Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak mohu dobře vycházet se svým spolubydlícím?

Jak mohu dobře vycházet se svým spolubydlícím?

 Mladí lidé se ptají...

Jak mohu dobře vycházet se svým spolubydlícím?

„Chtěla jsem mít pořádek v kuchyni. Holkám, se kterými jsem bydlela, ale nevadilo, když nádobí zůstalo neuklizené nebo když nechaly hrnce na sporáku. Bylo jim to prostě jedno.“ (Lydie) *

SPOLUBYDLÍCÍ. „Mohou být nejlepšími přáteli nebo naopak těmi nejhoršími nepřáteli,“ tvrdí spisovatel Kevin Scoleri. Možná na to nemáte tak vyhraněný názor, avšak nelze popřít, že společné bydlení může být opravdu náročné. * Konflikty mezi studenty, kteří spolu bydlí na vysokoškolských kolejích, jsou natolik běžné, že podle časopisu U.S.News & World Report mnoho škol vynakládá „zvýšené úsilí“ — zavádí „programy pro urovnávání konfliktů“ a pořádá semináře —, aby spolubydlícím pomohly dobře spolu vycházet.

Bydlet s někým v jednom pokoji může být náročné i pro mladé křesťany, kteří odešli z domova, aby se mohli celodobě věnovat evangelizační činnosti. Pozitivní však je, že uplatňováním biblických zásad a projevováním ‚praktické moudrosti‘ často lze konflikty urovnat. (Přísloví 2:7)

Poznejte se navzájem

Když nadšení z toho, že ses přestěhoval, opadne, začneš možná toužit, aby se vše dělalo tak jako doma. (4. Mojžíšova 11:4, 5) Avšak budeš-li lpět na tom, co bylo, bude pro tebe obtížnější přizpůsobit se. Kazatel 7:10 proto radí: „Neříkej: ‚Proč se stalo, že se dřívější dny prokázaly být lepší než tyto?‘, vždyť to není z moudrosti, že ses na to ptal.“ Ano, pokus se ze své nové situace vytěžit co nejvíce.

Nejdříve se snaž svého spolubydlícího poznat. Je pravda, že není nutné, aby mladí lidé, kteří spolu bydlí, byli nejbližšími přáteli. Ten, s kým bydlíš, možná nebude zrovna tvoje „krevní skupina“. Pokud ovšem s tím člověkem musíš bydlet, je jen rozumné vynasnažit se, aby váš vztah byl co nejpřátelštější.

Filipanům 2:4 nám radí, abychom neupírali oči ‚s osobním zájmem jen na své vlastní záležitosti, ale s osobním zájmem i na záležitosti ostatních‘. Aniž by ses pouštěl do jakéhosi výslechu, proč by ses svého spolubydlícího nezeptal na to, z jaké rodiny pochází, jaké má zájmy a cíle? Řekni mu něco o sobě. Čím více se toho o sobě navzájem dozvíte, tím více si porozumíte.

Čas od času si naplánujte, že něco uděláte společně. Lee říká: „Občas si zajdeme někam  na jídlo nebo společně navštívíme nějakou galerii.“ Pokud spolu bydlí křesťané a společně se zabývají duchovními činnostmi — například se připravují na sborová shromáždění nebo se podílejí na evangelizační činnosti —, je to ještě účinnější způsob, jak upevnit pouta přátelství.

David vzpomíná: „Když měl bratr, se kterým jsem bydlel, veřejnou biblickou přednášku, zašel jsem k nim na shromáždění, abych ho podpořil.“ Ačkoli oba mají odlišný vkus, co se týče sportu a hudby, díky lásce k duchovním věcem se mezi nimi vytvořilo pouto. „Často spolu vedeme duchovní debaty,“ říká David. „Někdy si o duchovních věcech dokážeme povídat celé hodiny.“

Zde je na místě upozornění. Nepřilni ke svému spolubydlícímu do té míry, že by ti to bránilo vytvářet si další hodnotné vztahy. Pokud by měl navíc tvůj spolubydlící dojem, že tě musí pozvat pokaždé, když někam jde, mohlo by mu to začít vadit. Bible nám radí, abychom se v oblasti přátelství ‚rozšířili‘. (2. Korinťanům 6:13)

Uplatňuj Zlaté pravidlo

Až se navzájem poznáte, přijdete samozřejmě na to, že máte odlišné zvyky, záliby a názory. Mladík jménem Mark proto upozorňuje: „Měli byste počítat s nedostatky.“ Nepružný či egoistický postoj působí stres a napětí. Totéž platí i tehdy, když od svého spolubydlícího očekáváš, že se výrazně změní, aby se ti přizpůsobil.

V souvislosti se vztahy mezi spolubydlícími Fernando dospěl k závěru: „Nesmíš být sobecký a myslet jen na sebe.“ Jeho postřeh odpovídá proslulému Zlatému pravidlu, které zní: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ (Matouš 7:12) Fernando brzy přišel například na to, že mezi ním a jeho spolubydlícím dochází ke střetům kvůli pokojové teplotě — on měl rád teplo, ale spolubydlící spal raději v chladnu. Jak to vyřešili? Fernando říká: „Vzal jsem si deku.“ Mark to uzavírá slovy: „Buď pružný. Nemusíš se vzdát všech svých zvyklostí, snad postačí, když se vzdáš jen jedné nebo dvou.“

Další oblast, ve které můžeš uplatňovat Zlaté pravidlo, by se dala shrnout slovy: Nauč se tolerovat vkus svého spolubydlícího. Že nemáš rád hudbu, kterou poslouchá? Je velmi pravděpodobné, že totéž si myslí i on o tvém oblíbeném hudebním stylu. Pokud tedy hudba, kterou tvůj spolubydlící poslouchá, není mravně zkažená, snaž se být tolerantní. Fernando připouští: „Byl bych radši, kdyby kluk, se kterým bydlím, poslouchal něco jiného. Ale zvykám si.“ Je také pravda, že člověk si může hudbu vychutnat i se sluchátky na uších, aby nerušil spolubydlícího, který možná zrovna studuje.

