Přejít k článku

Přejít na obsah

Výchova potomků v divočině

Výchova potomků v divočině

 Výchova potomků v divočině

Od našeho dopisovatele v Keni

NA ROZLEHLÝCH travnatých pláních Afriky se rodí nový život. V časném ranním slunci padá novorozenec s žuchnutím na zem. Matka se k němu něžně sklání a zvedá mokré, lesknoucí se novorozeně na jeho vratké nožky. Jeho sestry a ostatní matky spěchají blíže, aby si toto malinké děťátko dobře prohlédly, osahaly a očichaly. Ačkoliv váží pouhých 120 kilogramů a vestoje měří necelých 90 centimetrů, vyvolává toto slůně mezi členy svého stáda vzrušení.

Tisíce kilometrů odtud, na americkém kontinentě, visí na větvi jednoho stromu miniaturní hnízdo velikosti náprstku. Párek kalypt menších, které jsou velké jako létající hmyz, zde pečuje o svá dvě ptáčata. Tito pestrobarevní ptáci, kteří létají neuvěřitelnou rychlostí, jsou odvážnými rodiči, kteří se vždy pokusí odehnat velká zvířata, a dokonce i lidi, kteří se ocitnou v blízkosti jejich nepatrných mláďat.

Mláďata zvířat se líbí nám všem. Rození mláďat děti fascinuje. Koho by nepobavilo hravé dovádění kotěte, roztomilý vzhled malinké opičky visící na matčině srsti nebo soví mládě dívající se velkýma očima z bezpečí svého hnízda?

Zvířecí mláďata nejsou vždy tak bezmocná, jako lidské děti. Některá se rodí se schopností běhat, jakmile se jejich vratké nožky dotknou země. Jiná mláďata jsou ponechána zcela napospas okolí a musí se sama chránit, aby přežila. Přežití mnoha mláďat a hmyzu však závisí na  rodičovské výživě, ochraně, krmení, školení a péči, která pramení z těsného pouta mezi rodiči a jejich potomstvem.

Nečekaní pečovatelé

Většina hmyzu, ryb, obojživelníků a plazů se o prospěch svého potomstva zajímá jen málo. Existují však pozoruhodné výjimky. Patří mezi ně i obávaný krokodýl nilský. Tento studenokrevný plaz projevuje rodičovskou péči ve velké míře. Potom, co jsou vajíčka nakladena do teplého písku, rodiče zůstávají poblíž, aby své budoucí potomstvo chránili. Když se mají malí krokodýlkové klubat, začnou kvákat a tím matce signalizují, že má vejce vyhrabat. Matka potom svými silnými čelistmi jemně svá mláďata posbírá a odnese je na okraj vody, aby z nich smyla písek. Je známo, že i krokodýlí otec vezme svá mláďata do vody, aby je omyl. Několik dnů zůstávají mladí krokodýlové ve vodě blízko své matky a plavou za ní jako kachňátka. Mají tedy z její ohromné síly, která je chrání, velký prospěch.

Je překvapivé, že také některé ryby se chovají tak, že bychom je pokládali za dobré rodiče. Většina tlamounů — což jsou sladkovodní ryby — naklade jikry a potom je chrání tak, že si je schová v tlamě. Když se potěr vylíhne, plave volně v blízkosti svých rodičů. Pokud se blíží nebezpečí, rodič otevře doširoka tlamu, takže tam mláďata rychle vplavou a najdou zde úkryt. Když nebezpečí pomine, mláďata opět vyplavou a vrátí se ke své normální činnosti.

Také mravenci, včely a termiti projevují výrazný sklon pečovat o své mladé a chránit je. Je známo, že to je společenský hmyz, který žije v koloniích, staví pro svá vajíčka přístřeší a zajišťuje mláďatům potravu. Známým příkladem je včela medonosná. V úlu se tisíce těchto pilných včel společně starají o potomstvo. Díky instinktivní moudrosti jsou schopny stavět, opravovat a čistit plodiště, a dokonce zde i kontrolovat teplotu a vlhkost.

Okřídlení rodiče

Velmi dobrými rodiči je i většina ptáků, kteří věnují ohromné množství času a energie výběru místa pro hnízdo, samotnému stavění hnízda a výchově svých mláďat. Bylo pozorováno, že jeden věrný samec afrického zoborožce během celého období 120 dnů, kdy jeho samička seděla na vejcích, více než 1 600krát přiletěl k hnízdu a přinesl jí asi 24 000 kousků ovoce.

 Dalším spolehlivým živitelem je albatros stěhovavý. Jeden z rodičů nalétá při hledání potravy doslova tisíce kilometrů, zatímco jeho věrný druh trpělivě čeká v hnízdě na jeho návrat.

