Přejít k článku

Přejít na obsah

Hluboké kořeny a dalekosáhlé následky

Hluboké kořeny a dalekosáhlé následky

 Hluboké kořeny a dalekosáhlé následky

„Hladověl jsem, a vy jste vytvořili výbor, který můj hlad zkoumal. Neměl jsem kde bydlet, a vy jste o tom sepsali zprávu. Byl jsem nemocný, a vy jste uspořádali seminář o situaci chudých lidí. Zkoumali jste mé problémy ze všech hledisek, a přesto jsem stále hladový, nemocný a bez domova.“ (Od neznámého autora)

SVĚTOVÉ organizace sice vyvinuly značné úsilí, aby zabránily podvýživě, ale výsledky neodpovídají očekávání. Například v roce 1996 si Světový potravinový summit Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dal za cíl snížit do roku 2015 počet podvyživených lidí na celém světě o polovinu, to je o 400 milionů. *

 Je sice chvályhodné, že určitého pokroku se dosáhnout podařilo, ale FAO ve své zprávě The State of Food Insecurity in the World 2001 (Zpráva o zabezpečení potravinami ve světě 2001) připouští: „Snižování celosvětového počtu podvyživených lidí se zjevně zpomalilo.“ Zdá se tedy, že cíle summitu se zatím nepodařilo dosáhnout. Zpráva totiž uvádí, že „počet podvyživených lidí ve většině rozvojových zemí značně stoupl“.

Proč je tak těžké tohoto nepřítele potřít? Abychom si na to odpověděli, musíme nejdříve definovat, co je podvýživa, a potom prozkoumat její hluboké kořeny a dalekosáhlé následky.

Jak dochází k podvýživě?

K podvýživě dochází, když buňky těla mají nedostatečný příjem živin, a obvykle je způsobena kombinací dvou faktorů: (1) nedostatečným příjmem bílkovin, kalorií, vitaminů a minerálů a (2) častými infekcemi.

Nemoce jako průjem, spalničky, malárie a onemocnění dýchacích cest vyčerpávají tělo a vedou ke ztrátě živin. K podvýživě přispívají také tím, že snižují chuť k jídlu, a nemocní tudíž přijímají méně potravy. Podvyživené dítě je zase náchylnější k infekčním onemocněním, a tak vzniká bludný kruh, který zvyšuje úmrtnost v důsledku proteinově energetické malnutrice.

Proč jsou podvýživou více ohroženy děti? Rychle rostou, a proto potřebují více kalorií a bílkovin. Podvýživa hrozí také těhotným a kojícím ženám.

U dětí tento problém často začíná již před narozením. Jestliže je matka špatně živena před tím, než otěhotní, nebo v průběhu těhotenství, dítě bude mít nízkou porodní váhu. Pokud je dítě předčasně odstaveno nebo má špatné stravovací a hygienické návyky, může u něho dojít k podvýživě.

Nedostatek potřebných živin způsobí, že dítě přestane růst a jeho vývoj se zpomalí. Hodně pláče a je náchylné k nemocem. Se zhoršujícím se stavem začíná být podváha výraznější, oči a fontanela (měkké místo na temeni hlavy) jsou zapadlé, kůže a tkáně ztrácejí elasticitu a zhoršuje se schopnost udržet si tělesnou teplotu.

Podvýživa má i jiné formy, kdy také může dojít ke zpomalení růstu dítěte. Jedná se například o nedostatečný příjem minerálů a vitaminů, hlavně železa, jódu, zinku a vitaminu A. Dětský fond OSN (UNICEF) uvádí, že nedostatkem vitaminu A trpí na celém světě asi sto milionů malých dětí. Nedostatek tohoto vitaminu může mít za následek slepotu a vede také k oslabení imunitního systému, čímž se snižuje odolnost vůči infekcím.

Dalekosáhlé následky

Podvýživa působí dalekosáhlé škody na kterémkoli orgánu a systému v těle, a to zejména u dětí. Postiženo může být srdce, ledviny, žaludek, střeva, plíce a mozek.

