Přejít k článku

Přejít na obsah

Řím — město mnoha tváří

Řím — město mnoha tváří

 Řím — město mnoha tváří

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V ITÁLII

„Zdá se mi, že Romulus [podle mýtů založil Řím v roce 753 př. n. l.] musel mít na samém počátku božské vnuknutí, že toto město bude jednoho dne sídlem a domovinou mocné říše.“ — CICERO, ŘÍMSKÝ ŘEČNÍK A STÁTNÍK V 1. STOLETÍ PŘ. N. L.

STEJNĚ jako jiná města, která existují již tisíciletí, měl i Řím mnoho různých tváří a ty zde v průběhu staletí zanechaly své stopy. Chtěli byste tyto různé tváře vidět? Nyní je k tomu vhodná doba, zejména pokud jste pozváni, abyste navštívili jeden ze sjezdů svědků Jehovových, které se budou konat od 10. do 12. srpna 2001 v Římě, Bari, Turínu a Milánu.

Který Řím ale chcete vidět? Objevují se zde pozůstatky Říma starověkého, republikánského i císařského. Z období blížících se současnosti pocházejí stopy Říma středověkého, renesančního, barokního a nakonec novodobého. Celkový obraz je dokreslen Římem papežským, Římem prostého lidu a Římem aristokracie. V této metropoli je za každým rohem něco překvapivého.

Starověké město

Nejstarší osídlení — kolonie vesnických chatrčí z doby železné — zřejmě vzniklo dávno před začátkem 8. století př. n. l., a to na římských pahorcích svažujících se k místu, kde kdysi býval starověký brod na řece Tibeře. Výšiny, které tuto oblast obklopovaly, se již v minulosti daly snadno rozeznat, a proto se říká, že město bylo postaveno na sedmi pahorcích — na Quirinálu, Viminálu, Esquilinu, Caeliu, Aventinu, Palatinu a Kapitolu. Některá z těchto jmen se v určitých částech města zachovala až dodnes.

Jestliže se rozhodnete navštívit Řím, nezapomeňte si vzít s sebou podrobnou turistickou příručku a mapu. Možná získáte představu o tom, co asi kolem sebe viděl starověký Říman přibližně před 2 000 lety.

Pojďme si prohlédnout Forum

V jednom průvodci se píše: „Forum bylo ve starověkém Římě centrem politického, obchodního a justičního života.“ Hlavní vchod do tohoto areálu je na třídě Via dei Fori Imperiali. Dostanete se tam metrem a několika autobusovými linkami.

K nejznámějším stavebním památkám v tomto areálu patří Koloseum, kterému se také říká flaviovský amfiteátr. Je symbolem císařského období. Tato stavba je 48 metrů vysoká, což odpovídá výšce dnešní šestnáctipodlažní budovy. Na délku měří asi 190 metrů a na šířku přibližně 155 metrů. Má 80 vchodů a byl tam prostor pro 55 000 diváků. Koloseum dal postavit císař Vespasianus v roce 72 n. l. Vzpomeňte si na to, až u něj budete stát. Kdyby tak tyto zdi mohly mluvit...!

 Nedávné nálezy prozrazují, že stavba amfiteátru byla dokončena díky kořisti, s níž se římské legie vrátily do města po vítězném tažení do Judeje, které vyvrcholilo zničením Jeruzaléma v roce 70 n. l. (Matouš 24:1, 2; Lukáš 21:5, 6) V tomto amfiteátru byly po staletí pořádány kruté gladiátorské hry. V rozporu se všeobecně rozšířeným názorem se však zdá, že zde nezahynul mučednickou smrtí nikdo z křesťanů. *

Na oslavu zmíněného tažení byl nedaleko Kolosea postaven Titův oblouk. Uvnitř oblouku můžete vidět výjevy z triumfálního průvodu s židovskými zajatci a s posvátným vybavením z chrámu. Židé pravděpodobně procházeli právě tímto místem.