Uplatňováním Zlatého pravidla lze také předejít zbytečným hádkám kvůli používání věcí, které patří tomu druhému. Například, pokud jsi zvyklý brát si bez dovolení, cokoli najdeš v ledničce, a jen zřídkakdy to nahradíš, může vzrůstat rozmrzelost. Ani když se rozzlobíš nebo se zatváříš chladně v případě, že si tvůj spolubydlící „přilepší“ z tvého, rozhodně to nepřispěje k vřelému vztahu. Bible nás vybízí, abychom „byli štědří, pohotoví dělit se“. (1. Timoteovi 6:18) Máš-li pocit, že tě ten druhý využívá,  nestáhni se do ulity. Klidně a laskavě svou stížnost vyjádři.

S věcmi, které patří tomu druhému, zacházej šetrně. Vypůjčit si něco bez dovolení je opovážlivé. (Přísloví 11:2) Ber v úvahu také to, že tvůj spolubydlící potřebuje soukromí. Pamatuj na běžné projevy zdvořilosti, například než vstoupíš do jeho pokoje, zaklepej na dveře. Budeš-li dávat najevo úctu, tvůj spolubydlící pravděpodobně bude jednat stejně. „Oba můžeme doma v pohodě studovat,“ konstatuje David. „Bereme na sebe navzájem ohled v maximální možné míře a jeden druhého nerušíme. Když ale můj spolubydlící chce dělat něco jiného, jdu si někdy studovat do knihovny.“

Jednat v souladu se Zlatým pravidlem také znamená být spolehlivý, když jde o to, abys včas přispěl svým dílem k úhradě nájemného nebo abys vykonal ty domácí práce, které máš na starosti.

Jak řešit spory

V biblických dobách došlo mezi dvěma příkladnými křesťany, Pavlem a Barnabášem, k „ostrému výbuchu hněvu“. (Skutky 15:39) Co když k něčemu podobnému dojde i mezi vámi? Snad půjde o střet osobností nebo pohár tvé trpělivosti přeteče kvůli určitému osobnímu zvyku toho druhého. Je však nutné, abyste kvůli jedné neshodě nebo ostřejší výměně názorů spolu přestali bydlet? Nemusí to tak být. Pavel a Barnabáš zjevně dokázali svůj spor urovnat. Snad se můžete pokusit o to samé, než si začnete balit kufry nebo podniknete nějaké podobné razantní opatření. Pomoci ti může několik následujících biblických zásad.

● ‚Nic nedělejte ze svárlivosti ani ze samolibosti, ale s ponížeností mysli považujte ostatní za sobě nadřazené.‘ (Filipanům 2:3)

● „Ať je od vás odňata všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba a jekot a utrhačná řeč spolu s veškerou špatností. Ale staňte se jeden k druhému laskavými, něžně soucitnými, velkoryse jeden druhému odpouštějte, právě jako vám Bůh také velkoryse odpustil skrze Krista.“ (Efezanům 4:31, 32)

● „Jestliže tedy přinášíš svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, zanech svůj dar tam před oltářem a odejdi; nejprve se usmiř se svým bratrem a pak, až se vrátíš, obětuj svůj dar.“ (Matouš 5:23, 24; Efezanům 4:26)

Co tím člověk získá?

Mnozí mladí křesťané (i ti, kdo už nejsou tak mladí), kteří s někým bydlí, poznali pravdivost slov moudrého krále Šalomouna: „Dva jsou lepší než jeden.“ (Kazatel 4:9) Mnozí přišli na to, že je užitečné s někým bydlet. „Naučil jsem se jednat s lidmi lépe a přizpůsobovat se jim,“ říká Mark. Renee dodává: „Hodně se toho o sobě dozvíte. Spolubydlící na vás navíc mohou mít dobrý vliv.“ Lydie připouští: „Když jsme s holkama začaly bydlet společně, byla jsem dost rozmazlená. Naučila jsem se ale toleranci. Teď už vím, že když někdo dělá věci jinak než já, neznamená to, že je dělá špatně.“

Je sice pravda, že vycházet dobře se spolubydlícím stojí určité úsilí a oběti. Pokud se ale opravdu snažíš uplatňovat biblické zásady, dokážeš víc než jen vedle někoho pokojně žít; možná se dokonce budeš radovat z toho, že máš spolubydlícího.

[Poznámky pod čarou]

^ 3. odst. Některá jména byla změněna.

^ 4. odst. Viz článek „Proč je tak těžké vycházet se svým spolubydlícím?“ uvedený v Probuďte se! z 22. dubna 2002.

[Obrázek na straně 16]

Bereš-li si bez dovolení věci, které ti nepatří, může to způsobit napětí

[Obrázek na straně 17]

Chovejte se k sobě navzájem ohleduplně