Přejít k článku

Přejít na obsah

Učitelé — Proč je potřebujeme?

Učitelé — Proč je potřebujeme?

 Učitelé — Proč je potřebujeme?

„Jeden den se skvělým učitelem je lepší než tisíc dnů pilného studia.“ (Japonské přísloví)

VZPOMÍNÁTE si na nějakého učitele, který na vás ve škole opravdu zapůsobil? Nebo pokud ještě studujete, máte nějakého oblíbeného učitele? Jestliže ano, proč?

Dobrý učitel vzbuzuje v druhých důvěru, a učení se díky němu stává vzrušující výzvou. Jeden sedmdesátiletý Angličan s láskou vzpomíná na svého učitele angličtiny, kterého měl na škole v Birminghamu. „Díky panu Clewleyovi jsem si uvědomil, že mám některé schopnosti, o nichž jsem nevěděl. Byl jsem plachý a ostýchavý, a on mě přesto přiměl k tomu, abych vystupoval ve školní divadelní soutěži. V posledním roce školní docházky jsem v této soutěži vyhrál. Bez jeho povzbuzení bych to nikdy nedokázal. Žel, potom jsem se s ním již nesetkal, takže jsem mu nemohl za jeho zaujetí pro studenty poděkovat.“

Margit, příjemná padesátnice z Mnichova v Německu, říká: „Jednu učitelku jsem měla zvláště ráda. Moc hezky uměla jednoduše vysvětlit i složitější věci. Povzbuzovala nás k tomu, abychom se zeptali, když jsme něco nemohli pochopit. Nebyla odměřená, ale naopak přátelská. Díky tomu byla výuka mnohem příjemnější.“

Peter, který pochází z Austrálie, vzpomíná na svého učitele matematiky: „Na praktických příkladech nám ukazoval, že to, co se učíme, je užitečné. Když jsme probírali trigonometrii, tak nám ukázal, jak změřit výšku nějaké budovy, aniž bychom se jí vůbec dotkli. Pamatuji se, že jsem si tehdy pomyslel: ‚No to je skvělé!‘“

Pauline ze severní Anglie se svému učiteli přiznala: „Mám potíže s matematikou.“ On se jí zeptal: „Chtěla by ses zlepšit? Mohu ti pomoci.“ Pauline pokračuje: „Během několika následujících měsíců se mi více věnoval, a dokonce mi pomáhal i po vyučování. Věděla jsem, že mu na tom záleží a že chce, abych to dokázala. Toto vědomí mi pomohlo, abych pracovala usilovněji, a zlepšila jsem se.“

Angie, třicátnice pocházející ze Skotska, vzpomíná na pana Grahama, který ji učil dějepis: „Podával dějepis velmi zajímavě. Vyprávěl události jako příběh a každou látkou byl skutečně nadšen. V jeho podání vše ožilo.“ Angie s láskou vzpomíná také na paní Hewittovou, starší učitelku, kterou měla v první třídě. „Byla laskavá a měla o nás zájem. Jednou jsem se jí šla v hodině na něco zeptat a ona mě vzala do náruče. Cítila jsem, že jí na mně záleží.“

Timothy z jižního Řecka vyjádřil své ocenění takto: „Dodnes si pamatuji na učitele přírodopisu. Natrvalo změnil způsob, jak se dívám na svět kolem sebe i na život. Vytvořil ve třídě atmosféru určité bázně a obdivu. Vštípil nám touhu po poznání a lásku k porozumění.“

Dalším příkladem je Ramona z Kalifornie v USA. Píše: „Moje učitelka na střední škole měla zálibu v angličtině. Její nadšení bylo velmi nakažlivé. Díky ní se nám i náročné úseky zdály být snadné.“

Jane z Kanady nadšeně vypráví o učiteli tělocviku, který „měl spoustu nápadů týkajících se zábavy i učení. Bral nás do volné přírody a naučil nás jezdit na běžkách, vysekat díru do ledu a chytat v ní ryby. Na táboráku, který jsme si sami rozdělali, jsme si dokonce upekli indiánské placky. Pro městskou dívku, která  stále ležela v knihách, to byly nádherné zážitky.“

Helen je plachá žena, která se narodila v Šanghaji a do školy chodila v Hongkongu. Vzpomíná: „V páté třídě jsem měla učitele, který se jmenoval Chan, a učil nás tělocvik a kreslení. Byla jsem drobná a vůbec mi nešel volejbal ani basketbal. Nezesměšňoval mě. Nechal mě hrát badminton a jiné hry, pro které jsem měla lepší předpoklady. Byl ohleduplný a laskavý.

S kreslením to bylo podobné — kreslení předmětů a lidí mi moc nešlo. Nechal mě tedy kreslit vzory a dekorační motivy, pro což jsem měla větší nadání. Byla jsem mladší než ostatní studenti, a proto mě přesvědčil, abych v tom ročníku zůstala ještě jeden rok. Byl to obrat v mém vzdělávání. Získala jsem sebedůvěru a udělala jsem pokrok. Stále mu za to budu vděčná.“

Jací učitelé mají na své studenty zřejmě největší vliv? William Ayers ve své knize To Teach—The Journey of a Teacher na to odpovídá: „Dobré vyučování vyžaduje především to, aby učitel byl přemýšlivý a obětavě se zajímal o život studentů. ... Dobré vyučování nespočívá v nějaké konkrétní technice nebo stylu, plánu nebo akcích. ... Vyučování spočívá především v lásce.“ Jaký učitel je tedy úspěšný? Pan Ayers odpovídá: „Ten učitel, který zapůsobil na vaše srdce, který vás chápal a kterého jste zajímali jako lidé. Ten učitel, jehož nadšení — pro hudbu, matematiku, latinu nebo papírové draky — vás inspirovalo a ovlivnilo.“

Mnozí studenti, a dokonce i rodiče vyjádřili učitelům ocenění, což těmto pedagogům nepochybně pomohlo, aby ve své práci pokračovali navzdory překážkám. Společným jmenovatelem těchto mnoha výroků je upřímný zájem a laskavost, které učitel projevoval žákovi.

Pochopitelně ne všichni učitelé mají takový pozitivní přístup. Navíc na učitele často působí mnoho tlaků, jež omezují to, co mohou pro své studenty udělat. Tím se dostáváme k otázce: Proč si takovou obtížnou profesi lidé vybírají?

[Obrázek na straně 4]

„Vyučování spočívá především v lásce“