Přejít k článku

Přejít na obsah

Spánek — Luxus, nebo nutnost?

Spánek — Luxus, nebo nutnost?

 Spánek — Luxus, nebo nutnost?

PRO NĚKTERÉ LIDI je spaní ztrátou času. Vyhovuje jim mít denní program nabitý pracovními a společenskými záležitostmi a jít spát až tehdy, když jsou extrémně unaveni. Naproti tomu jiní lidé, kteří se neklidně převalují v posteli až do rána, by za dobrý noční spánek dali cokoli.

Proč někteří lidé tolik touží spát, kdežto jiní se zase zoufale snaží být vzhůru? Měli bychom spánek pokládat za luxus, nebo za nutnost? Abychom si mohli na tyto otázky odpovědět, musíme pochopit, co se při spánku děje.

Záhada usínání

Zůstává stále záhadou, proč vlastně člověk ztratí vědomí a usne. Vědci však zjistili, že spánek je komplexní proces regulovaný mozkem a řídí se 24hodinovým biologickým rytmem.

S věkem se naše spánkové návyky mění. Novorozenec spí v krátkých časových úsecích celkem 18 hodin denně. Podle odborníků některým lidem zřejmě stačí pouze tři hodiny spánku denně, kdežto jiní potřebují až deset hodin.

 Nedávný výzkum ukazuje, že rozdíly v biologickém rytmu lidí mohou vysvětlit, proč někteří dospívající mají takové problémy s ranním vstáváním. Zdá se, že během puberty se tento rytmus posouvá, takže dospívající mají tendenci chodit večer později spát a také později vstávat. Tento spánkový posun je běžný a během dospívání vymizí.

Naše biologické hodiny jsou regulovány chemickými látkami, z nichž mnohé jsou již známé. Jednou z nich je hormon melatonin, o kterém se předpokládá, že vyvolává ospalost. Tato látka se vytváří v mozku a někteří vědci jsou přesvědčeni, že způsobuje zpomalení metabolismu před usnutím. Sekrece melatoninu vede ke snížení tělesné teploty, k omezení přítoku krve do mozku a k tomu, že naše svaly pomalu ztratí přirozené napětí a začnou být ochablé. Co se děje potom, když člověk vstoupí do tajuplné říše spánku?

,Přední krmě kvasu života‘

Přibližně za dvě hodiny po tom, co jsme usnuli, se naše oči začnou nepravidelně a rychle pohybovat sem a tam. Na základě tohoto jevu vědci rozdělili spánek na dvě základní fáze — spánek REM (s rychlými pohyby očí) a spánek NREM. NREM spánek lze rozdělit na další čtyři stadia, kdy se spánek stále více prohlubuje. Během zdravého nočního spánku se REM a NREM fáze několikrát vystřídají.

Většina snů se nám zdá v REM fázi. Svaly těla jsou naprosto uvolněné, a díky tomu se člověk probouzí tělesně osvěžen. Někteří výzkumní pracovníci se kromě toho domnívají, že během této spánkové fáze jsou uspořádány nové informace a stávají se součástí dlouhodobé paměti.

Během hlubokého spánku (stadia 3 a 4 NREM spánku) krevní tlak a tep klesají, což umožňuje oběhovému systému, aby si odpočinul, a snižuje se tak riziko kardiovaskulárních onemocnění.  Navíc během NREM fáze dosahuje tvorba růstového hormonu vrcholu, takže u některých dospívajících je v noci až 50krát vyšší než ve dne.

Zdá se také, že spánek ovlivňuje chuť k jídlu. Vědci zjistili, že pro nás spánek skutečně je — slovy Shakespeara — „přední krmí kvasu života“. Nedostatek spánku vnímá náš mozek jako nedostatek potravy. Při spánku je v našem těle vylučován hormon leptin, který obvykle dává tělu signál, že jsme se dostatečně najedli. Když jsme vzhůru déle, než bychom měli, vytváří se v našem těle méně leptinu a máme chuť na sacharidy. Nedostatek spánku tedy může vést ke zvýšenému příjmu sacharidů, což může mít za následek obezitu. (Viz rámeček „Odpolední zdřímnutí“ na straně 6.)