Z různých studií vyplynulo, že zpomalení růstu dítěte je spojeno s poškozením duševního vývoje, nízkou intelektuální výkonností a špatnými výsledky ve škole. Podle jedné zprávy Organizace spojených národů to jsou „nejzávažnější dlouhodobé následky podvýživy“.

Následky podvýživy v dětství mohou přetrvávat až do dospělosti. UNICEF proto uvádí: „Devastace lidské inteligence v tak velkém rozsahu a z takových příčin, kterým lze téměř úplně předejít, je nehorázným a zločinným plýtváním.“ Dlouhodobé následky podvýživy jsou tedy velmi zneklidňující. Jeden výzkum provedený v nedávné době uvádí, že podvýživa v raném dětství má v dospělosti za následek sklon k chronickým nemocem, jako je například onemocnění srdce, cukrovka a vysoký krevní tlak.

UNICEF však připouští, že nejrozšířenějším problémem není těžká forma podvýživy. Konstatuje: „Ve více než třech čtvrtinách úmrtí spojených s podvýživou se nejedná o těžkou malnutrici, ale o její lehkou nebo středně těžkou formu.“ (Kurzíva od nás.) Může se stát, že  děti trpící lehkou nebo středně těžkou podvýživou se budou potýkat s dlouhodobými zdravotními problémy. Je tudíž životně důležité rozpoznat u dětí příznaky podvýživy, aby se mohlo začít se správnou léčbou. (Viz rámeček na straně 7.)

Hluboké kořeny

Jak bylo uvedeno, bezprostřední příčinou podvýživy je nedostatek potravy. Svou roli však hrají i společenské, hospodářské, kulturní a přírodní faktory. Především je to chudoba, která zvláště v rozvojových zemích postihuje miliony  lidí. Chudoba je nejen příčinou podvýživy, ale stává se také jejím následkem, protože nedostatečná výživa snižuje výkonnost člověka, čímž se chudoba dále prohlubuje.

Existují však ještě další faktory. Nevzdělanost vede ke špatným stravovacím návykům. Jak jsme viděli, svou roli hrají také infekční onemocnění. Kromě toho jsou zde sociální a kulturní příčiny, jako například nerovnoměrné rozložení potravy diskriminace žen. Ženy často jedí až potom, co se najedí muži, a tudíž na ně zbude málo jídla. Také jim bývá odpíráno vzdělání, které by jim pomohlo lépe pečovat o děti.

Konečně jsou tady i přírodní faktory, jež přispívají ke snížení produkce potravin. Jedná se o přírodní katastrofy a války. Podle publikace The State of Food Insecurity in the World 2001 bylo jenom v období od října 1999 do června 2001 postiženo 22 zemí suchem, 17 hurikány a záplavami, 14 občanskými válkami a nepokoji, ve 3 zemích udeřily mimořádně chladné zimy a 2 zeměmi otřáslo zemětřesení.

Léčba a prevence

Jak léčit podvyživené dítě? Pokud se jedná o těžkou podvýživu, bylo by možná nejlepší, aby dítě bylo zpočátku hospitalizováno. Podle lékařské příručky, kterou vydala Světová zdravotnická organizace, lékaři v nemocnici zjistí stav dítěte a budou léčit dehydrataci a případná infekční onemocnění. Dávky potravy jsou zvyšovány postupně, a často se začnou podávat prostřednictvím sondy. Tato počáteční fáze může trvat až týden.

Další fází je rehabilitace. Dítě začne znovu dostávat mateřské mléko a je snaha, aby jedlo co nejvíc. Během této fáze jsou důležité citové a tělesné podněty. Zájem a náklonnost mohou ve vývoji dítěte dělat divy. Matka je také poučena o tom, jak dítěti zajistit vhodnou stravu a hygienické podmínky, aby k podvýživě nedošlo znovu. V této fázi může být dítě z nemocnice propuštěno. Je důležité, aby matka s dítětem chodila na další kontroly.

