Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

 Pozorujeme svět

Užijte si zívání

Dítě v děloze začíná zívat již v 11. týdnu po početí, vysvětluje španělský týdeník Salud. Tuto bezděčnou reakci lze pozorovat u většiny savců, ale i u některých ptáků a plazů. Přesný důvod, proč zíváme, sice ještě nebyl odhalen, ale vědci si všimli, že se zíváním jsou obvykle spojeny další projevy, jako například protahování. Podle nich tyto projevy „nejen vedou k uvolnění svalů a kloubů, ale také zvyšují krevní tlak a tepovou frekvenci“. Pokud se zívání bráníme tím, že sevřeme čelisti, o tento užitek se připravíme. Výzkumný tým proto doporučuje, abychom — pokud to okolnosti dovolují — tímto způsobem „přirozeně procvičili čelistní klouby a svaly obličeje“. Možná, že pořádné zívnutí vás probudí k životu.

 Brusinky potírají infekci

„Brusinková šťáva má dlouhou a zajímavou historii,“ říká se v londýnských The Times. „Mezi původními obyvateli Ameriky měla skvělou pověst jako lék i jako nápoj. Američtí námořníci ji konzumovali, aby se ochránili před kurdějemi.“ Díky tomu, že je bohatá na vitamin C a antioxidanty, „má brusinková šťáva také antimikrobiální schopnosti, a proto je obzvláště účinná při boji proti infekci močových cest“. To však není způsobeno vlivem, který má šťáva na kyselost moči, jak si dříve lidé mysleli. The Times uvádějí, že tento účinek má brusinková šťáva spíše díky substancím, které „zabraňují bakteriím E. coli (původci většiny infekcí včetně zánětu močového měchýře), aby napadly stěny močových cest. Bakterie jsou vyplaveny dříve, než se zánět může rozvinout.“ Vědci také zjistili, že brusinková šťáva pomáhá zmírnit paradentózu.

Jak chránit mozek při infarktu

„Podle dvou nových studií se dá u pacientů s infarktem znatelně zmenšit riziko, že dojde k poškození mozku nebo ke smrti. Lze toho dosáhnout snížením tělesné teploty jen o několik málo stupňů,“ uvádí zpráva v kanadských novinách Toronto Star. Jedna studie zahrnovala pět evropských zemí, druhá Austrálii, a vyplynulo z nich, že lehké podchlazení vedlo ke zlepšení neurologických a dalších mozkových funkcí pacientů. Tělesná teplota pacientů s infarktem, kteří byli do nemocnice dopraveni v kómatu, byla pomocí chladného vzduchu a balíčků s ledem snížena na 33 stupňů Celsia po dobu 12 až 24 hodin. Podle kardioložky Beth Abramsonové tato levná a nenáročná terapie snižuje „v mozku potřebu kyslíku tím, že potlačuje chemické procesy, které ničí mozkové buňky,“ píše Star. „Metoda ochlazení funguje podle všeho velmi dobře, a proto se lékaři v Kanadě, ve Spojených státech, v Austrálii a v Evropě přimlouvají za to, aby se běžně používala při péči o všechny pacienty, kteří budou se srdeční zástavou dopraveni do nemocnice.“

Zákaz dětských vojáků

„Dohoda o zákazu využívání dětí jako vojáků dnes vstupuje v platnost. Je tím korunováno deset let mezinárodního úsilí v boji proti jednomu z nejrozšířenějších způsobů porušování lidských práv,“ uvádí tisková zpráva Spojených národů z 12. února 2002. Tato dohoda, podepsaná 96 zeměmi, „zajišťuje, že žádná osoba do 18 let věku nebude nedobrovolně odvedena k řádným ozbrojeným silám, a ukládá vládám povinnost zvýšit věkovou hranici pro dobrovolné narukování, a to alespoň na 16 let“. Odhaduje se, že „v současné době na celém světě slouží ve vládních ozbrojených silách, polovojenských a ozbrojených skupinách půl milionu dětí v 85 zemích; ve více než 35 zemích se jich aktivně podílí na boji přes 300 000“. Podle internetové stránky zpravodajské služby Spojených národů byly mnohé z těchto dětí uneseny a „bývají zbity nebo usmrceny, když se pokusí o útěk. Obzvláště ohroženy jsou dívky, protože jsou často sexuálně zneužívány.“

