Přejít k článku

Přejít na obsah

Chraňte svůj sluch

Chraňte svůj sluch

 Chraňte svůj sluch

„Více než 120 milionů lidí na světě má závažnou poruchu sluchu.“ — Světová zdravotnická organizace

SCHOPNOST slyšet je dar, kterého bychom si měli vážit. S věkem se však sluch postupně zhoršuje. Zdá se, že tento proces je urychlen mnoha různými zvuky, které s sebou nese životní styl moderní společnosti. Jeden přední vědecký pracovník Ústředního institutu pro neslyšící, který sídlí v americkém městě St. Louis v Missouri, uvedl: „Ztráta sluchu je u průměrného Američana asi ze 75 procent způsobena nejen samotným procesem stárnutí, ale také tím, jak během svého života sluch zatěžoval.“

Intenzivní krátkodobé zvuky mohou jemnou strukturu vnitřního ucha poškodit. Podle audioložky dr. Margaret Cheesmanové však častěji dochází ke ztrátě sluchu následkem „kumulativního účinku hlučné práce, hlučných koníčků a rekreačních aktivit“. Co pro ochranu svého sluchu můžete udělat? Chceme-li to zjistit, je dobré vědět něco o tom, jak náš sluch funguje.

Jaké zvuky slyšíme

Naše životní prostředí je čím dál hlučnější. Mnoho lidí je denně vystaveno zvukům různé intenzity — počínaje hlukem aut, autobusů a nákladních vozidel na ulici a konče nepřetržitým rámusem elektrických nástrojů na pracovišti.

Někdy k tomuto problému sami přispíváme tím, že stále zvyšujeme hlasitost. Dnes je v oblibě poslouchat hudbu například z diskmanu nebo walkmanu. Podle Marshalla Chasina, spoluzakladatele Kanadských klinik hudebníků, vyplynulo z průzkumů provedených v Kanadě i ve Spojených státech, že stále více mladistvých ztrácí sluch, protože hudbu do sluchátek pouštějí příliš hlasitě.

 Co je však příliš hlasité? Zvuk lze charakterizovat třemi způsoby — dobou trvání, frekvencí a amplitudou. Doba trvání se vztahuje na délku času, po který je možné zvuk slyšet. Frekvence zvuku neboli jeho výška se udává v cyklech za sekundu čili v hertzech. U normálního, zdravého sluchu se rozsah slyšitelné frekvence pohybuje od 20 do 20 000 hertzů.

Amplituda zvuku neboli jeho hlasitost se měří v jednotkách, kterým se říká decibely (dB). Hlasitost běžného hovoru je přibližně 60 decibelů. Audiologové říkají, že čím déle jste vystaveni zvuku přesahujícímu 85 decibelů, tím větší bude případná ztráta sluchu. Čím je zvuk hlasitější, tím rychleji k poškození sluchu dojde. Jedna zpráva v časopise Newsweek uvedla: „Vaše sluchové ústrojí bezpečně snese dvě hodiny hluku elektrické vrtačky (100 dB), ale pouze 30 minut pobytu v hlučné videoherně (110 dB). Nárůst hlasitosti o každých deset decibelů znamená desetinásobné zvýšení zátěže pro náš sluch.“ Zkoušky potvrdily, že zvuk začíná být bolestivý přibližně od 120 decibelů. Je neuvěřitelné, že některá domácí stereo zařízení mohou vydávat zvuk o více než 140 decibelech. (Viz průvodní rámeček.)

Abychom lépe pochopili, proč mohou silné zvuky poškodit sluch, podívejme se, co se stane, když se do našeho ucha dostane zvuková vlna.

Jak funguje náš sluch

Viditelná část vnějšího ucha se nazývá ušní boltec a je utvořena tak, aby soustředila a nasměrovala zvukové vlny do zvukovodu. Tudy se rychle dostanou k bubínku, kde vyvolají vibrace, a bubínek zase rozechvěje tři kůstky středního ucha. Vibrace se potom přenášejí do vnitřního ucha, což je váček uložený v kosti, který obsahuje tekutinu. V této části vnitřního ucha, která má tvar hlemýždě a obsahuje vláskové buňky, se vibrace přenášejí tekutinou. Ta aktivuje vláskové buňky v horní části hlemýždě k tomu, aby vyslaly analyzovatelné nervové impulsy, jež jsou přenášeny do mozku, kde jsou dešifrovány a vnímány jako zvuk.

