (1. Královská 3:13)

 Naproti tomu však Bible podává zprávu o mnoha věrných Božích ctitelích, kteří byli chudí. Bůh jistě nejednal tak, že by některé trestal chudobou a jiným žehnal blahobytem. Proč tedy Bůh některé lidi zahrnul bohatstvím?

Důvody byly různé. Jákobovo hmotné bohatství bylo základem pro vytvoření národa, z něhož mělo přijít slíbené Semeno. (1. Mojžíšova 22:17, 18) Jobův blahobyt přispěl k posvěcení Jehovova jména, protože tento Boží dar rozptýlil všechny pochybnosti o tom, kdo Jobovi předtím způsobil neštěstí. (Jakub 5:11) Šalomoun moudře využil značnou část majetku, který od Boha dostal, ke stavbě velkolepého chrámu. (1. Královská 7:47–51) Také stojí za zmínku, že Jehova použil Šalomouna, aby na základě vlastní zkušenosti napsal, jak omezenou hodnotu má bohatství. (Kazatel 2:3–11; 5:10; 7:12)

Jak nám Bůh žehná

Ježíš učil své následovníky, aby měli k penězům správný postoj. Řekl jim například, aby přestali „být úzkostliví“ o majetek. Vysvětlil, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn tak dobře jako polní lilie. Přesto Ježíš řekl: „Jestliže tedy Bůh tak obléká polní rostlinstvo, . . . nebude tím spíše oblékat vás, vy malověrní?“ Ježíš ujistil své křesťanské následovníky, že pokud budou nejprve hledat Království a Boží spravedlnost, dostanou i jídlo, oblečení a přístřeší. (Matouš 6:25, 28–33) Jak se tento slib splňuje?

Když se křesťané řídí biblickými radami, vede to především k duchovnímu požehnání. (Přísloví 10:22) Avšak plyne z toho i jiný užitek. Boží slovo například říká: „Zloděj ať již nekrade, ale spíše ať koná tvrdou práci.“ (Efezanům 4:28) Bible také prohlašuje, že ten, „kdo pracuje nedbalou rukou, bude mít málo prostředků, ale ruka pilného, ta ho obohatí“. (Přísloví 10:4) Poctivým křesťanům, kteří se řídí touto radou a pilně pracují, zaměstnavatelé často dávají přednost před jinými lidmi. To může být požehnáním.

Bible křesťany také učí, aby se vyhýbali chamtivé zábavě v podobě hazardních her, znečišťujícímu návyku na tabák a zničující závislosti na alkoholu. (1. Korinťanům 6:9, 10; 2. Korinťanům 7:1; Efezanům 5:5) Ti, kdo se těmito radami řídí, utratí méně peněz a mají lepší zdraví.

Cennější než stříbro nebo zlato

Hmotný blahobyt přesto nemůže být považován za jednoznačný ukazatel Božího schválení a požehnání. Ježíš například otevřeně poukázal na duchovně špatný stav některých křesťanů v Laodiceji a pověděl jim: „Říkáš: ‚Jsem bohatý a získal jsem bohatství a vůbec nic nepotřebuji‘, ale nevíš, že jsi bídný a politováníhodný a chudý a slepý a nahý.“ (Zjevení 3:17) Duchovně zdravým křesťanům ve Smyrně, kteří byli v hmotném ohledu chudí, naproti tomu Ježíš řekl: „Znám tvé soužení a chudobu — ale jsi bohatý.“ (Zjevení 2:9) Kvůli své věrnosti byli tito křesťané pronásledováni, což jim pravděpodobně způsobovalo finanční těžkosti. Přesto vlastnili bohatství, které bylo mnohem cennější než stříbro nebo zlato. (Přísloví 22:1; Hebrejcům 10:34)

Jehova Bůh žehná těm, kdo se usilovně snaží konat jeho vůli. (Žalm 1:2, 3) Poskytuje jim sílu a prostředky, aby mohli obstát ve zkouškách, aby měli zaopatření pro svou rodinu a aby mohli hledat nejprve Království. (Žalm 37:25; Matouš 6:31–33; Filipanům 4:12, 13) Praví křesťané tedy nepovažují hmotné věci za hlavní projev Božího požehnání, ale naopak se snaží být „bohatí ve znamenitých skutcích“. Vytvářejí si důvěrný vztah ke Stvořiteli a díky tomu si ‚jako poklad bezpečně chovají znamenitý základ pro budoucnost‘. (1. Timoteovi 6:17–19; Marek 12:42–44)