V pouštních oblastech používají někteří ptáci účinnou metodu jak uhasit žízeň svých mláďat. Vletí do prohlubně s vodou, kde si namočí hrudní peří, a když se do hnízda vrátí, mláďata z tohoto mokrého peří pijí.

Pokud úkol uživit mnoho hladových krků začne být příliš velkým břemenem, požádají některé druhy o pomoc jiné ptáky, aby jim drobotinu ‚opatrovali‘. Pomocníky jsou obvykle dospělí potomci těchto rodičů, kteří jsou ochotni pomoci jim s krmením a ochranou mláďat.

Rodičovská ochrana

Chránit malé ptáčátko je také celodobým úkolem. Při lijácích často ptačí rodiče zakryjí své hnízdo roztaženými křídly, aby mláďata byla v teple a v suchu. Vynikajícími hospodáři jsou špačkové. Aby se jim do hnízda nedostaly vši a blechy, posbírají tito vynalézaví ptáci různé jedovaté rostliny, které uloží v hnízdě a kolem něj. To funguje jako insekticid, který škodlivý hmyz zabíjí nebo odhání.

Samice sluky lesní projevuje při ochraně svých mláďat pozoruhodnou nápaditost. V případě ohrožení pevně ‚děťátko‘ sevře svýma nohama k tělu, roztáhne křídla a svůj vzácný náklad zkrátka odnese na bezpečnější místo. Někteří stateční rodiče chytře předstírají zranění, aby odvrátili pozornost dravce, který se přiblížil k jejich drobotině. Matka bije křídly o zem jako by byla zraněná, aby dravce odlákala od hnízda, a jakmile nebezpečí pomine, ukončí svůj výstup a odletí do bezpečí. Ptáci, kteří hnízdí na zemi, mohou k zaplašení dravce používat hlasové triky. Když si někdo prohlíží noru severoamerické sovy králičí, tento pták syčí jako had. První osadníci byli přesvědčeni, že tyto malé sovy žijí společně s chřestýši, a proto se jim vyhýbali.

Mateřští savci

Rodičovská péče dosahuje v říši zvířat nejvyšší úrovně mezi savci. Sloní matky jsou svému potomstvu věrně oddány a vytvoří se mezi nimi těsné pouto, které může trvat i 50 let. Slůně je na své matce velmi závislé. Matka jej svým obrovským tělem chrání před žárem slunce, jemně jej kojí a dovolí mu, aby natáhlo svůj chobůtek a vytrhlo si z její tlamy několik rostlin k jídlu. Své mládě pravidelně omývá tak, že stříká vodu na jeho záda a drhne jej svým chobotem. Výchova slůněte je záležitostí celé rodiny, protože při krmení, učení a chránění mláďat ve stádu hrají důležitou roli i jiné slonice.

Další velké zvíře, hroch, může svá mláďata přivádět na svět pod  vodou. Ta dokážou sát mléko úplně potopená, vynoří se kvůli nadechnutí a potom se znovu ponoří a pokračují v sání. Hroší matka svá novorozená mláďata zuřivě chrání.

Dobrými matkami jsou také samice kočkodanů. Po narození matka pevně drží mládě několik prvních hodin alespoň jednou rukou kolem krku a ramen. První týden mládě instinktivně visí většinu času na srsti matky. Ta může dovolit, aby její mládě držely i jiné samice, které mohou trávit čas tím, že se tohoto nového přírůstku dotýkají, probírají mu srst, chovají ho a hrají si s ním.

Skutečně, mnozí tvorové jsou ‚instinktivně moudří‘ a ve způsobu, jakým pečují o svá mláďata, projevují pozoruhodnou míru nadání. (Přísloví 30:24–28) Jejich schopnost vnímat potřeby nebo odhadnout situaci a reagovat na ni inteligentním způsobem, by nikdy nemohla být výsledkem slepé náhody. Je to výsledek inteligentního záměru z inteligentního zdroje — od Stvořitele všech těchto věcí, Jehovy Boha. (Žalm 104:24)

[Obrázek na straně 15]

Sovičky

[Obrázek na straně 16]

Tlamouni schovají jikry v tlamě

[Podpisek]

S laskavým svolením LSU Agricultural Center

[Obrázky na straně 16]

Krokodýli nosí svá mláďata

[Podpisek]

© Adam Britton, http://crocodilian.com

[Obrázek na straně 17]

Albatros a jeho mládě

[Obrázek na straně 17]

Zoborožec

[Obrázek na straně 17]

Špaček

[Obrázek na straně 17]

Sluka lesní

[Obrázky na straně 18]

Hroší matka svá mláďata zuřivě chrání

[Podpisek]

© Joe McDonald

[Obrázek na straně 18]

Paviání matky probírají svým mláďatům srst

[Obrázek na straně 18]

Kočkodani

[Podpisek]

© Joe McDonald