Přejít k článku

Přejít na obsah

Klenoty z mořského pobřeží

Klenoty z mořského pobřeží

 Klenoty z mořského pobřeží

OD NAŠÍ DOPISOVATELKY V NIKARAGUI

UŽ JSTE někdy zažili vzrušení z toho, že jste na písku našli nádhernou třpytivou mušli? Takový zážitek není ojedinělý. Mušle jsou velmi rozmanité a mají zvláštní krásu, a kvůli tomu si jich cení lidé každého věku.

Mušle nejrůznějších tvarů a barev můžeme najít téměř na každém pobřeží na zeměkouli. Nejsou to však jen jakési předměty, jež rádi držíme v ruce a jejichž nádherné tvary obdivujeme. Každá z nich byla kdysi příbytkem měkkýše, který si tuto schránku vytvořil. Podle střízlivých odhadů je dnes na zemi více než 50 000 druhů měkkýšů.

Všechny mušle popisované v tomto článku je možné najít na nikaragujském pobřeží Tichého oceánu. Mnoho z nich jsem nasbírala na pláži dlouhé tři kilometry, které se říká Poneloya a Las Peñitas. Jiné jsem dostala od místních rybářů. Dovolte mi, abych vám některé z těchto mušlí a také mořské tvory, kteří je vytvořili, popsala blíže.

Velcí plži

Většinu těchto mušlí vytvořili měkkýši, kteří jsou příslušníky dvou hlavních tříd: Gastropoda (plži) a Bivalvia (mlži). Plži, k nimž patří všechny druhy hlemýžďů, mají hlavu, z níž vybíhají tykadla, na kterých bývají oči. Tito měkkýši se jakoby plazí po jediné svalnaté noze. Odtud také zřejmě pochází jejich název plži.

Jak plži dýchají a jak přijímají potravu? Mnohé mořské druhy dýchají jakýmsi trubicovitým orgánem vyčnívajícím z hlavy. Díky této trubici mohou nasávat vodu do žaber. Někteří plži jsou vybaveni ještě dalším trubicovitým orgánem, který vypadá jako chobot a jehož pomocí se živí. Mnozí plži mají také radulu, což je rohovitá jazyková páska, z níž vystupují tvrdé  zoubky, a tou si strouhají potravu. Všichni plži mají rovněž nervovou soustavu, oběhový systém, zažívací ústrojí a pohlavní orgány.

Podle čeho můžete poznat, zda schránku, kterou najdete, vytvořil plž? Plži mají celistvou, obvykle vinutou schránku, které se říká ulita. Nápadné ulity vytvářejí ostranky, zavinutci, homolice, věžule a další plži. Podívejme se na některé z těchto „klenotů“ blíže.

Rostou v rychlých intervalech a potravu získávají vrtáním

Schránky ostranek mívají spletité tvary, ať jsou odkudkoli na světě. Našla jsem dva druhy — překrásnou růžovohnědou ostranku královskou a stejně atraktivní Muricanthus radix. Jak vznikají jejich ostnité výběžky? Výběžky, kterým se také říká hroty, se u těchto měkkýšů vytvářejí v obdobích, kdy ulita roste pomalu. Mezi výběžky můžete vidět materiál, který vznikal v obdobích rychlého růstu. Kniha Shells — Treasures of the Sea (Mušle — Poklady moře) píše: „Když plži vytvářejí materiál na stavbu ulity, spotřebují při tom tolik energie, že mnozí z nich zpomalují svůj metabolismus a přecházejí do nečinnosti, aby mohli více energie věnovat na rychlý růst ulity. Tento živočich se obvykle zahrabává do písku nebo se nějakým jiným způsobem schovává, aby ho nevyrušovali dravci. ... Rychlý růst probíhá několik dní až několik týdnů, podle toho, o jaký druh měkkýše se jedná.“

Ostranka je nebezpečný dravec. Když jsem sbírala mušle, někdy mi připadalo divné, že v některých je dokonale provrtaná dírka. Později jsem se dozvěděla, že ostranka je jeden z několika měkkýšů, kteří pomocí své rohovité jazykové pásky dokážou do ulity své kořisti vyvrtat dírku. Touto dírkou pak ostranka prostrčí chobot a náramně si pochutná.

