Přejít k článku

Přejít na obsah

Co bychom měli vědět o poporodní depresi

Co bychom měli vědět o poporodní depresi

 Co bychom měli vědět o poporodní depresi

Co to se mnou je? Právě se mi narodilo krásné, zdravé dítě. Měla bych být šťastná a hrdá, ale místo toho jsem hrozně sklíčená, nervózní, a dokonce naštvaná. Jsem snad špatná matka? Proč se tak cítím?

PO NAROZENÍ dítěte jste možná i vy měla některé z pocitů popsaných v úvodu. Pokud ano, pak nejste sama. Odhaduje se, že po narození dítěte občas prožívá takové pocity 70 až 80 procent matek. Co je ale poporodní deprese a jak vzniká? Jak je možné se s touto poruchou vyrovnat? Jak mohou pomoci členové rodiny?

Definice poruchy

Pojmem „poporodní deprese“ se označuje deprese matky po narození dítěte. Může se objevit nejen po narození prvního dítěte, ale i kteréhokoli dalšího, nebo dokonce po samovolném potratu či přerušení těhotenství. Podle Úřadu pro zdraví žen při americkém ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí mají příznaky různou intenzitu.

Po narození dítěte prožívá mnoho žen poporodní melancholii, která se projevuje mírným smutkem, úzkostí, podrážděností, výkyvy nálady a únavou. Považuje se to za normální a přechodný stav, který bez lékařské pomoci zmizí asi do deseti dnů po porodu.

Americké sdružení porodníků a gynekologů odhaduje, že u každé desáté matky, která právě porodila, se však tyto pocity mohou stupňovat. A někdy se dokonce objeví za několik měsíců po porodu. Může se jednat o plně rozvinutou poporodní depresi, kdy pocity smutku, úzkosti a zoufalství jsou tak intenzivní, že žena není schopna zastat své každodenní povinnosti.

Navíc jedna až tři ženy z tisíce trpí po porodu těžší formou poruchy, které se říká poporodní psychóza. Matka má bludy a halucinace, které často vedou k tomu, že chce zabít sebe nebo dítě. V tomto případě je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc. *

Příčiny

Žádná samostatná příčina poporodní deprese dosud nebyla jednoznačně vymezena. Zdá se, že na vzniku této poruchy se podílejí jak tělesné, tak psychické faktory. Jedním z tělesných faktorů může být to, že v prvních 24 až 48 hodinách po porodu prudce klesne hladina estrogenu a progesteronu na úroveň před početím, čímž se fyziologický stav těla náhle změní. V důsledku toho může dojít k depresi, a to podobným způsobem jako dochází k výkyvům nálady a k napětí v premenstruačním období. Po porodu může u matky klesnout také hladina  hormonů štítné žlázy. I v tomto případě se mohou objevit příznaky podobné depresi. Z tohoto důvodu výzkumní pracovníci někdy označují poporodní depresi jako „biochemickou a hormonální poruchu“.

Je zajímavé, že podle jednoho lékařského informačního bulletinu by poporodní deprese mohla být způsobena i nevyváženou stravou, například nedostatkem vitaminu B.

Jednou z příčin deprese také může být únava a nedostatek spánku. Doktor Steven I. Altchuler, psychiatr z nemocnice Mayo Clinic v americkém státě Minnesota, říká: „V době krátce po porodu žena nemá dostatek energie a navíc se nemůže pořádně vyspat, a tak jí malé problémy mohou připadat nesrovnatelně větší. Některé ženy může frustrovat fakt, že toho nezvládnou tolik jako před porodem, kdy netrpěly poporodní melancholií a kdy se v noci dostatečně vyspaly.“ K depresi mohou také přispívat emocionální faktory, jako například nechtěné těhotenství, předčasný porod, určité omezení svobody, obavy o svůj vzhled a nedostatek citové opory.

K depresi a pocitu nedostatečnosti může kromě toho přispívat i několik všeobecně rozšířených mýtů o mateřství. Patří k nim například představa, že mateřské povinnosti dokáže žena zvládat instinktivně, že pouto mezi matkou a dítětem vzniká ihned, že dítě je skvělé a vůbec nezlobí a že žena by měla být ihned po porodu dokonalou matkou. Skutečnost je ale úplně jiná. Péči o dítě je třeba se naučit, vytvoření pouta k dítěti nějakou dobu trvá, starat se o některé děti není vůbec snadné a navíc žádná matka není dokonalá.

