Přejít k článku

Přejít na obsah

Lepší zdraví — Nové přístupy?

Lepší zdraví — Nové přístupy?

 Lepší zdraví — Nové přístupy?

Je málo věcí, na kterých lidem záleží více než na zdraví. Někdy se zdá, že je tolik názorů, kolik je odborníků na zdraví. Probuďte se! nepodporuje žádnou stranu, ale v této sérii článků se snaží referovat o zvyšujícím se používání způsobů léčby, které se běžně označují jako alternativní. Nechceme doporučovat žádný z léčebných postupů, jež zde budeme rozebírat, ani cokoli jiného. O mnoha způsobech léčby se nezmíníme — některé z nich jsou poměrně populární, jiné sporné. Domníváme se, že poučit se o zdravotních otázkách je všeobecně užitečné, avšak rozhodnutí v těchto věcech je zcela osobní záležitostí.

KAŽDÝ chce být zdravý. Dobré zdraví však může být něco nedosažitelného, což lze vidět z toho, že zdravotní potíže má velký počet lidí. Některým lidem připadá, že dnes jsou lidé více nemocní, než tomu bylo kdykoli dříve.

V boji s nemocemi lékaři spoléhají hlavně na předepisování léků, jež jsou vyvíjeny a agresivně propagovány farmaceutickými firmami. Je zajímavé, že v posledních desetiletích se roční obrat z těchto léků na světovém trhu prudce zvýšil z několika miliard na stamiliardy dolarů každý rok. K čemu to vede?

Léky předepsané lékaři mnoha lidem pomohly. Nicméně zdraví jiných lidí se po užívání léků buď nezlepšilo, nebo se dokonce zhoršilo. A tak se někteří z nich v poslední době obrátili k odlišným metodám léčby.

K čemu se mnozí lidé obracejí

V místech, kde je moderní, konvenční medicína standardní péčí, se nyní mnozí lidé obracejí k tomu, co je označováno jako alternativní neboli doplňková léčba. „Berlínská zeď, která dlouhou dobu oddělovala alternativní léčbu od tradiční medicíny, se začíná bortit,“ napsal časopis Consumer Reports z května 2000.

The Journal of the American Medical Association (JAMA) z 11. listopadu 1998 uvedl: „Alternativní léčba, která je po funkční stránce definována jako zásahy, jež se obecně nevyučují na lékařských fakultách ani nejsou běžně k dispozici v amerických nemocnicích, přitahuje stále větší pozornost sdělovacích prostředků, lékařské obce, vládních agentur i veřejnosti.“

Časopis Journal of Managed Care Pharmacy však v roce 1997 poukázal na současný trend a uvedl: „Lékaři používající konvenční postupy byli k alternativní léčbě v minulosti skeptičtí, nyní je však volitelný kurz v oboru alternativní medicíny poskytován již 27 [v pozdější zprávě se mluví o 75] lékařskými fakultami ve Spojených státech, včetně Harvardovy, Stanfordovy, Arizonské a Yaleovy univerzity.“

Časopis JAMA ukázal, co mnozí pacienti dělají pro zlepšení svého zdraví. Stálo tam: „V roce 1990 přibližně každý pátý člověk (19,9%), který navštívil lékaře kvůli nějaké závažné poruše, používal také alternativní léčbu. Do roku 1997 tento poměr vzrostl na téměř každého třetího (31,8%).“ Článek také uvádí: „Průzkumy provedené v zemích mimo Spojené státy ukazují, že alternativní  medicína je ve vyspělých zemích populární.“

Za posledních 12 měsíců použilo alternativní léčbu podle časopisu JAMA 15 procent Kanaďanů, 33 procent Finů a 49 procent Australanů. Časopis JAMA připouští, že „míra, v níž je alternativní léčba požadována, je pozoruhodně velká“. A to si zvláště zasluhuje zájem vzhledem ke skutečnosti, že alternativní léčba je jen zřídka hrazena pojišťovnou. Článek v časopise JAMA tedy končí slovy: „Současné využití alternativní léčby představuje pravděpodobně jen malou část zájmu, který by nastal v případě, že by tuto léčbu pojišťovny začaly v budoucnosti hradit ve větší míře.“

Tendence začleňovat alternativní léčbu do léčby konvenční se již dávno stala v mnoha zemích běžným zvykem. Doktor Peter Fisher z Královské homeopatické nemocnice v Londýně uvedl, že základní formy doplňkové medicíny se staly „na mnoha místech vlastně formami konvenčními. Již neexistují dva druhy medicíny — klasická a doplňková,“ prohlásil tento lékař. „Existuje pouze medicína kvalitní a nekvalitní.“

Dnes si tedy mnoho odborníků v medicíně uvědomuje hodnotu jak klasických, tak i alternativních způsobů léčby. Netrvají na tom, aby pacient používal buď jednu, nebo druhou formu léčby, ale naopak doporučují, aby pacient využil z různých forem léčby to, co je pro něj prospěšné.

Co patří k některým léčebným metodám, jež se označují jako alternativní neboli doplňková medicína? Kdy a kde tyto metody vznikly? A proč je tolik lidí využívá?