Další velmi známá, impozantní a zachovalá stavební památka ze starověku je Panteon. Je to bývalý pohanský chrám zasvěcený všem bohům; nyní je v něm katolický kostel. Toto mistrovské dílo římského stavitelství dal v letech 118–128 n. l. postavit císař Hadrianus (76–138 n. l.), který se proslavil stavbou ochranného valu v severní Anglii. Panteon je rotunda s kopulí o průměru 43,4 metru a o stejné výšce.

Circus Maximus, Palatin a další místa a stavební památky nás lákají k výpravě do vzdálenější minulosti. Okázalou nádheru šesté světové velmoci biblických dějin dále připomínají starověké obelisky a ryté sloupy, které dosud stojí na různých místech ve městě. Patří k nim například Traianův sloup a sloup Marka Aurelia.

Řím z doby apoštolů

Ačkoli křesťanství z doby apoštolů bylo brzy vytlačeno odpadlým křesťanstvem, přesto je v Římě dosud možné zahlédnout záblesky událostí ze života prvních  křesťanů. Když například zavítáme k Appiově silnici, určitě si připomeneme zprávu o tom, že apoštola Pavla po ní doprovázeli jeho křesťanští bratři až do města. (Skutky 28:14–16) Musíme být ale opatrní, abychom slepě nepřijímali tradice. Typickým příkladem je místo, kde byl údajně vězněn apoštol Petr, takzvaná mamertinská věznice nedaleko Fora. Neexistuje však žádný biblický doklad o tom, že by apoštol Petr vůbec někdy do Říma vstoupil.

V okolí Appiovy silnice se asi budete chtít podívat do proslulých katakomb — podzemních tunelů dlouhých několik set kilometrů, které sloužily jako pohřebiště. Z nálezů souvisejících s kulty mrtvých a mučedníků a z myšlenek o nesmrtelnosti duše je patrné, že tyto starověké hřbitovy používali lidé, kteří už nebyli pravými Ježíšovými následovníky a neřídili se jeho původním učením. *

Jak se Řím změnil za renesance

Od doby renesance (v rozmezí 14. až 16. století) procházel Řím významnou přeměnou mimo jiné pod vlivem vzrůstající moci a významu papežského úřadu. K papežskému dvoru byli zváni výtvarní umělci, architekti a řemeslníci. Jedním z nejznámějších umělců byl Michelangelo. Některá z jeho mistrovských děl jsou zachována ve Vatikánu. Při prohlídce muzea ve Vatikánu můžeme na stěně Sixtinské kaple vidět jeho velmi známý „Poslední soud“ a na stropě této kaple jeho proslulé fresky. Skutečně pozoruhodné je to, že „Poslední soud“ nezobrazuje očistec.

Další Michelangelovou prací je socha Mojžíše umístěná v římském kostele San Pietro in Vincoli. Michelangelův vliv je patrný také z řady detailů v Bazilice svatého Petra. V tomto chrámu je několik mistrovských děl, mimo jiné Michelangelovo sousoší „Pieta“. To zobrazuje mrtvého Krista v náručí jeho matky.

Svědky Jehovovy bude jistě zajímat, že v této bazilice je několik ztvárnění hebrejského tetragrammata, které představuje Boží jméno Jehova. Uvidíte ho na náhrobku Klementa XIII. a v kapli Očišťování Panny Marie.

Honosný barokní Řím

Nejefektnější podívanou pravděpodobně poskytuje Řím barokní. Jak uvádí jedna encyklopedie, stavby v barokním slohu „mají velké rozměry a jsou plné působivých detailů“. Baroko se objevilo koncem 16. století a v 18. století z něj vyšel intimněji zaměřený sloh, jímž bylo rokoko. Jedním z proslulých barokních děl je monumentální náhrobek papeže Alexandra VII. v Bazilice svatého Petra, vytvořený Berninim. Bernini byl oblíbeným umělcem papežského dvora. V Římě přetvářel vzhled kostelů, paláců, soch i fontán. Zajímavá je piazza (náměstí) před bazilikou svatého Petra, která je obklopena  velkolepou Berniniho kolonádou, nebo Piazza del Popolo, která „tvoří velkolepou symetrickou předsíň k srdci Říma“. Baroko a Bernini jsou všude! Určitě se jděte podívat na scénické efekty, které vytváří fontána di Trevi nebo fontány na Piazza Navona, například Berniniho Fontana dei Fiumi (Fontána čtyř řek) a Fontana del Moro (Maurská fontána).