Řadí se mezi choroby

Až donedávna lidé nebrali poporodní depresi nijak vážně. Doktor Laurence Kruckman zdůrazňuje: „V minulosti se psychickému zdraví ženy nevěnovala žádná pozornost a všechny problémy byly označovány jako hysterie, se kterou nemá smysl se zabývat. Diagnostický a statistický manuál Americké psychiatrické asociace zatím v plné míře neuznal tuto poruchu jako nemoc, a proto se o ní lékaři na fakultě neučí ani nemají k dispozici spolehlivé informace. . . . A na rozdíl od doby před 30 lety jsou dnes matky často propouštěny z nemocnice už 24 hodin po porodu. Většina poporodních psychóz, depresí a melancholií se však rozvine během tří až čtrnácti dnů po porodu. Matky jsou v tu dobu již doma, a proto nejsou pod systematickým dohledem odborníků, kteří dokážou příznaky deprese rozpoznat.“

Doktorka Carol E. Watkinsová z Psychiatrické asociace v Baltimore ve státě Maryland se domnívá, že když poporodní deprese není diagnostikována a léčena, může vést u matky k dlouhodobé depresi a k problémům vytvořit si k dítěti citové pouto. Matky trpící depresí buď pasivně přehlížejí potřeby dítěte, nebo naopak ztrácejí sebeovládání a používají tělesné tresty k tomu, aby nemluvně ukáznily. To může negativně ovlivnit kognitivní a citový vývoj dítěte.

Článek v časopise American Family Physician například uvádí, že malé děti matek trpících depresí měly horší výsledky v kognitivních testech než děti matek, které depresí netrpěly. Navíc poporodní deprese může mít nepříznivý vliv na ostatní děti i na manžela.

Léčba

Dá se s tím něco dělat? Nebo to zkrátka musíte vydržet? Útěchou vám může být vědomí, že poporodní deprese je jednak dočasná a jednak léčitelná. * U mírné formy stačí odpočinek a podpora rodiny. Jindy je však nutné vyhledat lékaře. Podle Úřadu pro zdraví žen je to zapotřebí tehdy, když matka kvůli depresi nedokáže normálně fungovat.

Při terapii se používají antidepresiva, * rozhovory s psychologem, hormonální léčba nebo kombinace těchto přístupů, a to podle závažnosti  příznaků. Depresi matky může také zmírňovat takzvaná klokaní péče neboli tělesný kontakt s dítětem. * Existuje také řada alternativních přístupů, jako jsou například léčivé byliny, akupunktura a homeopatika.

Ke zlepšení svého zdravotního stavu však můžete přispět i vy sama. Můžete například jíst výživnou stravu (ovoce, zeleninu a celozrnné obiloviny), vyhýbat se kofeinu, alkoholu a cukru, dále umírněně cvičit a zdřímnout si, když dítě spí. Zoraya po narození zdravé holčičky proplakala celé dny, ale depresi se jí podařilo překonat. Pomohlo jí to, že se jako svědek Jehovův co nejdříve zapojila do křesťanské činnosti. (Další podněty najdete v průvodním rámečku.)

Jak mohou pomoci druzí?

Vzhledem k tomu, že hlavním faktorem při vzniku poporodní deprese je nedostatek kvalitního odpočinku, mohou druzí matce pomoci tím, že částečně převezmou domácí povinnosti a péči o dítě. Podle různých studií se tato deprese málokdy objevuje tam, kde jsou velké rodinné klany, jejichž členové poskytnou matce pomoc a potřebné informace. Mnohdy můžete nejvíce pomoci tím, že budete s účastí naslouchat, uklidníte matku a vyhnete se jakémukoli kritizování a posuzování. Pamatujte, že poporodní deprese je tělesná porucha, za kterou matka nemůže. Organizace Postpartum Education for Parents poukazuje na to, že „žena se z toho nedokáže dostat sama, stejně jako to nejde při chřipce, cukrovce nebo onemocnění srdce“.

Z toho, co jsme uvedli, je patrné, že období po porodu může být pro matku nejen nádherné, ale také stresující. Když budeme vědět, co poporodní deprese obnáší, budeme schopni poskytnout matce nezbytnou podporu.

[Poznámky pod čarou]

^ 8. odst. Poporodní deprese by neměla být zaměňována za posttraumatickou stresovou poruchu vyvolanou těžkým porodem. K oběma poruchám však může dojít současně.

^ 20. odst. Některé léky mohou prostupovat do mateřského mléka, takže pokud chcete kojit, domluvte se s lékařem na tom, které léky jsou nejvhodnější.

[Rámeček a obrázky na straně 23]

Jak se vyrovnat s poporodní depresí

1. Promluvte si s někým o svých pocitech, nejlépe s jinou matkou.

2. Požádejte druhé, aby vám pomohli s péčí o dítě, s domácími povinnostmi a s pochůzkami. Požádejte manžela, aby v noci vstával k dítěti on a podílel se na práci v domácnosti.

3. Denně si najděte čas na to, co je vám příjemné, i kdyby to bylo jen patnáct minut. Něco si přečtěte, popovídejte si, jděte na procházku nebo si dejte relaxační koupel.

4. I kdybyste mohla denně udělat jen jednu z uvedených věcí, je to krok správným směrem. Možná přijdou dny, kdy nebudete schopna dělat nic. V takovém případě se na sebe nezlobte.

5. Depresi podporuje izolace. Každý den jděte alespoň na chvíli z domova ven. Čerstvý vzduch a změna prostředí udělají vám i dítěti dobře.

[Podpisek]

Podle Americké akademie rodinných lékařů, Amerického sdružení porodníků a gynekologů a Úřadu pro zdraví žen.