Je jisté, že nejlepší léčbou je prevence. Proto vládní i soukromé organizace v mnoha zemích zavedly programy, jejichž cílem je zvýšení výživové hodnoty stravy. Jednotlivé obce se na prevenci podvýživy podílejí například vzdělávacími programy v otázkách výživy, ochranou zdrojů pitné vody, stavbou latrín, udržováním čistého prostředí, sponzorováním očkování a sledováním růstu a vývoje dětí.

Co mohou jednotlivci udělat pro to, aby předešli podvýživě? Některé užitečné podněty jsou v rámečku na straně 8. Odbornice na výživu dětí Georgina Toussaintová kromě toho doporučuje, aby matka s dítětem navštívila dětského lékaře nebo nemocnici sedm dní po porodu, potom když je dítěti jeden měsíc a pak každý následující měsíc. Matka by také měla vyhledat odbornou pomoc, pokud se u dítěte objeví těžký průjem, horečka nebo příznaky dehydratace.

Díky těmto radám se strava dítěte sice může zlepšit, ale je nutno připustit, že podvýživa je velký problém — tak velký, že jej nelze vyřešit lidským úsilím. Encyclopædia Britannica připouští: „Zajistit všem lidem vzdělání v otázkách výživy a dostatečné množství potravy zůstává nadále klíčovým problémem.“ Je tedy nějaká naděje, že tato „němá krize“ někdy skončí?

[Poznámka pod čarou]

^ 3. odst. Další informace o Světovém potravinovém summitu najdete v Probuďte se! z 8. srpna 1997, strany 12–14.

 [Rámeček na straně 7]

JE VAŠE DÍTĚ PODVYŽIVENÉ?

Podle čeho zdravotníci hodnotí, zda je dítě dobře živeno? Analyzují různé příznaky, ptají se na stravovací návyky a nechají dítěti udělat laboratorní rozbor. Nejčastěji ale spoléhají na zcela jednoduchá měření. Dítě změří a zváží a zjištěné údaje porovnají s tabulkovými hodnotami. Pomocí těchto údajů pak mohou určit typ a závažnost podvýživy.

Nejdůležitějšími ukazateli jsou váha, výška a obvod paže. Stupeň podvýživy se zjistí srovnáním váhy a věku. Pokud je podvýživa závažná, dítě je již na první pohled značně vyhublé. Onemocnění je pokládáno za těžké v případě, že tělesná hmotnost dítěte klesne pod 40 procent normální tělesné hmotnosti, za středně těžké, pokud je o 25 až 40 procent nižší, a za lehké, pokud je nižší jen o 10 až 25 procent. Také má-li dítě na svůj věk velmi malou výšku, tedy když je zakrnělého vzrůstu, může to být signálem chronické podvýživy.

Nejzávažnějšími formami proteinově energetické malnutrice jsou marasmus, kwashiorkor a jejich kombinace. Marasmus (postupující sešlost) se u kojených dětí objevuje ve věku mezi šestým a osmnáctým měsícem života. Jedná se o chronický nedostatek energie a živin, který nastupuje pomalu a je důsledkem nedostatečného kojení nebo podávání velmi zředěných náhrad lidského mléka. U dítěte dochází k velkému úbytku hmotnosti, růst se zpomalí a svaloviny je tak málo, že kůže přilne ke kostem. Dítě má obličej „starého člověka“, přehnaně reaguje na podněty a hodně pláče.

Pojem kwashiorkor pochází z jednoho afrického dialektu a znamená „dítě odstavené od matčina prsu“. Vztahuje se na dítě, které bylo od matčina prsu vytlačeno mladším sourozencem. Tento stav se objevuje po odstavení dítěte, a přestože je s ním spojen i nedostatečný přísun energie, vzniká z akutního nedostatku bílkovin. To má za následek, že tělo zadržuje tekutiny. Končetiny i břicho dítěte vypadají jako opuchlé. Někdy se to projeví i ve tváři, která pak připomíná měsíc v úplňku. Dochází k poškození kůže a mění se barva a struktura vlasů. Děti v tomto stavu mají zvětšená játra, jsou apatické a mrzuté. Tak to bylo i v případě Erika, o kterém již byla zmínka. Jeho matka jej kojila pouze jeden měsíc a potom mu dávala velmi zředěné kravské mléko. Ve třech měsících začal dostávat zeleninovou polévku a oslazenou vodu a byl dán do péče jedné sousedky.

