Přejít k článku

Přejít na obsah

Návštěva safari v Ghaně

Návštěva safari v Ghaně

 Návštěva safari v Ghaně

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V GHANĚ

TMA a mlha ustupují před ranním světlem, a my pomalu zdoláváme 80 kilometrů prašné cesty vedoucí do národního parku Mole v severní oblasti Ghany. Krajina, která nás obklopuje, je tvořena převážně trávou, křovím a nízkými stromy. Občas mineme malou vesničku s hliněnými chatrčemi, které mají střechu ze slámy.

Jaký je to ale rozdíl, když z venkovské oblasti dorazíme do Damonga, uspěchaného města s obchody, asfaltovými silnicemi a silným provozem! Děti oblečené do béžových a hnědých uniforem jsou na cestě do školy. Ženy v barevných šatech nesou na hlavě náklad všeho druhu: dřevo na topení, potraviny a nádoby plné vody. Automobily a tahače houkají, kolem projíždějí cyklisté. Máme před sebou ještě 20 kilometrů cesty.

V národním parku Mole

Konečně se dostáváme do parku. Podle našeho průvodce Zechariaha byla přírodní rezervace Mole založena v roce 1971 a zahrnuje oblast o rozloze 4 840 čtverečních kilometrů. V parku bylo zaznamenáno 93 druhů savců, 9 druhů obojživelníků a 33 druhů plazů. Žijí tam lvi, levharti, hyeny skvrnité, cibetky, sloni, antilopy bongo, buvoli pralesní, prasata bradavičnatá, vodušky, chocholatky, ženetky, buvolci, lemuři, paviáni, různé opice, antilopy koňské, dikobrazi, krokodýli a hadi včetně krajt. Kromě toho zde bylo spatřeno více než 300 druhů ptáků.

Když jdeme vysokou trávou, která nám sahá až po kolena, oháníme se po dotěrných muškách a brzy se dostáváme do blízkosti stáda antilop. Zpočátku je obtížně rozeznáváme, protože jejich barva splývá s okolím. Pozorně je sledujeme, ony zároveň stejně sledují nás, takže rozdíl mezi turistou a atrakcí se začíná ztrácet. Zatímco fotografujeme, jsme překvapeni hlasitým  zafuněním po naší pravé straně. Velký samec vodušky dal najevo svůj nesouhlas s tím, že jsme vnikli do jeho soukromí, a odbíhá do nedaleké buše.

Pak zahlédneme čtyři ohromné slony pod velkým stromem. Svým chobotem stahují větve dolů a žvýkají jejich měkké listy. Postupujeme blíže, a když jsme asi 10 metrů od nich, Zechariah nás vybízí, abychom pořídili snímky. Několikrát udeří do pažby své pušky a zvonivý zvuk přiměje slony k tomu, aby se pohnuli z místa pod stromem. Teď máme příležitost udělat ještě lepší záběry. Nedaleko odsud nacházejí sloni bahnité místo a využívají jej ke koupeli. Zechariah vysvětluje, že na barvě bahna, ve kterém se sloni válejí, závisí jejich zabarvení — mění se od jejich přirozeně černé barvy až k červené nebo hnědé.

Jdeme o kus dál a naskýtá se nám panoramatický pohled na krajinu parku. Součástí vegetace jsou krásné akácie a máslovníky. Při naší zpáteční cestě jdeme po stezce, kterou předtím kráčeli sloni. Jsou stále několik metrů od nás, když najednou největší slon z té skupiny vztyčuje  své uši, zaujímá bojový postoj a míří k nám. Zaútočí?

Zechariah nám říká, abychom se nebáli, ale přitom dává pušku z ramene a odvádí nás mimo stezku, kterou si sloni zvolili. Pokračujeme v chůzi — průvodce se svou puškou a my se svými fotoaparáty — připraveni k zásahu. Brzy se slonům ztrácíme z dohledu.

Zechariah nám vysvětluje, že sloni v parku jsou na lidi zvyklí, a někteří dokonce přicházejí blíže. Průvodci slony vídají často, a tak jim začínají dávat jména. Jednoho nazvali Hrboun, protože má na kůži velký hrbol. Jinému slonu dali jméno Kulišák, protože vždy vyděsí turisty.

