Přejít k článku

Přejít na obsah

Zemětřesení!

Zemětřesení!

 Zemětřesení!

OD NAŠEHO DOPISOVATELE NA TCHAJ-WANU

„Zrovna jsem byl doma — v Tchaj-peji, ve svém bytě v devátém patře —, ležel jsem a četl si, když najednou začala pohasínat světla. Pak se pokoj začal prudce hýbat. Bylo to, jako by nějaký netvor popadl budovu a cloumal s ní ze strany na stranu. Jakmile jsem zaslechl třeskot věcí padajících na zem v patře nade mnou, rychle jsem vklouzl pod stůl ve strachu, že se strop zřítí. Zdálo se, že to nemá konce.“ — Jeden novinář žijící na Tchaj-wanu

ZEMĚTŘESENÍ. Pouhá zmínka o tomto slově vyvolává strach a je možné, že jste je v nedávné době slýchali s alarmující pravidelností. Jak uvádí U.S. Geological Survey, během roku 1999 došlo k většímu množství silných zemětřesení, než je obvyklé, a počet těch, kdo při nich zahynuli, byl oproti každoročnímu průměru dvojnásobný.

K nejmohutnějšímu zemětřesení v roce 1999 došlo na Tchaj-wanu, kde se stýkají dvě větší kontinentální desky zemské kůry. Celkově je známo 51 zlomů, které probíhají napříč Tchaj-wanem. Není tedy překvapivé, že je tu každým rokem zaznamenáno asi 15 000 otřesů. Většina z nich jsou však otřesy příliš slabé, než aby je bylo možné cítit.

Tak to však nebylo 21. září 1999. V 1 hodinu 47 minut v noci Tchaj-wan zasáhlo zemětřesení tak prudké, že jej prezident Lee Teng-hui prohlásil za „nejhorší, k jakému v tomto století na ostrově došlo“. Trvalo pouze 30 vteřin, ale dosáhlo 7,6 stupně Richterovy stupnice. * Ohnisko záchvěvu bylo jen asi kilometr  hluboko, a protože to je poměrně blízko povrchu, byly následky zemětřesení velmi citelné. Liu Siu-Sia, která žije nedaleko epicentra zemětřesení, říká: „Probudila jsem se, když jsem ucítila silné kymácení. Nábytek popadal na zem, a dokonce lustr spadl dolů a rozbil se na kusy. Nemohla jsem se dostat ven, protože dveře byly zataraseny popadanými předměty a rozbitým sklem.“ Chuang Šu-Hong, kterou zemětřesení doslova vymrštilo z postele, se setkala s jiným problémem. Říká: „Okamžitě přestala jít elektřina, takže byla hrozná tma. Doklopýtala jsem ven a zbytek noci jsem strávila se sousedy na kraji silnice. Země jako by se nechtěla přestat hýbat.“

Záchranné úsilí

Za úsvitu byly následky zemětřesení jasně patrné. Zřítilo se až 12 000 staveb, od jednopatrových domů až po mnohapatrové obytné budovy. Jakmile se zpráva o katastrofě rozšířila, specialisté na záchranářské práce přijeli na Tchaj-wan z 23 zemí, aby pomohli místním dobrovolným pracovníkům. Mnoho obětí bylo stále uvězněno v troskách.

Doba, která je pro nalezení přežijících rozhodující, je prvních 72 hodin po katastrofě, ale v tomto případě se záchranáři setkali s některými překvapeními. Například jeden šestiletý chlapec byl zachráněn z trosek po 87 hodinách. A v Tchaj-peji, zatímco pracovníci používali těžkou techniku, aby odklidili trosky zříceného dvanáctipatrového obytného domu, byl v sutinách náhle objeven mladý muž. On a jeho bratr byli uvězněni uvnitř více než pět dní, a oba dva to utrpení přežili!

Je ovšem smutné, že nebylo možné vyprostit všechny, a záchranní pracovníci zažili několik srdceryvných okamžiků. Například jeden vedoucí čety naříkal: „Ještě před osmi hodinami jsme slyšeli dětský pláč. Ale pak to přestalo.“ Počet mrtvých na Tchaj-wanu nakonec přesáhl číslo 2 300 a více než 8 500 lidí bylo zraněno.