Překvapilo mě, když jsem zjistila, že ostranka je nepřímo zmíněna také v Bibli. Ze dvou druhů, které žijí ve Středozemním moři — z ostranky Murex trunculus a z ostranky jaderské —, se v biblických dobách získával drahý purpur, jímž se barvily oděvy. (Ester 8:15; Lukáš 16:19) Ostranka má v těle žlázu, která vylučuje nažloutlou tekutinu. Ta potom působením vzduchu a slunečního světla mění barvu do temně fialové nebo nachové. Každá ostranka vyloučí pouze nepatrné množství tekutiny, a proto se odhaduje, že k tomu, abychom získali gram tohoto barviva, bychom potřebovali téměř 8 000 ostranek. Není tedy divu, že barvivo, kterému se říkalo tyrský purpur, si mohli dovolit pouze bohatí lidé. *

Zubící se ulity

Našla jsem také ulitu jednoho druhu zubovce. Tyto plže můžeme najít na celém světě,  protože jejich larvy volně plují týdny, či dokonce měsíce, a teprve potom se usadí na mořském dně a začnou se vyvíjet. Určitě si všimnete, že ulitu obepínají široké pásy a že charakteristickým znakem tohoto plže je zesílený okraj ulity vyztužený zuby. Předpokládá se, že tento okraj chrání chutného plže uvnitř schránky, aby ho nesnědli hladoví krabi.

Moje sbírka obsahuje několik nádherných exemplářů ulit mladých i dospělých křídlatců. Hroty těchto ulit tvoří „korunu“. Mám také ulitu mladé tritonky, což je druh, který dorůstá délky 15 centimetrů, a ulitu plže druhu Pleuroploca princeps, která je velmi ceněna pro své neobvyklé oranžové zbarvení. Tito velcí plži žijí hluboko v moři, a tak se jen zřídka stává, že voda jejich ulity vyplaví na břeh. Tyto a jiné exempláře jsem dostala od svých přátel, kteří jsou rybáři a kteří je chytili do sítí nebo do pastí na humry. Moji přátelé si nechali maso a nádherné ulity dali mně.

Menší, a přesto nádherné

Ve dnech, kdy po ustupujícím přílivu zůstává na písku dlouhá šňůra mušlí, se přímo na pláži dá najít spousta ulit menších plžů. Mezi nimi je mnoho nádherných druhů — ulity zavinutců, homolic, oliv, vrtulovek, věžulí a natik. Na světě je mnoho druhů měkkýšů, a proto se někteří sběratelé specializují a sbírají pouze schránky jednoho rodu. Například jen homolic existuje více než 500 druhů.

Na ulitách plžů je velmi atraktivní jejich spirálovitý tvar. Mimořádně pěkné příklady  takového tvaru je možné vidět na ulitách točenek. Ulity plžů rostou podle neměnného matematického vzorce. Zachovávají si původní tvar, i když se jejich rozměry zvětšují. Měkkýš vytváří tento spirálovitý tvar tak, že ulitu postupně na okrajích zvětšuje a stáčí ji kolem imaginární osy probíhající jejím středem.

Slávky, hřebenatky a jiní mlži

A co schránky jiné třídy měkkýšů, o níž byla zmínka už dříve, totiž mlžů? Těch je na nikaragujských plážích také velké množství. Schránka mlžů se skládá ze dvou částí spojených vazem, kterým se říká misky nebo lastury. Lastury do sebe přesně zapadají, a tak uzavírají a chrání tvora žijícího uvnitř. Jedním z velmi známých mlžů je slávka. Mlži nemají hlavu, ale mají smyslové ústrojí citlivé na chemické látky, a tak mohou zjišťovat chuť a pach vody. Většinou se živí organickými látkami, které filtrují z mořské vody. Někteří mlži mají tenkou, svalnatou nohu, díky níž se posouvají po mořském dně. K mlžům patří i hřebenatka, která dovede plavat. Dělá to tak, že prudce stiskne lastury, čímž vytlačí silný proud vody, který ji posune dozadu. Dopředu se posouvá tak, že proud vody vystříkne za sebe. Jak ale hřebenatka pozná, že jí hrozí nebezpečí? Ve dvou řadách kolem celého těla má desítky modrých oček, která jsou sice malá, ale citlivá na světlo. Těmito očky může vidět pohybující se stín nějakého dravce.