Novodobé město

V dnešní době se urbanistické novinky v Římě objevují jen zřídka. Posledním velkým projektem, který pochází ze třicátých let 20. století, byla výstavba Esposizione Universale di Roma (E.U.R.). Touto výstavbou měl být za vlády Mussoliniho oslaven fašismus.

Nyní se pracovníci římské městské správy zaměřují na zachování a zdůraznění patřičného významu zdejších nesmírně vzácných uměleckých památek, z nichž se člověk může těšit nejen na ulicích a náměstích, ale také ve více než stu muzeích. Než se však vydáte na prohlídku muzeí, stavitelských památek a archeologických nalezišť, možná bude rozumné, když si na stránkách internetu nebo v kvalitním turistickém průvodci zjistíte, kdy mají na jednotlivých místech otevřeno.

O Římu se sice především dobře ví, že jeho část tvoří Vatikán, je tam však také mnoho dalších náboženství. Svědkové Jehovovi zde mají odbočku a sjezdový sál. V oblasti velkoměsta žije téměř 10 000 svědků, kteří se shromažďují přibližně ve 130 sborech a skupinách. Pořádají shromáždění nejen v italštině, ale ještě v dalších dvanácti jazycích. V každém Sala del Regno (sále Království) budete vítáni.

Ať byste tedy chtěli poznat kteroukoli z mnoha tváří Říma, zveme vás, abyste sem přijeli, protože, jak napsal německý básník Johann Wolfgang von Goethe, „o Římu může člověk získat poznatky pouze v Římě“.

[Poznámky pod čarou]

^ 12. odst. Viz Probuďte se! z 8. dubna 1991, strany 24–27.

^ 18. odst. Viz Probuďte se! z 8. srpna 1995, strany 16–20.

 [Rámeček a obrázky na straně 18 a 19]

BARI — rušné hlavní město Apulie

APULIE je území, které na mapě Itálie tvarem připomínající „botu“ zaplňuje „patu“. (Viz mapu na straně 14.) Tato krajina je proslulá kvalitním olivovým olejem a vínem. Jejím hlavním městem, kde žije asi 350 000 obyvatel, je Bari. O tomto městě se předpokládá, že pochází z dřívějšího období než Řím. V určité době se dostalo pod vliv Řecka. Římané, kteří na toto území pronikli ve čtvrtém století př. n. l., dali městu jméno Barium a udělali z něj municipium — což byla osada, kterou obývali římští občané a která si zachovala vlastní nezávislou správu.

Od doby první křížové výpravy (1096 n. l.) mělo Bari stále větší význam pro výpravy do Orientu. Stalo se také přístavem, odkud vyplouvalo mnoho křižáckých lodí.

Pochází „Mikuláš“ z tohoto města?

Nejzajímavější stavitelské památky města Bari jsou úzce spjaty s historickými událostmi. Jednou z budov, která nejvýznamněji souvisí s historií města Bari, je Bazilika svatého Mikuláše. O dotyčném Mikulášovi se říká, že žil ve čtvrtém století n. l. a že to byl biskup z Myry, města v Malé Asii. Podrobnosti z jeho života se ve starověku pomíchaly s detaily ze života jiných duchovních téhož jména, kteří žili v šestém století. Tato osoba je tedy opředena legendami rozdílného původu. V jedné z mnoha takových legend je tento Mikuláš nazýván ochráncem dětí, protože prý vzkřísil děti, které zpustlý hospodský rozřezal na kusy a naložil do slaného nálevu. Není tedy divu, že ve středověku se nebiblické uctívání této osoby rychle šířilo a že údajné Mikulášovy ostatky byly velmi vyhledávané.

