Přejít k článku

Přejít na obsah

Cestovní ruch — Celosvětový obchod

Cestovní ruch — Celosvětový obchod

 Cestovní ruch — Celosvětový obchod

Od našeho dopisovatele na Bahamách

‚POTŘEBOVAL bych dovolenou.‘ Kdy jste si naposledy řekli něco takového? Možná jste měli pocit, že zkrátka musíte utéct před vším tím každodenním shonem. Už jste někdy cestovali někam daleko, abyste tam strávili dovolenou? Je zajímavé, že ještě přibližně před sto lety většina lidí nemívala pravidelně dovolenou. Mnozí navíc strávili celý svůj život v okruhu několika set kilometrů od svého rodiště. Cestování do dalekých krajů, ať už pro rekreaci nebo za poznáním, bylo privilegiem poměrně malé skupiny dobrodruhů a bohatých lidí. Naproti tomu dnes mohou svou zemi, či dokonce celý svět procestovat křížem krážem statisíce lidí. Co tuto změnu způsobilo?

Po průmyslové revoluci začaly miliony lidí pracovat v průmyslu a ve službách. Díky tomu se zvýšily jejich příjmy. Velký technický pokrok umožnil také výrobu strojů, které převzaly množství náročné práce, což řadě lidí poskytlo více volného času. Za této situace začala být v polovině 20. století dostupnější hromadná doprava, a stavidla cestovního ruchu se otevřela dokořán. Záběry z dalekých míst, které se díky nově vynalezeným sdělovacím prostředkům dostaly do domácností po celém světě, v lidech podněcovaly touhu cestovat.

Výsledkem byl rychlý rozmach celosvětového cestovního ruchu. Světová turistická organizace (WTO) odhadla, že počet lidí cestujících do jiných zemí vzroste z 613 milionů v roce 1997 na 1,6 miliardy v roce 2020, přičemž zpomalení tohoto růstu je v nedohlednu. Se zvyšováním poptávky úměrně vzrůstal i počet zemí, podniků a rekreačních středisek, které turistům nabízely své služby.

Mnoho zemí vstupuje na trh cestovního ruchu

V ideálním případě je cestovní ruch výhodný pro obě strany. Zákazník změní svůj každodenní rytmus a je hýčkán, baven nebo se něco dozví. Co z toho ale má ona druhá strana, tedy poskytovatelé služeb? Díky zahraničnímu cestovnímu ruchu je snadné získat cizí měnu. Většina zemí cizí měnu potřebuje, aby mohly zaplatit za zboží a služby, které musejí dovážet.

Zpráva WTO uvádí: „Zahraniční cestovní ruch je vůbec největším světovým zdrojem valut a je významným činitelem, který ovlivňuje platební bilanci mnoha zemí. Pokud jde o cizí měnu, příjmy ze zahraničního cestovního ruchu dosáhly v roce 1996 hodnoty 423 miliard dolarů, což předčilo příjmy z vývozu ropných produktů, motorových vozidel, telekomunikačních prostředků, textilu nebo jakéhokoli jiného výrobku či služeb.“ V této zprávě se také konstatovalo: „Cestovní ruch je nejrychleji se rozvíjejícím  obchodním odvětvím na světě“ a představuje „více než deset procent celkového hrubého domácího produktu.“ Není tedy divu, že většina zemí, nyní dokonce i některé země bývalého Sovětského svazu, již vstoupila na trh zahraničního cestovního ruchu nebo o to usiluje.

Státní příjmy pocházející z cestovního ruchu jsou využívány ke zlepšování infrastruktury, ke zvyšování úrovně vzdělávání a k realizaci dalších naléhavých národních zájmů. V podstatě každá vláda usiluje o to, aby její občané měli nějaké zaměstnání. Pracovní příležitosti, které díky cestovnímu ruchu vznikají, proto pomáhají tuto snahu naplnit.

