Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

 Pozorujeme svět

Vulgární mluva se rychle rozmáhá

Jak uvádí jeden článek v listu The Toronto Star, mnozí obyvatelé Severní Ameriky mají nepříjemný dojem, že „jejich snahy o zachování zdvořilosti jsou marné“. To je patrné zejména z toho, že „přibývá lidí, kteří považují klení za přijatelné“. Podle názoru P. M. Forniho, který na Univerzitě Johnse Hopkinse řídí výzkumný projekt zaměřený na zdvořilost, je vulgární mluva už tak rozšířená, že ji mnozí mladí lidé nepovažují za nic špatného a většině dospělých nepřipadá tak důležitá, aby si jí všímali, nebo aby je dokonce znepokojovala. List The Toronto Star uvádí, že podle vyjádření profesora Timothy Jaye „děti začínají mluvit vulgárně už od jednoho roku, kdy získávají schopnost přejímat slova, která slyší od svých rodičů a z televize“. Statistické údaje z jedné studie prozrazují, že asi 10 procent nadávek, které se děti naučí, pochází z pracoviště dospělých a 13 procent z prostředí, kde dospělí tráví volný čas. Z další statistiky uvedené v listu Star vyplývá, že ve Spojených státech „od roku 1989 do roku 1999 používání vulgárních výrazů v televizi vzrostlo o více než 500 procent“.

 Jak spí rorýsi

Rorýsi dovedou za letu spát a přitom se vznášet nad svým teritoriem tak, aby je neodnesl vítr. Ornitologové Johan Bäckman a Thomas Alerstam z univerzity v Lundu ve Švédsku chtěli zjistit, jak to rorýsi dokážou, a proto pomocí radaru sledovali jejich noční lety. Jak napsal německý vědecký časopis Bild der Wissenschaft, tito badatelé pozorovali, že rorýsi mají určitý styl letu, kterým se udrží ve vhodné pozici. Vylétnou hodně vysoko, až do výšky 3 000 metrů, a potom letí úhlopříčně ke směru větru a pravidelně vždy za několik minut mění směr. Díky tomu se udrží nad svým teritoriem. Bylo však zjištěno, že při menší rychlosti větru rorýsi ve spánku krouží.

„Nemoc, které se můžeme vyvarovat“

Australský list The Sun-Herald píše: „Osteoporóza je nemoc, které se můžeme vyvarovat. Do značné míry se jí dá předcházet. Přesto se předpokládá, že do roku 2020 na každé třetí posteli v nemocnici bude ležet žena s nějakou zlomeninou.“ Zpráva organizace Osteoporosis Australia uvádí, že tato nemoc, při níž se kosti stávají křehčími a jsou porézní, je rozšířenější než vysoká hladina cholesterolu, různé alergie nebo obyčejná rýma. Její léčení je nákladnější než léčení cukrovky nebo astmatu. A úmrtnost po zlomeninách kyčle je u žen vyšší než výskyt všech druhů rakoviny dohromady.“ Jak říká profesor Philip Sambrook, z odhadů vyplývá, že v Austrálii polovina žen a třetina mužů utrpí za svého života zlomeninu způsobenou osteoporózou. „Nejlepší ochranu,“ píše list The Sun-Herald, „lidé získají tak, že si v prvních třech desetiletích života co nejvíce zpevní kostní hmotu cvičením a dostatečným příjmem vápníku.“ Riziko onemocnění osteoporózou mohou lidé značně snížit tím, že nekouří, omezují spotřebu alkoholu a kofeinu, pravidelně cvičí a jedí potraviny s vysokým obsahem vápníku a vitaminu D.

„Světice“, která rozvazuje uzly

„Ke světcům, kteří jsou mezi lidmi velmi oblíbení, v posledních letech mimo jiné patří svatý Juda Tadeáš, patron lidí sklíčených neúspěchy, svatá Rita, zachránkyně zoufalých, svatá Hedvika, ochránkyně zadlužených, a svatý Expeditus, patron naléhavě žádajících o pomoc,“ píše list Veja. Mezi brazilskými katolíky je nyní značně populární „světice“, které se říká „Naše Paní ‚Rozvazovatelka‘ uzlů“. Toto neobvyklé pojmenování dostala podle obrazu, který visí v jedné kapli v německém Augsburgu. Tam je zobrazena Panna Marie, jak rozplétá uzly na stuze. Díky podpoře známých osobností „Naše Paní ‚Rozvazovatelka‘ uzlů“ získala stoupence, kteří ji žádají o pomoc při řešení svých spletitých zdravotních, manželských a finančních problémů. Současně její popularita vede k čilému obchodu s medailony, růženci, obrázky a soškami a s nálepkami na auta. „Taková posedlost po ‚Rozvazovatelce‘ není nic špatného, ale nepotrvá dlouho,“ předpovídá Darci Nicioli, administrátor největšího brazilského katolického chrámu.