Tváří v tvář následkům

Ohromné úsilí bylo věnováno tomu, aby pro statisíce lidí, kteří zůstali bez domova, bylo zajištěno  přístřeší. Zpočátku někteří postižení trochu váhali, když se měli vrátit zpět mezi čtyři stěny. To je pochopitelné, protože během deseti dnů po počátečním zemětřesení bylo registrováno téměř 10 000 následných záchvěvů! Jeden z nich o síle 6,8 stupně Richterovy stupnice způsobil, že se mnoho již poškozených budov zřítilo.

Přesto však humanitární pomoc pokračovala. Mnoho nevládních organizací — včetně zahraničních záchranných čet, buddhistické skupiny C’Či a hasičů — věnovalo svůj čas a své schopnosti práci, kterou bylo nutné vykonat. Na humanitární pomoci se podíleli také svědkové Jehovovi. V duchu biblické rady v Galaťanům 6:10 měli dva cíle. Chtěli (1) pomoci těm, kdo jsou jim příbuzní ve víře, a (2) činit dobro všem, tedy i těm, kdo s nimi jejich víru nesdílejí.

Ke konci prvního dne už svědkové Jehovovi přiváželi na nákladních autech potraviny, vodu, stany a příslušenství k venkovnímu vaření. Jelikož nefungovaly žádné komunikační prostředky, starší ze šesti sborů v postižené oblasti vyvinuli mimořádné úsilí při vyhledávání spolukřesťanů a jejich příbuzných stejně jako zájemců a lidí, se kterými byla vedena biblická studia. Svědkové, kteří přišli o střechu nad hlavou, byli povzbuzeni, aby se utábořili společně, aby tak mohlo být o všechny dobře postaráno a bylo jednodušší se s nimi spojit. Cestující dozorci a členové výboru odbočky na Tchaj-wanu navštívili každou skupinu a každý sbor, aby všechny povzbudili.

Dalším krokem bylo opravit domy a sály Království, které byly poškozeny. Každý sbor vypracoval seznam těch, kdo potřebovali pomoc. Potom byly na základě pokynů regionálního stavebního výboru vyslány čety dobrovolných pracovníků, aby provedly potřebné opravy. Během měsíce po zemětřesení byly práce dokončeny.

Svědkové Jehovovi poskytli pomoc také svým sousedům, kteří nejsou svědky. Svědkové například navštěvovali nemocnice a stanová městečka, aby lidem poskytli útěchu. Také rozšiřovali fotokopie článku „Jak pomoci svému dítěti vyrovnat se s přírodní katastrofou“ publikovaného ve vydání Probuďte se! z 22. června 1996. Mnoho lidí tyto informace přijalo s vděčností a okamžitě začali článek číst. Jakmile byly zpřístupněny cesty, svědkové Jehovovi odeslali nákladní auta se zásobami do izolovaných horských oblastí, jež byly zemětřesením silně postiženy.

Ti, kdo studují Bibli, si uvědomují, že bylo už dávno předpověděno, že poslední dny tohoto systému se budou vyznačovat ‚zemětřeseními na jednom místě za druhým‘. (Matouš 24:7) Ale Bible nás také ujišťuje, že brzy, pod pokojnou vládou Božího Království, již lidstvo nebude žít ve strachu z přírodních katastrof. V té době bude země skutečně rájem. (Izajáš 65:17, 21, 23; Lukáš 23:43)

[Poznámka pod čarou]

^ 6. odst. Naproti tomu tragické zemětřesení, k němuž došlo v Turecku v srpnu roku 1999, dosáhlo 7,4 stupně, a přesto si vyžádalo nejméně sedmkrát více životů než zemětřesení na Tchaj-wanu.

[Obrázky na straně 26]

Svědkové Jehovovi během svého pobytu v táborech pořádali shromáždění

[Obrázek na straně 27]

Zemětřesení zničilo mnoho silnic

[Podpisek]

San Hong R-C Picture Company

[Podpisek obrázku na straně 25]

San Hong R-C Picture Company

[Podpisek obrázku na straně 27]

Seizmogram na stranách 2 a 25–27: s laskavým svolením Berkeley Seismological Laboratory