Přejít k článku

Přejít na obsah

Blahovičník — K čemu je užitečný?

Blahovičník — K čemu je užitečný?

 Blahovičník — K čemu je užitečný?

Od našeho dopisovatele v Austrálii

NĚKTERÉ blahovičníky neboli eukalypty jsou obrovské, měří více než 90 metrů a patří mezi nejvyšší stromy na světě. Jiné blahovičníky jsou malé, zkroucené a krčí se u vyprahlé země. Jejich listy jsou konstrukčním divem a na jejich květy je radost pohledět. Pravděpodobně jste již i vy některou část tohoto stromu určitým způsobem využili.

Některé blahovičníky mívají vznešené názvy, jako například ‚vysokohorský jasan‘ nebo ‚tasmánský dub‘, ale většina je známa jen jako eukalyptus, protože tyto stromy patří k rodu Eucalyptus. V Austrálii jich roste více než 600 druhů.

Blahovičníku se dobře daří nejen v tropickém vedru australského Severního teritoria, ale i na vyprahlých vnitrozemských pláních. Bujně však roste také na jihu Tasmánie, kde vanou antarktické větry, a daří se mu rovněž na zamlžených pobřežních pohořích. Tyto stromy jsou zde tak rozšířeny, že jeden výzkumník a zoolog v 19. století si posteskl: „Kamkoli se podíváme, všude samé eukalypty; mnoho mil kolem nevidíme nic jiného jenom jejich listí.“

Od 19. století, kdy se v Austrálii začali usídlovat Evropané, postihly blahovičník velké pohromy. Odhaduje se, že 300 000 kilometrů čtverečních těchto lesů bylo vymýceno, protože byly pokládány za překážku pokroku. Ne každý však projevil pro tento cenný přírodní zdroj takový nedostatek ocenění. Blahovičníky začaly během 19. století dobývat svět.

Císař a lékař

V osmdesátých letech 19. století Menelik II., císař Habeše, tedy dnešní Etiopie, potřeboval pro své nové hlavní město Addis Abebu, které leží v suché oblasti, takové stromy, jež by dávaly stín a byly zdrojem palivového dříví. Žádný ze stromů pocházejících z Afriky se pro tuto odlesněnou oblast nehodil. Císařovi znalci tudíž pátrali jinde po stromu, kterému se dobře daří ve žhoucím slunci, jež je přinejmenším tak ostré, jako to etiopské. „Addis Abeba“ znamená „nová květina“, a město možná toto jméno dostalo na počest blahovičníku — byl to užitečný dovozní artikl, který v hospodářství Etiopie sehrál významnou roli.

Další muž, který přispěl k novodobé migraci blahovičníku, byl dr. Edmundo Navarro de Andrade. Tento muž se rozhodl, že obnoví rychle se zmenšující brazilské lesy, a v roce 1910 začal z Austrálie dovážet blahovičník. Zasloužil se o zasazení osmatřiceti milionů těchto stromů. Dnes se v Brazílii pěstují více než dvě miliardy blahovičníků.

V Brazílii je kromě deštných pralesů i největší populace blahovičníků mimo území Austrálie. Brazilskému hospodářství to přineslo takový užitek, že dr. Navarro byl za tento cenný přínos pro svou zemi odměněn zvláštní medailí za významné zásluhy.

 Strom života

Některé keřovité blahovičníky v Austrálii maximálně využívají tamní suchem rozpraskanou půdu a uchovávají ve svých kořenech velké množství vody. Australští domorodci a první badatelé přežívali v suchém vnitrozemí jen díky těmto podzemním ‚láhvím s vodou‘. Vykopali části povrchových kořenů a rozlámali je na krátké kousky. Tím, že se do jednoho konce foukal vzduch, bylo možné vytlačit světle hnědou tekutinu. Tento nápoj sice moc chutný nebyl, ale z devítimetrového kořenu bylo možné získat přibližně 1,5 litru této životodárné tekutiny.

Dalším příslušníkům tohoto rodu se dobře daří v bažinatých podmínkách, kde hltavě sají vodu z vlhké půdy. Tuto schopnost blahovičníku využili Italové, kteří pomocí vlhkomilných blahovičníků, odvodnili oblast Pontinských bažin, jež bývala zamořena komáry. V této oblasti je nyní kvalitní zemědělská půda.

Blahovičník pro jeho obchodní i estetickou hodnotu převzalo více než 50 zemí v Africe, na americkém kontinentu, v Asii a v Evropě. Výrobci nábytku si cení sytě červeného a jantarového zbarvení tohoto dřeva. Jeden odborník prohlásil: „Dřevo blahovičníku patří k nejtěžším, nejtvrdším a nejtrvanlivějším, jaké známe. Díky této kvalitě dřeva v kombinaci s rychlým růstem stromu..., jsou blahovičníky nejhodnotnějším zdrojem tvrdého dřeva na světě.“

Vodě odolné druhy tohoto dřeva se používají ke stavbě lodí, přístavních hrází, k výrobě telefonních sloupů, plotů a dlažebních kostek. Některé odrůdy, například ‚yellow box‘ a ‚ironbark‘, mají krásné květy produkující sladký nektar, z něhož včely vyrábějí zvláště chutný med. V posledních letech bylo z Austrálie exportováno 4,5 milionu tun blahovičníkových štěpin, což představuje roční příjem dvě stě padesát milionů dolarů.