Jedním z příkladů toho, jaký vliv může mít cestovní ruch na národní hospodářství, jsou Bahamy — malá ostrovní země, která se rozprostírá napříč ústím Mexického zálivu, mezi americkým státem Florida a ostrovem Kuba. Bahamy nemají nijak rozsáhlou zemědělskou výrobu a nejsou zde téměř žádné nerostné suroviny. Je to ale země s teplým podnebím, čistými tropickými plážemi a s čtvrtmilionem přátelských obyvatel, která navíc leží blízko Spojených států. Sloučením těchto výhod vznikly výborné podmínky pro rozkvět cestovního ruchu. Co je však potřeba turistům zajistit, aby jejich dovolená byla příjemná a bezpečná?

Jak vyhovět přáním dnešních turistů?

Když se začalo cestovat do zahraničí, mnoha turistům stačilo, že navštívili nějakou cizí zemi — už to byl natolik výjimečný zážitek, že zastínil i strasti spojené s tehdejším cestováním. Dnes však masmédia umožňují nahlédnout i do těch nejvzdálenějších míst, aniž by člověk musel opustit pohodlí svého domova. Turistická centra tedy mají náročný úkol — udělat z obyčejného pobytu nevšední zážitek a zároveň poskytnout minimálně takový komfort, na jaký jsou návštěvníci zvyklí z domova. Navíc vzhledem k tomu, že mnozí turisté cestují často, mezi jednotlivými lokalitami existuje v celosvětovém měřítku konkurence.

Díky tomu se objevuje množství velkolepých atrakcí a rekreačních středisek. Podívejme se například na jeden ohromný luxusní hotel na Bahamách. „Stavba byla navržena tak, aby vám vyrazila dech,“ říká Beverly Saundersová, ředitelka pro organizační rozvoj zmíněného hotelu. „Snažíme se ale jít ještě dál. Chceme, abyste byli nadšeni i při kontaktu s naším personálem.“ Jak se taková zařízení starají o potřeby svých hostů?

Co se děje v zákulisí?

„Když je všech 2 300 pokojů našeho hotelu obsazeno, máme zde asi 7 500 až 8 000 hostů, o které se musíme současně postarat,“ říká Beverly. „Úkolů spojených s plánováním a realizací dodávek je nepočítaně. Organizace, která je nutná k uspokojení požadavků všech našich hostů, je srovnatelná s chodem malého města, a navíc s sebou nese ještě další problémy. Musíme mít k dispozici jídlo, na které jsou naši hosté zvyklí z domova. Pokud si však mají odnést skutečně nezapomenutelný zážitek, musíme jim nabídnout také exotické pokrmy a různé možnosti rekreace. V mnoha střediscích se 50 i více procent personálu zabývá stravovacími službami.“

Přesto, jak uvádí I. K. Pradhan v pojednání „Sociálně-kulturní dopad cestovního ruchu v Nepálu“, „mezi všemi faktory, které rozhodují o tom, zda bude cestování skutečně příjemné a zábavné, není nic důležitějšího než pocit bezpečí hostů a způsob, jakým s nimi jednají místní obyvatelé“.

Jak zajišťují prosperující turistická střediska po celém světě, aby i v těchto ohledech panovala maximální spokojenost? „Školením, stálým vštěpováním žádoucího chování, tréninkem a korigováním — je to nekonečný proces, jehož cílem je trvale nabízet vysoce kvalitní  služby,“ odpovídá vedoucí pracovnice, která dohlíží na školení v jednom z významných turistických středisek na Bahamách. „Většina obyvatel Baham je svým založením dobrosrdečná. Být v práci stále společenský, příjemný a usměvavý je nicméně velmi náročné. Proto lidem vštěpujeme, že bez ohledu na to, jakou roli zastávají, je nutné se předem připravit stejně profesionálně, jako se připravuje lékař, advokát nebo pojišťovací agent. Na každou činnost, která ovlivňuje celkový dojem turistů, uplatňujeme přísné mezinárodní normy. Čím usilovněji jako tým pracujeme na dosažení těchto měřítek, tím jsou naše služby vybroušenější a stále kvalitnější.“

Druhá strana mince

Pokud jste už někdy cestovali, zjistili jste, že navzdory svědomitému plánování se téměř vždy objeví náklady, se kterými jste nepočítali? Totéž zažívají i poskytovatelé turistických služeb.