Pravděpodobně nejcennějším produktem mlžů je perleť. Lastury se z velké části skládají z krystalů uhličitanu vápenatého, což je jedna z minerálních solí obsažených v mořské vodě. Třpytivou krásu však perleti dodává aragonit, což je také uhličitan vápenatý. Někteří měkkýši kladou dovnitř svých lastur mikroskopické krystaly aragonitu, a to způsobem připomínajícím kladení střešních tašek. Tyto krystaly lomí a odrážejí světlo, což lasturám dodává velmi obdivovaný duhový vzhled. Některé druhy mlžů pokrývají perletí všechno, co jim vnikne do schránky a dráždí je, například zrnka písku. Časem může být zrnko písku pokryto tolika vrstvami perleti, že se z něj stane nádherná drahá perla.

Charakteristická zvláštnost měkkýšů

Na závěr jsem si nechala několik slov o tom, co mnozí lidé obdivují na měkkýších nejvíce. Jedná se o plášť, což je orgán, který mají všichni měkkýši. Tato blána na povrchu měkkýše má přesně vymezenou úlohu — je velmi důležitá pro tvorbu nové lastury. Kniha Shells Treasures of the Sea píše: „V krvi měkkýše je [uhličitan vápenatý], který se trubkovitými póry v plášti vylučuje ... na okraji lastury, a tak lastura roste.“ Měkkýš také vylučuje bílkovinu, která působí, že uhličitan vápenatý ve vodě krystalizuje.

Když tyto klenoty rostou, pigmentové buňky v plášti jim zároveň dodávají širokou škálu nádherných barev a vzorů. Malakologové — vědci, kteří zkoumají měkkýše — si lámou hlavu nad tím, jakou úlohu tyto barvy a vzory mají. Nezdá se, že by je měkkýši nutně potřebovali k tomu, aby se navzájem rozeznali. Ani se jimi měkkýš nemůže vždycky zamaskovat ve svém přirozeném prostředí. Pro nás jsou však nesmírně rozmanité barvy, vzory a tvary těchto schránek velmi okouzlující.

Až se tedy příště budete procházet po písečné pláži a najdete tam nějakou třpytivou lasturu, na chvíli se zamyslete. Uvědomte si, že ať už to je obyčejná lastura mlže nebo nádherně svinutá ulita plže, v každém případě držíte v ruce skutečný klenot. Dříve to byl totiž domeček měkkýše.

[Poznámka pod čarou]

^ 13. odst. Více informací najdete v publikaci Hlubší pochopení Písma, svazek 1, strany 168–170. Vydali svědkové Jehovovi.

[Praporek na straně 26]

Plži mají celistvou ulitu, zatímco mlži mají dvě lastury spojené vazem

[Obrázek na straně 25]

OSTRANKA MURICANTHUS RADIX

[Obrázek na straně 25]

OSTRANKA KRÁLOVSKÁ

[Obrázek na straně 25]

ZUBOVEC

[Obrázek na straně 26]

ZAVINUTEC

[Obrázek na straně 26]

HOMOLICE

[Obrázek na straně 26]

OLIVA

[Obrázek na straně 26]

VRTULOVKA

[Obrázek na straně 26]

KŘÍDLATEC

[Obrázek na straně 26]

TRITONKA

[Obrázek na straně 26]

PERLEŤ

[Obrázek na straně 26]

PLEUROPLOCA PRINCEPS

[Obrázek na straně 26]

NATIKA

[Obrázek na straně 26]

VĚŽULE

[Obrázek na straně 26]

ARCHITECTONICA NOBILIS

[Obrázek na straně 27]

VENUŠKA

[Obrázek na straně 27]

HŘEBENATKA