Podle knihy Puglia-Dal Gargano al Salento se z Mikuláše, kterému se v latině říká Sanctus Nicolaus, „v zemích na sever od Alp a později v Severní Americe stal Santa Claus — místo biskupského pláště nosil sutanu lemovanou kožešinou, místo mitry kapuci, a ze světce se rázem stal vlídný stařec s bílými vousy  a pytlem plným dárků“. Kde se vzal, tu se vzal, je tady Mikuláš! *

Ačkoli v Bari jsou i jiné zajímavé památky, svědkové Jehovovi budou mít asi největší zájem o Chrám svaté Trojice a svatého Kosmy a Damiána, který byl postaven v šedesátých letech 20. století. Apsida tohoto chrámu je vyzdobena mozaikou, na níž je tetragrammaton.

Už jste někdy viděli trullo?

Chcete-li si prohlédnout hodně zajímavých míst, nemusíte se z Bari příliš vzdálit. V Alberobellu, které je odtud vzdálené asi 55 kilometrů na jihovýchod, uvidíte známá trulla. Jsou to bílé stavby neobvyklého tvaru s kónickou střechou. Říká se jim kamenné stany a bizarní kiosky rozestavené mezi stromy. Byly vybudovány z kamenů poskládaných na sebe, aniž by tyto kameny byly spojeny maltou. Tento stavební postup by mohl vyvolávat dojem, že trulla jsou poněkud nestabilní, dokonce nebezpečná; přetrvala však až do dnešní doby. A mnohá stojí už staletí. Také mají dobrou izolaci, takže v létě je v nich chladno a v zimě teplo.

Jestliže rádi fotografujete, možná se s chutí vypravíte asi 40 kilometrů na západ od Bari a uděláte si nějaké snímky působivého hradu Castel del Monte. Příkaz k jeho stavbě vydal ve 13. století Fridrich II. V jednom turistickém průvodci se o tomto hradu píše, že „předčí kterýkoli jiný hrad, který měl s Fridrichem II. nějakou spojitost. Je to také jedna z nejdůmyslnějších středověkých staveb nenáboženského charakteru.“ V průvodci se dále píše, že to je „vynikající architektonická kompozice jednoduchých geometrických tvarů; má dvě podlaží a v každém osm pokojů“. Hrad je postaven ve tvaru osmiúhelníku, k němuž přiléhá osm nárožních věží. Tato památka rozhodně stojí za to, abyste ji viděli.

V Bari je 18 sborů, v nichž se shromažďuje asi 1 600 svědků Jehovových a mnoho jejich přátel. Všichni dychtivě očekávají příjezd mnoha návštěvníků oblastního sjezdu „Učitelé Božího slova“, který se bude v roce 2001 konat na městském stadionu San Nicola.

[Poznámka pod čarou]

^ 39. odst. Viz Strážnou věž z 15. února 1990, strany 22 a 23 a anglické vydání Probuďte se! z 8. prosince 1989, strana 14.

[Obrázky]

Tetragrammaton v Chrámu svaté Trojice a svatého Kosmy a Damiána

Promenáda

Castel del Monte

Trulla v Alberobellu

[Mapa na straně 14]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

ŘÍM

BARI

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 14]

Titův oblouk ozdobený vlysem zobrazujícím kořist z jeruzalémského chrámu

[Obrázek na straně 14]

Koloseum

[Obrázek na straně 15]

Sloup Marka Aurelia

[Obrázek na straně 15]

Appiova silnice

[Obrázek na straně 15]

V Panteonu, bývalém pohanském chrámu všech bohů, je nyní katolický kostel

[Obrázek na straně 16]

Detail Michelangelova „Posledního soudu“ v Sixtinské kapli

[Obrázek na straně 16 a 17]

Berniniho Fontána čtyř řek

[Obrázek na straně 17]

Odbočka svědků Jehovových

[Obrázek na straně 17]

Fontána di Trevi

[Obrázek na straně 17]

Mytické zakladatele Říma, Romula a Rema, podle legendy odkojila vlčice