Na rozlišování toho, kterým zvukům je třeba věnovat pozornost a které lze přejít, se podílí limbický systém v mozku. Matka například nevnímá běžné zvuky hrajícího si dítěte, ale na jeho volání o pomoc zareaguje okamžitě. Schopnost vnímat zvuky oběma ušima nám  umožňuje slyšet prostorově, což je velmi užitečné. Díky tomu můžeme určit, odkud zvuky přicházejí. Jestliže se jedná o zvuk hovoru, mozek je schopen vnímat vždy pouze jednu informaci. „Když tedy lidé mluví s někým po telefonu, nedokážou tak snadno vnímat to, co jim říká člověk stojící vedle nich,“ uvádí kniha The Senses (Smysly).

Jak hluk škodí našemu sluchu

Představu o tom, jak mohou hlasité zvuky škodit našemu sluchu, nám zprostředkuje následující analogie. V jedné zprávě o bezpečnosti práce jsou řasinky buněk vnitřního ucha přirovnány k pšenici na poli a zvuk vstupující do ucha k větru. Jemný vánek, podobně jako nízká hladina zvuku, rozhýbe pšeničné klasy, ale nepoškodí je. S rostoucí silou větru však nápor na pšeničné stéblo roste. Náhlý poryv větru nebo trvalé, dlouhodobé působení byť i mírnějšího větru může rostlinu nenapravitelně poškodit a způsobit, že odumře.

Podobné to je s hlukem a jemnými vláskovými buňkami ve vnitřním uchu. Náhlý, silný zvuk může tkáň vnitřního ucha potrhat a zanechat jizvy, které mají za následek trvalé poškození sluchu. Jemné vláskové buňky může trvale poškodit i dlouhodobý vliv nebezpečně vysoké hladiny hluku. Poškozené buňky nejsou schopny regenerace. To může vést k tinnitu — bzučení, zvonění nebo hučení v uších či hlavě.

Chraňte svůj sluch, ať vám slouží co nejdéle

Ke ztrátě sluchu může dojít v důsledku dědičnosti nebo nějaké nehody. Lze však podniknout i určitá preventivní opatření, aby nám tento drahocenný smysl sloužil co nejdéle. Je rozumné zjistit si dopředu, co může sluch poškodit. Jedna audioložka řekla, že „čekat až se problém vyvine, a teprve potom něco podnikat, je stejné jako natřít se krémem na opalování potom, co jsme se spálili“.

Často nejde ani tak o to, co posloucháme, ale spíše o to, jak posloucháme. Při používání sluchátek si možná budete chtít nastavit hlasitost tak, abyste mohli slyšet i zvuky kolem vás. Pokud váš stereopřehrávač v autě nebo doma hraje tak nahlas, že přehluší běžnou konverzaci, je to možná signál, že může také poškodit váš sluch. Odborníci varují, že uškodit vám může i hluk o síle 90 decibelů, pokud ho na sebe necháte působit po dobu dvou až tří hodin. Doporučuje se, abyste v hlučném prostředí vždy použili ucpávky do uší nebo jiné pomůcky na ochranu sluchu.

Rodiče by měli pamatovat na to, že u dětí dochází k poškození sluchu snadněji než u dospělých. Uvědomte si, že i hračky mohou být nebezpečně hlučné. Vždyť řinčení některých hraček může dosáhnout až 110 decibelů.

Naše sluchové orgány jsou jemné, drobné a úžasné mechanismy. Pomocí nich můžeme slyšet ve světě kolem nás rozmanité, krásné zvuky. Drahocenný dar sluchu si určitě zaslouží, abychom jej chránili.

[Rámeček na straně 20]

Přibližná intenzita běžných zvuků v decibelech

• Dýchání — 10 decibelů

• Šeptání — 20 decibelů

• Běžná mluva — 60 decibelů

• Dopravní špička — 80 decibelů

• Mixér — 90 decibelů

• Projíždějící vlak — 100 decibelů

• Motorová pila — 110 decibelů

• Letící tryskové letadlo — 120 decibelů

• Výstřel z brokovnice — 140 decibelů

[Rámeček na straně 21]

Signálem zhoršujícího se sluchu může být to, když

• zvyšujete hlasitost rádia nebo televize, přičemž pro ostatní je to již nepříjemně hlasité

• neustále druhé žádáte, aby vám zopakovali, co řekli

• často vraštíte čelo, nakláníte se dopředu a otáčíte hlavu, abyste lépe slyšeli toho, kdo s vámi mluví

• špatně rozumíte na veřejných shromážděních nebo v rušném prostředí, jako například při společenských setkáních nebo v přeplněném obchodě

• vám často musí druzí říkat, o čem se mluví

[Nákres na straně 20]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Ušní boltec

Tři kůstky středního ucha

Bubínek

Hlemýžď

Nervy vedoucí do mozku