Pak narazíme na několik paviánů. Pozorujeme je, jak se houpají na stromech a pobíhají po zemi. Průvodce nás upozorňuje na paviání matku, která nese dvě mláďata, jedno na zádech a druhé na hrudi. Jsou to dvojčata, vysvětluje Zechariah.

Dnes jsme viděli opravdu pěkný kus divoké přírody. Zechariah nám říká, že když chce člověk během období sucha — od dubna do června — vidět divoká zvířata, stačí pouze počkat u napajedel, protože tam zvířata přicházejí ve velkých stádech. Říká také, že když do parku zajedete terénním vozidlem, můžete pozorovat mnoho dalších zvířat — mimo jiné buvoly a lvy.

Nyní je čas na oběd. Zatímco jíme, na plošině jednoho pickupu zaparkovaného vedle našeho auta se uvelebil mohutný pavián a drze pokukuje po mém obědě. Kolem jdou další paviáni spolu s několika antilopami a prasetem bradavičnatým, a nakonec se na vrcholku nedalekého kopce objevují čtyři sloni. Přimět tato zvířata, aby nám ‚zapózovala‘ pro fotografii, nás opravdu mnoho námahy nestálo!

Na tržišti

Čas, který jsme strávili v národním parku Mole, utekl jako voda, a nyní absolvujeme dvouhodinovou jízdu po prašných silnicích do města Sawla, jež je obýváno kmenem zemědělců, který se nazývá Lobi. Ženy tohoto kmene mají prazvláštní zvyk,  a to uměle si zvětšovat rty. Tato tradice v dnešní době sice pomalu vymírá, protože mladé dívky jsou ovlivněny moderní civilizací, avšak mnoho žen je na velikost svých rtů stále hrdých. Opravdu, říci ženě z kmene Lobi, že má rty stejně malé jako muž, je považováno za urážku.

Přijíždíme do jedné vesnice a vstupujeme na tržiště. Stánky jsou postaveny z větví a mají doškové střechy. Mezi samými černými Afričany na tržišti stojí jeden běloch. Přicházíme k němu a dozvídáme se, že sem přijel nedávno s cílem přeložit Bibli do jazyka kmene Lobi. Bydlí ve vedlejší vesnici přímo mezi lidmi z tohoto kmene, takže se díky tomu učí mluvit plynule jejich jazykem. To mi připomíná Roberta Moffata, který v 19. století zakládal misii mezi tswansky mluvícími lidmi v jižní Africe a přeložil Bibli do jejich jazyka.

V jednom ze stánků na tržišti sedí na lavici nějaká stará žena z kmene Lobi se zvětšenými rty. V obou rtech má díru a do každé z nich má zasazeno bělavé dřevěné kolečko, které je velké asi jako nehet u palce. Rád bych si ji vyfotografoval, ale když zvednu fotoaparát, žena se odvrátí. Jeden z mých společníků vysvětluje, že staří příslušníci kmene Lobi jsou přesvědčeni, že když je někdo vyfotografuje, jejich duše může být nepříznivě ovlivněna.

Při naší zpáteční cestě do Sawly, kde zůstaneme přes noc, přemýšlím o moudrosti a rozmanitosti, které jsme viděli v Božím stvoření. Jak zvířata, tak lidi vytvořil Bůh mistrovsky. Je to přesně podle slov žalmisty, který zvolal: „Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal v moudrosti. Země je plná tvých výtvorů.“ (Žalm 104:24)

[Mapa na straně 14 a 15]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

GHANA

[Obrázek na straně 14]

Prase bradavičnaté

[Obrázek na straně 14]

Hyena skvrnitá

[Obrázek na straně 15]

Stádo antilop

[Obrázek na straně 15]

Slon

[Obrázek na straně 15]

Hroši

[Obrázek na straně 16]

Paviání matka nese dvě mláďata

[Obrázek na straně 17]

Buvolec

[Obrázek na straně 17]

Tržiště