Evangelium ve vesmíru

Vědci sice stále vedou spory o to, zda ve vesmíru může být život, píše list Berliner Morgenpost, ale kněží ve vatikánské observatoři už dospěli k závěru, že „obyvatelé země nejsou jedinými Božími tvory ve vesmíru. Bůh stvořil také mimozemšťany.“ Jak vysvětloval George Coyne, vedoucí této observatoře, „vesmír je příliš rozsáhlý na to, abychom zde byli sami“. Několik klášterů už poslalo do vesmíru Nový zákon v podobě kódované zprávy, aby evangelium proniklo i k těmto mimozemšťanům. Berliner Morgenpost uvádí, že Vatikán by dále chtěl vědět, „zda se Ježíš Kristus objevil také na jiných planetách“. A jak dodává G. Coyne, Vatikán zajímá také to, „zda Ježíš Kristus zachránil i obyvatele“ těchto planet.

Posouvání „soudného dne“

Vedoucí redakce časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists posunuli ručičky proslulých hodin soudného dne „o dvě minuty dopředu na sedm minut před půlnocí,“ píše pařížské vydání deníku International Herald Tribune. Podnětem k této změně bylo „znepokojení vyvolané polevujícími snahami o odzbrojení, přílišným spoléháním na současný potenciál jaderných zbraní a terorismem“. Od roku 1947, kdy hodiny — symbol toho, jak je svět blízko nukleárnímu vyhlazení — byly nastaveny, jejich ručičky byly posunuty už sedmnáctkrát. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byly ručičky posunuty zpět na sedmnáct minut před půlnocí, ale během let se posouvají blíž k půlnoci. Naposledy byly v roce 1998 postrčeny dopředu ze čtrnácti na devět minut před půlnocí. Od té doby se demontovalo pouze 3 000 jaderných zbraní a 31 000 těchto zbraní zůstává v rukou nukleárních mocností.

Švýcarsko hlasuje pro vstup do OSN

„Těsným rozdílem hlasů v celostátním referendu švýcarští voliči rozhodli, aby se neutrální Švýcarsko ... po desítkách let izolacionismu stalo členem Spojených národů,“ uvádí list The New York Times. Má-li se Švýcarsko stát 190. členem OSN, vyžaduje se od něj, aby podalo oficiální žádost k valnému shromáždění této organizace. Když v roce 1986 Švýcaři naposledy hlasovali o členství v OSN, tento návrh byl většinou hlasů zamítnut „ze strachu, že by to mohlo ohrozit tradiční neutralitu státu“. Co tedy bylo příčinou změny názoru? „Ačkoli stát poskytuje evropskému ústředí OSN možnost sídlit v Ženevě a také působí v několika institucích této organizace, vláda se přesto obává, že další zdráhání stát se členem OSN by Švýcarsku mohlo politicky a hospodářsky ublížit a mohlo by narušit jeho snahy o urovnání rozsáhlých konfliktů,“ píše list Times. Švýcarsko si možná také uvědomilo, že si musí napravit pověst. Nedávno bylo totiž odhaleno, že si švýcarské banky přivlastnily konta obětí holocaustu a že Švýcarsko nedovolilo vstoupit do země mnoha uprchlíkům, kteří se snažili uniknout z nacistického Německa.

Smrtící steroidy

Odhaduje se, že v Polsku „užívá steroidy přibližně 60 procent lidí, kteří se věnují kulturistice,“ píše polský týdeník Wprost. Dospívající ve věku mezi 17 a 18 lety je začínají užívat hned od začátku roku, „aby v červnu mohli předvádět své svaly na venkovních plovárnách“. Ačkoli se steroidy „dají koupit téměř v každé kulturistické tělocvičně“, pro lidské tělo jsou nebezpečné. Profesor Janusz Nauman z lékařské fakulty ve Varšavě říká: „Steroidy poškozují nejen játra, ale také svaly.“ K dalším jejich vedlejším účinkům patří kožní problémy a narušené vlasy, hyperaktivita, agresivní chování a velmi nepříjemné emocionální poruchy. Některé vedlejší účinky užívání steroidů se projeví teprve po letech. Například „u atletů z [bývalého] východního Německa, kde se již od 50. let minulého století užívalo obrovské množství [steroidů], byly účinky na zdraví zjištěny až v sedmdesátých a osmdesátých letech,“ říká profesor Nauman. A týdeník Wprost k tomu dodává, že užívání steroidů „zvyšuje pravděpodobnost získání návyku na heroin a jiné drogy“.