Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

 Pozorujeme svět

Svetry pro tučňáky

Více než tisíc svetrů zhotovených dobrovolníky z celého světa bylo odesláno do Tasmánie. Kdo je bude nosit? Tučňáci nejmenší, malí ptáci, kteří váží asi jeden kilogram a žijí v oblasti často zasažené ropnými skvrnami. Kanadský list National Post o nich uvádí: „Když si čistí peří, spolknou ropu, která se na peří zachytila a otráví se. Ptákům, jejichž peří nasáklo ropou, oblékají dobrovolníci svetry proto, aby jim zabránili spolknout ropu [dříve], než budou očištěni.“ Podle listu Post svetry tučňákům navíc pomáhají udržet si teplo. Jo Castleová, mluvčí Tasmánského sdružení na ochranu přírody, dodává, že tyto svetry byly používány také pro mořské ptáky na severní polokouli, ale střih „byl upraven pro malé tučňáky žijící na jižní polokouli“.

 Polemika ohledně srkání

Srkat, či nesrkat, to je otázka — přinejmenším pro zákazníky oblíbených japonských restaurací, ve kterých se podávají nudlové polévky. Mnoho Japonců středního a pokročilejšího věku se domnívá, že dlouhé nudle opravdu chutnají lépe, jsou-li ještě horké vsrkávány spolu s masovým vývarem. Hlasité srkání považují za normální. Dávají tak totiž najevo, že jim jídlo skutečně chutná. Mladší generace Japonců však má na etiketu při pojídání nudlí jiný názor. List The Japan Times uvádí: „Mladí Japonci si dávají větší pozor na to, aby si polévkou nepocintali své hedvábné kravaty a [značkové] oblečení. Jsou zvyklí spíše na západní způsob stolování a stravování, a pravděpodobně jim bude vadit, když lidé kolem nich budou srkat.“ Problém týkající se srkání se stal součástí generační propasti v Japonsku a přispěl k tomu, že někteří letití Japonci cítí rozpaky, když se při jedení nudlí na veřejnosti takto hlasitě projevují. Jistý přední japonský list se postavil na stranu starší generace a pisatel článku si posteskl: „Až nikdo nebude srkat, bude nám opravdu smutno.“

Nebezpečí spojená s konzumací alkoholu

„Mezi Evropany mladších věkových skupin v posledních letech znepokojivě vzrostl počet zranění, zmrzačení a úmrtí zaviněných konzumací alkoholu,“ uvádí britský lékařský časopis The Lancet. V Evropě, kde je spotřeba alkoholu nejvyšší na světě, zemře každý rok na následky nemírného pití 55 000 mladých lidí. Když byli studenti z Británie, Dánska, Finska, Grónska a Irska dotázáni na svůj zvyk pít, třetina z nich přiznala, že v průběhu posledního měsíce byli nejméně třikrát opilí. Průzkum provedený ve třiceti evropských zemích mezi sto tisíci patnáctiletými a šestnáctiletými studenty ukázal, že spotřeba alkoholu mezi mladými lidmi nejvíce vzrostla v Litvě, Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku. Podle zprávy londýnského listu Independent Britské královské kolegium lékařů varuje, že „pokročilá cirhóza jater, jež se tradičně ve zvýšené míře objevuje u čtyřicátníků a padesátníků, kteří silně pijí, je nyní diagnostikována“ mezi ženami, kterým je něco přes dvacet let. Kolegium lékařů „označilo alkoholismus za jeden z nejdražších zdravotnických problémů v Británii“.

Na veslovém člunu přes Tichý oceán

Osamělý mořeplavec přeplul Tichý oceán na malém, částečně krytém člunu, který neměl plachty ani motor. Podle limských novin El Comercio Brit jménem Jim Shekhdar odplul od peruánského pobřeží v červnu 2000. Tento dobrodruh si s sebou vzal přenosné odsolovací zařízení, radiopřijímač, čtyři satelitní komunikační systémy a solární panel pro napájení těchto zařízení. O devět měsíců později, v březnu 2001, po cestě dlouhé 15 000 kilometrů vystoupil tento muž, kterému někteří říkali „šílený námořník“, na australské pobřeží. Během své plavby přestál deset útoků žraloka a téměř se srazil s ropným tankerem. Poslední problém však vznikl v průběhu závěrečného dne plavby, kdy vlny převrhly jeho člun, a on musel posledních sto metrů do náruče své rodiny doplavat.