Nezbytný pro zdraví

To ale není vše. Spánek našemu tělu usnadňuje metabolizovat volné radikály, což jsou molekuly, které údajně působí stárnutí buněk,  a dokonce vyvolávají rakovinu. Nedávno byla na Chicagské univerzitě provedena studie na jedenácti zdravých mladých mužích, kteří šest dnů spali pouze čtyři hodiny denně. Na konci tohoto období fungovaly buňky jejich těla jako u šedesátiletých a inzulin v krvi byl srovnatelný s hodnotami diabetiků. Nedostatek spánku dokonce nepříznivě působí na tvorbu bílých krvinek a hormonu kortizolu, čímž se člověk stává náchylnějším k infekcím a onemocněním oběhového systému.

Není pochyb o tom, že spánek je pro zdravé tělo a mysl zcela nezbytný. Podle názoru vědce Williama Dementa, který na Stanfordově univerzitě v USA založil první centrum pro studium spánku, „se zdá, že spánek je nejdůležitějším ukazatelem toho, jak dlouho budeme žít“. Deborah Suchecká, vědecká pracovnice centra pro výzkum spánku v São Paulu v Brazílii, k tomu říká: „Kdyby lidé věděli, co probíhá v těle, které nemá dostatek spánku, dobře by si rozmysleli, zda budou spánek pokládat za ztrátu času nebo za lenost.“ (Viz rámeček nahoře.)

Vede ale každý spánek k obnově sil? Proč se někteří z těch, kdo spí celou noc, necítí ráno osvěženi? Následující článek vás seznámí s několika základními spánkovými poruchami a ukáže vám, co můžete udělat pro to, aby váš spánek byl kvalitní.

[Rámeček a obrázek na straně 6]

NÁSLEDKY NEDOSTATKU SPÁNKU

KRÁTKODOBÉ NÁSLEDKY

▪ Ospalost

▪ Náhlé výkyvy nálady

▪ Poruchy krátkodobé paměti

▪ Narušení schopnosti tvořit, plánovat a být aktivní

▪ Porucha koncentrace

DLOUHODOBÉ NÁSLEDKY

▪ Obezita

▪ Předčasné stárnutí

▪ Únava

▪ Zvýšené riziko vzniku infekcí, cukrovky, kardiovaskulárních a zažívacích onemocnění

▪ Chronické poruchy paměti

[Rámeček na straně 6]

ODPOLEDNÍ ZDŘÍMNUTÍ

Cítili jste někdy po obědě neovladatelnou ospalost? To nutně neznamená, že trpíte nedostatkem spánku. Je normální, že člověk je začátkem odpoledne ospalý, protože v tu dobu dochází k přirozenému poklesu tělesné teploty. Kromě toho vědci nedávno zjistili, že mozek produkuje bílkovinu, která má název hypokretin neboli orexin, a ta nám pomáhá udržet se v bdělém stavu. Jaká je souvislost mezi hypokretinem a jídlem?

Při jídle tělo produkuje leptin, který v nás vyvolává pocit sytosti. Leptin ale blokuje tvorbu hypokretinu. Jinými slovy, čím více leptinu je v mozku, tím méně je tam hypokretinu, a tím větší pocit ospalosti máme. Snad proto mají v některých zemích siestu — polední přestávku během pracovního dne, kdy si lidé mohou po obědě zdřímnout.

[Graf na straně 5]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

FÁZE SPÁNKU

Zjednodušený graf

Fáze spánku

Probuzení

REM

NREM

Lehký spánek 1

2

3

Hluboký spánek 4

1 2 3 4 5 6 7 8

Doba spánku v hodinách

[Obrázek na straně 4 a 5]

Pro zdravé tělo a mysl je dostatek spánku nezbytný

[Obrázek na straně 5]

Tvorba růstového hormonu je nejvyšší v době spánku