Starší lidé a léčba

„Lidé, kterým je více než 60 let, užívají v průměru tři různé léky, což je třikrát více než mladší pacienti,“ píše se v německých novinách Der Spiegel. „Riziko vzájemného působení léků, a tím také vedlejších účinků, s počtem užívaných léků prudce stoupá.“ Další možná komplikace spočívá v tom, že „rodinní lékaři často neberou v úvahu fakt, že s tím, jak člověk stárne, klesá funkce ledvin“. V důsledku toho se léky mohou v těle nahromadit. Proto „dávka, která je pro čtyřicetiletého přiměřená, může sedmdesátiletého otrávit,“ vysvětluje Der Spiegel. „Pro mnoho starých lidí je situace ještě horší, protože nepřijímají dostatek tekutin.“ Jak dodává zpráva, projevy dehydratace mohou být podobné vedlejším účinkům léků proti bolesti, uklidňujících prostředků a léků proti vysokému tlaku. K takovým symptomům patří zmatenost, blouznění a závratě, což jsou příznaky, které často bývají považovány za pouhé projevy stárnutí.

Smrtící extáze

Španělský časopis El País uvádí, že devět z deseti lidí, kteří navštěvují taneční rave-party, jež trvají celou noc, užívá extázi, drogu ze skupiny amfetaminů. Na jedné rave-party ve Španělsku nedávno zemřeli v důsledku předávkování extází dva mladíci. „Pořád někdo nabízel drogy,“ vzpomíná kamarád zemřelých. Proč si mladí lidé drogu vezmou? Důvodem je tlak vrstevníků, přechodný pocit sounáležitosti a zvýšené sebevědomí, které droga vyvolává. Mladí lidé extázi často smíchávají s drogami jako hašiš nebo kokain a s alkoholem, což jsou všechno látky, které zvyšují její nebezpečné vedlejší účinky. Kromě depresí a ztráty paměti může extáze způsobit „dýchací problémy, krvácení do mozku, a dokonce smrt,“ varuje španělský národní antidrogový program.

Nadávání na pracovišti

Montrealský list The Gazette informuje, že nadávky se na mnoha pracovištích stávají běžným jevem. Někteří odborníci tvrdí, že nadávání zvyšuje stres. Profesorka McGillovy univerzity Karen Harlosová, která se zabývá chováním na pracovišti, poznamenává: „Když jsou nadávky součástí kritiky, mohou mít škodlivý vliv na výkonnost, sebeúctu a zdraví zaměstnance.“ V listu je uvedeno, že „atmosféru na pracovišti vytváří šéf“, a ostatní ho potom napodobují. Jestliže vám nadávání na vašem pracovišti vadí, The Gazette doporučuje, abyste se nejdříve obrátili na „toho, kdo podle vás překračuje hranice slušnosti, a požádali ho, aby s takovým hrubým vyjadřováním ve vaší přítomnosti přestal“.

Domácí práce jsou užitečným cvičením

Mohli bychom vysávání, umývání oken a tlačení dětského kočárku označit jako zdravé cvičení? Podle nedávné studie provedené univerzitou v australském Queenslandu je odpověď kladná. Zpráva v novinách The Canberra Times vysvětluje, že u sedmi matek, které mají děti ve věku do pěti let, výzkumní pracovníci měřili příjem kyslíku při vykonávání běžných denních činností. „Výsledky ukazují, že některé úkoly související s domácími pracemi jsou vykonávány s intenzitou, která je dostatečná, aby mohla být označena za přínos pro zdraví.“ Profesorka Wendy Brownová zjistila, že „práce v domácnosti se dá přirovnat ke cvičení, jako je například rychlá chůze, jízda na kole či plavání,“ poznamenává zpráva. „Je to jenom předběžný výzkum,“ uvedla profesorka Brownová, „ale určitě se o ženách nemůže říci, že nemají žádný pohyb, když jsou celý den na nohou.“

Rýžové slupky zvyšují pevnost betonu

„Výzkumní pracovníci předpovídají revoluci ve stavebním průmyslu.“ Bude toho dosaženo díky „konstrukcím, jež déle vydrží a jsou odolnější proti dešti a vlivům vnějšího prostředí,“ uvádí brazilský Jornal da USP. „Přispěje k tomu nový druh cementu, který vyvinuli vědci na fakultě stavebního inženýrství při univerzitě v São Paulu.“ Oxid křemičitý z popele z rýžových slupek vědci smíchali s normálním cementem a vytvořili velmi jemný, vysoce kvalitní produkt. Výsledný beton je méně propustný, odolnější proti znečištění a přírodním živlům a minimálně třikrát až čtyřikrát pevnější než běžný beton. Je tedy možné zmenšit průměr sloupů až o 30 procent. „Při srovnatelné síle bude možné získat více prostoru a lehčí konstrukce. Stavby budou trvat kratší dobu, náklady na stavební materiál se sníží, bude méně práce,“ uvádí Jornal da USP. Na celém světě se ročně získá asi 80 milionů tun rýžových slupek, z nichž je možné získat 3,2 milionu tun oxidu křemičitého.