Přátelský vztah k pacientům urychluje zotavení

Londýnský list The Times uvádí: „Přátelští lékaři, kteří své pacienty ujišťují o tom, že se brzy uzdraví, rozhodně dosahují lepších výsledků.“ Po rozboru 25 studií, které o této otázce pojednávaly, došli výzkumní pracovníci z univerzit v Yorku, Exeteru a Leedsu v Anglii k tomuto závěru: „Zjistilo se, že lékaři, kteří se pokusili vytvořit si s pacienty vřelý a přátelský vztah a ujišťovali je, že jim brzy bude lépe, měli lepší výsledky než lékaři, jejichž konzultace byly neosobní, formální nebo neurčité.“ Z jedné studie provedené ve Švédsku vyplývá, že se pacienti „uzdravili rychleji a byli spokojenější, když je ošetřoval lékař, který je ujišťoval, že se jim bude brzy dařit lépe, podněcoval je k tomu, aby se ptali, a trávil s nimi trochu času navíc“.

Hodnota pravidelného cvičení

Před obezitou, onemocněním věnčitých tepen a dalšími zdravotními problémy, které jsou způsobeny sedavým zaměstnáním, se mnoho lidí snaží chránit tím, že jednou za čas intenzivně cvičí. Podle německého listu Süddeutsche Zeitung však nedávný výzkum prokázal, že mírné cvičení prováděné opakovaně podpoří metabolismus těla více než intenzivní, zato však výjimečné cvičení. Holandský výzkumný pracovník dr. Klaas Westerterp u třiceti dobrovolníků zkoumal, kolik energie ze sebe vydají každou minutu. Z výsledků vyplývá, že je účinnější, když člověk zařadí zvýšenou fyzickou námahu do každodenního života, než když se snaží „období nečinnosti vyrovnat záchvaty extrémní aktivity“. Zpráva doporučuje: „Střídejte sezení a stání s mírnou činností, například chůzí nebo jízdou na kole, a to tak často, jak to jen půjde.“

Francouzské rychlovlaky

V roce 1867 trvala cesta z Paříže na jih do Marseille více než šestnáct hodin. Ještě v šedesátých letech minulého století zabrala sedm a půl hodiny. V červnu 2001 však Francouzské národní dráhy zahájily provoz na nové rychlodráze, která spojuje tato dvě města. Nový vlak přepravuje cestující do místa určení rychlostí více než 300 kilometrů za hodinu. Vzdálenost 740 kilometrů vlak urazí za pouhé tři hodiny. Jižně od Lyonu na úseku trati, který je dlouhý 250 kilometrů, vlaky přejíždějí více než 500 mostů, více než sedmnáct kilometrů jedou po nádherných viaduktech a projíždějí téměř osmikilometrovým tunelem. V případě potřeby „může i za optimálních bezpečnostních podmínek každou hodinu projet v obou směrech až dvacet vlaků,“ píše se ve francouzském deníku Le Monde. To znamená, že každé tři minuty po trati projede jeden vlak.

Děti ve stresu

„Dětství již není klasickým obdobím her venku, volného času a klidu, jako to bylo před lety,“ píše se v listu El Universal, který vychází v Mexico City. Výzkumní pracovníci dospěli k názoru, že v dnešní době se desetileté dítě musí potýkat s podobně silným stresem, s jakým se potýkal pětadvacetiletý člověk v roce 1950. Mnoho stresu přinášejí kursy a další činnosti, které podle rodičů mají zajistit jejich dítěti lepší budoucnost. List však poukazuje na to, že tato nadměrná zátěž „má vliv na zdraví, odpočinek a celkový rozvoj dítěte“. Zpráva doporučuje, aby rodiče přehodnotili závazky svých dětí, a děti tak mohly trávit více času doma. Avšak spíše než aby nedělaly nic nebo čas po škole trávily ‚přilepené‘ u televize či u počítače, „měly by jít ven a hrát si s ostatními dětmi, běhat, projet se na kole, řešit hlavolamy nebo něco kreslit“.

Oteplování moře má vliv na přírodu

Při poslední návštěvě na odlehlém Heardově ostrově, který se nachází 4 600 kilometrů jihozápadně od Austrálie, vědci odhalili dramatické změny v tamější populaci rostlin a zvířat. Jak uvádí list West Australian, „populace tučňáků patagonských, lachtanů a kormoránů se rozmnožily a na území kdysi pokrytém ledovci nyní roste bujná vegetace“. Biolog Eric Woehler řekl, že v roce 1957 na ostrově byly pouze tři páry tučňáků patagonských, které měly mladé. „Nyní,“ konstatuje, „je jich více než 25 000.“ Woehler řekl, že teplota na hladině oceánu stoupla za posledních padesát let o tři čtvrtiny stupně Celsia. Dodal: „I když se to nezdá být moc, zvýšení je dost velké na to, aby způsobilo změny, které vidíme.“ Tento vědec se domnívá, že podnebí na ostrově by se nakonec mohlo oteplit do té míry, že by tam některé rostliny a zvířata nemohly dále být.