Přejít k článku

Přejít na obsah

Dochází k úpadku hodnot?

Dochází k úpadku hodnot?

 Dochází k úpadku hodnot?

MEZI největší dary, které rodiče mohou dát dětem, patří bezvýhradná láska a určitá soustava hodnot — hodnot, které jim rodiče nejen vštěpují, ale podle kterých také žijí.

Bez správných hodnot není život nic jiného než tvrdý boj o přežití. Dávají našemu životu smysl. Určují, čemu dáme v životě přednost. Vymezují morální hranice a zásady našeho chování.

Nicméně mnoho tradičních hodnot se rychle mění. Profesor Ronald Inglehart například říká, že „společnost má stále liberálnější postoj k sexu. To umožňuje daleko větší míru sexuálního uspokojování a sebevyjádření jednotlivce.“ V rámci průzkumu, který Gallupův ústav provedl v roce 1997, se obyvatelé v 16 zemích měli vyjádřit, zda pokládají za morální mít nemanželské dítě. Zpráva uvádí: „Počet obyvatel, kteří tento moderní trend uznávali, v některých částech západní Evropy dosáhl 90 procent i více, kdežto v Singapuru a Indii to bylo méně než 15 procent.“

Někteří lidé si tuto sexuální svobodu velmi pochvalují. Avšak brožura The Rise of Government and the Decline of Morality (Vzestup vlády a pokles morálky) od Jamese A. Dorna pokládá „všeobecné zvýšení počtu nemanželských dětí“ a „rozpad rodin“ za „zjevnou známku morálního rozkladu“.

Další upadající hodnoty

Výrazný posun k horšímu nastává také u dalších tradičních hodnot. Ze Světového výzkumu hodnot, který řídil profesor Inglehart, vyplývá, že v rozvinutých zemích „klesá úcta k autoritě“.

Další tradiční hodnotou je dobrá pracovní morálka. Existují však doklady o tom, že i zde dochází k úpadku. Národní sdružení soukromých podnikatelů provedlo průzkum u více než půl milionu zaměstnavatelů ve Spojených státech. „Třicet jedna procent dotázaných prohlásilo, že je těžké obsadit pracovní místa, a 21 procent uvedlo, že kvalita práce je všeobecně špatná.“ Jeden zaměstnavatel říká: „Je čím dál těžší najít zaměstnance, kteří alespoň  dva dny po sobě přijdou do práce včas a střízliví.“

K tomuto sestupnému trendu mohou přispívat i ekonomické tlaky. Když zisk klesá, zaměstnavatelé propouštějí pracovníky nebo omezují zaměstnanecké výhody. Časopis Ethics & Behavior píše: „Pracovníci, kteří u zaměstnavatelů pociťují nedostatek loajality a zájmu, se k nim začnou chovat stejným způsobem. Nemají žádnou motivaci tvrdě pracovat, protože zítra mohou o své zaměstnání přijít.“

Další oblastí, kde hodnoty výrazně upadají, je společenské chování a zdvořilost. Průzkum provedený v Austrálii odhalil následující: „Více než 87,7 % zaměstnanců prohlásilo, [že] nevychovanost vede ke špatné pracovní morálce.“ Z amerického průzkumu podnikatelů vyplynulo, že „podle osmdesáti procent respondentů je hrubost při podnikání stále častější“. Zpravodajská agentura CNN uvedla, že „jsou velmi rozšířené nekvalitní služby zákazníkům. Skoro polovina dotázaných řekla, že v minulém roce z tohoto důvodu odešli z nějaké prodejny, aniž by nakoupili. Polovina respondentů často byla svědkem toho, že lidé telefonují z mobilního telefonu hlasitě nebo způsobem, který okolí obtěžuje. A šedesát procent řidičů se běžně setkává s tím, že lidé řídí agresivně nebo bezohledně.“

Jakou cenu má lidský život?

Někdy lidé tvrdí, že určité „hodnoty“ přijali za své, ale nejednají podle toho. Například pracovníci Institutu globální etiky zjišťovali názory zástupců 40 zemí. Čtyřicet procent respondentů uvedlo mezi pěti „nejdůležitějšími“ hodnotami „úctu k životu“. *

Jak je to ale ve skutečnosti? Průmyslově vyspělé země mají určitě dostatek prostředků, aby mnoho lidského utrpení odstranily. Carol  Bellamyová, výkonná ředitelka Dětského fondu OSN, však v roce 1998 ve své knize uvedla, že „v rozvojových zemích každoročně umírá [na podvýživu] téměř 12 milionů dětí ve věku do pěti let. Je to nejrozsáhlejší pohroma od ‚černé smrti‘, která ve 14. století řádila v Evropě.“ Pro každého, kdo si váží lidského života, jsou tyto zprávy značně znepokojivé. Bellamyová uvádí, že „ačkoliv přibývá zásadních vědeckých dokladů o hrozbě celosvětové krize v podobě podvýživy, veřejnost tím není zneklidněna. Více pozornosti než katastrofálním důsledkům podvýživy nebo ohromným výhodám zdravé výživy je věnováno výkyvům na světové burze.“

Nepochopitelně pokřivený názor na život mají i někteří lékaři. Dítě, které se narodilo ve 23. týdnu těhotenství, nemělo ještě začátkem 70. let minulého století téměř žádnou naději na přežití. Dnes přežije skoro 40 procent těchto dětí. Je proto absurdní, že na světě se každý rok provede 40 až 60 milionů potratů. K většině těchto potratů dojde v době, kdy plod je jen o několik týdnů mladší než předčasně narozené děti, o jejichž život lékaři bojují. Neukazuje to snad, že převládá obrovský morální chaos?

Potřebujeme morální kompas

Respondenti Gallupova ústavu dostali otázku: „Co v životě považujete za nejméně důležité?“ Jedna ze dvou nejčastějších odpovědí zněla: „Být věrný svému náboženství.“ Není tedy divu, že návštěvnost kostelů stále klesá. Profesor Inglehart se domnívá, že blahobyt západních zemí „vede k nebývalému pocitu bezpečí“ a že „se tím zmenšuje potřeba duševní posily, kterou náboženství tradičně poskytovalo“.

Pokles důvěry k organizovanému náboženství je provázen ztrátou důvěry v Bibli. V jednom mezinárodním průzkumu byli lidé dotázáni, o koho nebo o co se opírají, když chtějí zjistit, co je morálně správné. Velká většina respondentů uvedla, že se opírají především o osobní zkušenost. „Na druhém místě, ale se značným odstupem, bylo Boží slovo,“ říká se ve zprávě.

Nelze se tedy divit, že hodnoty se mění k horšímu. Nedostatek morálního vedení spolu s rostoucím důrazem na hmotařské cíle a sobecký individualismus podporují kulturu chamtivosti a lhostejnosti k pocitům druhých. V důsledku toho se některé důležité hodnoty vytrácejí. O jaké hodnoty se jedná?

[Poznámka pod čarou]

^ 12. odst. Před více než 50 lety přijaly Spojené národy Všeobecnou deklaraci lidských práv. Článek 1 této deklarace uvádí: „Všichni lidé se rodí svobodní a rovni v důstojnosti a právech.“

[Obrázky na straně 4 a 5]

Úpadek hodnot se dnes projevuje rozpadem rodin, špatnou pracovní morálkou a vzpurným chováním

[Obrázek na straně 6]

Každý rok jsou provedeny potraty milionů dětí, které jsou jen o několik týdnů mladší než toto předčasně narozené dítě