 Kino, olej a tanin

Z blahovičníkové kůry a dřeva vytéká krvavě červená pryskyřičná látka, které se říká kino. Některé typy kina se používají k ochraně dřeva před sášněmi. Kino se také používá k výrobě léků, které zastavují krvácení. Kůra jiných druhů blahovičníků obsahuje tanin, který je používán při vyčiňování kůží a k barvení látek.

Listy blahovičníku jsou konstrukčním divem a zásobárnou cenného oleje. Visí dolů jako ochablé prsty svěšené ruky a jejich konečky míří k základně stromu. Díky tomuto uspořádání listí funguje jako velký trychtýř. Drahocenná vláha se zachytává na povrchu listů a potom z jejich špiček kape k čekajícímu kořenovému systému.

Blahovičníkový olej má silné osvěžující aroma, a z listů se získává propařováním a destilací. Ve velké míře se používá ve voňavkách, mýdlech, lécích, cukrářství a v čisticích prostředcích. V přirozeném prostředí se olej z listů vypařuje a vzduch je plný drobných kapiček, které lámou sluneční světlo, což blahovičníkovému lesu dává charakteristický modrý nádech. Pohoří Blue Mountains (Modré hory), které ohraničuje západní výběžek města Sydney, dostalo své neobvyklé jméno právě díky tomuto jevu.

Příbytek několika vybíravých jedlíků

Nejpopulárnějším obyvatelem blahovičníkových lesů je roztomilé kožešinové klubko známé jako koala. Tento vybíravý býložravec má v oblibě konečky asi dvanácti odrůd blahovičníkových listů. Taková jednostranná výživa by jiná zvířata zabila, koalu však ne. Jak to?

Je to proto, že zažívací systém koaly je utvořen zvláštním způsobem a k tomu patří i slepé střevo, které je jeden až dva metry dlouhé. Pro srovnání — lidské slepé střevo má délku pouze osm až patnáct centimetrů. Díky jedinečnému slepému střevu může toto zvířátko ze svého jídelníčku získávat všechny bílkoviny, uhlohydráty a tuky, které potřebuje.

Méně známé australské zvíře, které se podobně jako koala živí pouze blahovičníkovými listy, je vakovec létavý. Tento chundelatý vačnatec je veliký asi jako kočka domácí. Jeho huňatý ocas je dlouhý přibližně 40 centimetrů a zvíře má mezi předníma a zadníma nohama kožní blánu. Tato masitá ‚křídla‘ vakovcům umožňují skákat z větví, plachtit vzduchem až sto metrů, otáčet se za letu o 90 stupňů a potom se bezpečně zachytit na další větvi.

Lesní požáry a nový porost

Blahovičníkové lesy v Austrálii jsou ohroženy lesními požáry. Tyto stromy však mají takovou strukturu, aby jim odolaly. Jak?

Nuže, hned pod kůrou stromu jsou na kmenu i na větvích skryty pupeny listů. Když strom při ohni přijde o kůru a listy, tyto dřímající pupeny se probudí k životu. Obalí zčernalý kmen stromu pokrývkou jasně zelených listů. Díky tomu je strom schopen přežít. Navíc semena tohoto stromu, která nečinně leží v půdě, mají často možnost vyklíčit a vzejde z nich nový porost.

Strom, který si zaslouží ocenění

Použili jste někdy na bolesti v krku lék, který byl výtažkem z blahovičníku, nebo jste si pochutnali na sladkostech z eukalyptového medu? Jeli jste už někdy na člunu, který byl vyroben z eukalyptového dřeva? Nebo jste už byli v domě, který byl z tohoto dřeva postaven, či jste si tímto dřevem zatopili? Velmi pravděpodobně jste již z tohoto pozoruhodného stromu měli nějaký užitek. Tak až příště uvidíte chundelatého koalu — nebo ho budete obdivovat na obrázku —, možná vám to připomene, jakým konstrukčním divem je strom, který je pro koalu domovem.

Univerzální a odolný blahovičník je skutečně stromem s mnohostranným využitím.

 [Obrázky na straně 16 a 17]

Blahovičník patří k nejvyšším stromům na světě

[Obrázek na straně 17]

Včely využívají blahovičníkový nektar k výrobě vynikajícího medu

[Obrázek na straně 18]

„Dřevo blahovičníku patří k nejtěžším, nejtvrdším a nejtrvanlivějším, jaké známe“

[Obrázky na straně 18]

Koala (vlevo) a vakovec létavý (nahoře) se živí listy blahovičníku

[Podpisek]

Geoff Law/The Wilderness Society

[Podpisek obrázku na straně 16]

© Alan Root/Okapia/PR

[Podpisek obrázku na straně 17]

S laskavým svolením Mount Annan Botanic Gardens