Při třetím typu proteinové energetické malnutrice se objevují příznaky jak marasmu, tak kwashiorkoru. Pokud tento stav není včas léčen, může vést ke smrti.

[Rámeček a obrázek na straně 8]

CHRAŇTE SVÉ DÍTĚ PŘED PODVÝŽIVOU

▪ Je nezbytné zlepšit stravu matky. Těhotné a kojící ženy potřebují více kalorií a bílkovin. Tvorbu mateřského mléka podporují zejména bílkoviny. Když je tedy nedostatek potravy, přednostně by jídlo měly dostávat ženy v reprodukčním věku a malé děti.

▪ Téměř ve všech případech je pro dítě nejlepší potravou mateřské mléko. Zvláště to platí během prvních dnů po porodu, protože mateřské mléko obsahuje protilátky, které dítě chrání před infekcí. Během prvních čtyř měsíců mateřské mléko zajišťuje všechny živiny, které dítě potřebuje k tomu, aby dobře rostlo a rozvíjelo se.

▪ Mezi čtvrtým a šestým měsícem sice mateřské mléko zůstává hlavní složkou stravy, ale dítě již může dostávat i jinou potravu. Postupně mu začněte podávat ovoce a zeleninu v kašovité formě. Pokaždé by to měla být pouze jedna nová potravina. Za dva až tři dny, až si na ni zvykne, mu dejte další. Než si dítě přivykne na nové jídlo, pochopitelně to často vyžaduje trpělivost a mnoho pokusů. Pamatujte, že když jídlo připravujete, všechno by mělo být absolutně čisté. Potraviny i nádobí dobře omyjte.

▪ Mezi pátým a devátým měsícem života začne dítě obvykle potřebovat více kalorií a bílkovin, než obsahuje mateřské mléko. Vytrvale mu dávejte stále nové potraviny. Začněte obilovinami a zeleninou, později zkuste maso a mléčné výrobky. Zpočátku dítě dostává pasírovanou stravu, od šesti měsíců však již může být jemně nakrájená. Přidávat sůl nebo cukr není ani nutné, ani žádoucí.

▪ Po osmém měsíci již mléko není základem stravy, ale spíše doplňkem. Dítě začíná jíst stejnou stravu jako ostatní členové rodiny. Potraviny by vždy měly být naprosto čisté a jemně nakrájené, aby je dítě mohlo snadno rozžvýkat. K optimální stravě patří ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny, maso a mléčné výrobky. * Děti potřebují zvláště potraviny bohaté na vitamin A. Ten je obsažen například v mateřském mléce, listové zelenině, ve žlutém a oranžovém ovoci, jako je mango nebo papája, a v zelenině téže barvy, například v mrkvi. Děti do tří let by měly jíst pětkrát nebo šestkrát denně.

▪ Nejrozmanitější potraviny, zejména jsou-li různě zkombinovány, poskytují vašemu dítěti živiny, které ho chrání. Matka by se měla zaměřit na to, aby dítě dostávalo kvalitní stravu. Neměla by jej do jídla nutit, když už je syté, ani mu v jídle bránit, když se zdá, že by ještě jedlo.

[Poznámka pod čarou]

^ 43. odst. Více informací najdete v článku „Výživné potraviny jsou na dosah“ v Probuďte se! z 8. května 2002.

[Obrázek]

Odborníci se shodují v tom, že pro novorozence je skoro vždy tou nejlepší potravou mateřské mléko

[Podpisek]

© Caroline Penn/Panos Pictures

[Obrázek na straně 7]

Školáci v Bhútánu jedí praženou pšenici se zeleninou

[Podpisek]

FAO foto/WFP Foto: F. Mattioli

[Obrázek na straně 9]

Můžete podniknout kroky ke zlepšení stravy svého dítěte

[Podpisek]

FAO foto