„Cestovní ruch může pro naši rozvojovou společnost znamenat velký přínos,“ uvádí I. K. Pradhan, jehož vyjádření jsme již citovali. Říká však, že bez náležitých opatření „se také mohou objevit neřešitelné sociální problémy“. Dodává: „Musíme být dobře připraveni a důkladně obeznámeni s různými dopady dnešního cestovního ruchu.“ Na jaké problémy poukazoval?

„Státy, které navštěvuje velké množství turistů, téměř vždy postihuje sice bezděčné, ale závažné oslabení jejich tradičního způsobu života. Z některých oblastí místní kultura zcela vymizela.“ Cordell Thompson, vysoce postavený úředník bahamského ministerstva cestovního ruchu, těmito slovy vysvětluje, že to je jeden z běžných vedlejších účinků turistiky. Thompson hrdě poukazuje na užitek, který cestovní ruch jeho zemi přinesl. Připouští ale, že život v zemi, kde počet turistů neustále převyšuje počet místního obyvatelstva — či přinejmenším tvoří velkou část populace —, s sebou nese také mnoho nepředvídaných problémů.

Někteří z těch, kdo jsou s turisty pracovně ve styku, se například začnou mylně domnívat, že návštěvník má dovolenou stále. Místní obyvatel se pak možná pokusí tento vysněný životní styl napodobit. Samozřejmě, že ne všichni se nechají takto ovlivnit. Ale tím, že tráví množství volného času v turistických střediscích, nakonec ztratí svůj tradiční styl života. Někdy si místní obyvatelé oblíbí turistická zařízení natolik, že střediska původní kultury nakonec zchátrají, a někde dokonce úplně zaniknou.

Před mnoha zeměmi, které jsou oblíbeným cílem turistů z celého světa, proto stojí dilema. Na jedné straně sice vítají příjmy, které s sebou přinášejí davy návštěvníků, ale na straně druhé klesají pod tíhou sociálních problémů způsobených podnikatelskými činnostmi, jež slouží k uspokojení turistů, kteří prahnou po nezákonných požitcích.

Udržitelný cestovní ruch

Vzhledem k tomu, že určitá část přínosu dnešního cestovního ruchu má zároveň negativní účinky, které ohrožují jeho další vývoj, lze stále častěji slyšet výraz „udržitelný cestovní ruch“. Někteří lidé si totiž začínají uvědomovat, že krátkodobé výhody určitých výnosných metod využívaných v cestovním ruchu se dají přirovnat k ‚zabití slepice, která snáší zlatá vejce‘. Má-li být cestovní ruch udržitelný dlouhodobě, je nutné zabývat se některými složitými otázkami.

Dopad cestovního ruchu na životní prostředí, vliv na původní kulturu nebo slučitelnost zájmů výdělečných turistických zařízení, včetně těch největších, s národními zájmy hostitelské země — to jsou jen některé záležitosti, ve kterých bude v následujícím období nutné najít rovnováhu. V posledních měsících si vysokou daň na cestovním ruchu vybraly obavy o bezpečnost, jimiž je nutné se také zabývat. To, zda ovlivní rozmach současného cestovního ruchu dlouhodobě, se teprve uvidí.

Až se tedy příště rozhodnete utéct od všeho toho každodenního shonu a odreagovat se někde daleko od domova, možná pro vás tento celosvětový obchod — tuzemský i zahraniční cestovní ruch — už nebude takovou samozřejmostí.

 [Celostránkový obrázek na straně 15]