Přejít k článku

Přejít na obsah

Padesát let maluji na porcelán

Padesát let maluji na porcelán

 Padesát let maluji na porcelán

VYPRÁVÍ ALFRED LIPPERT

MAMINKA chtěla, abych se stal tesařem. Ale můj učitel na ni naléhal, aby mi obstarala práci v továrně na ručně vyráběný porcelán, v Míšni nedaleko našeho domova. Proč byl tak neústupný? Svým bystrým zrakem poznal, že mám talent na kreslení. Svou maminku mám moc rád, ale těší mě, že se učiteli podařilo prosadit svou. A tak jsem se ve čtrnácti letech začal učit malovat na jeden z nejkrásnějších ručně vyráběných porcelánů na světě.

Porcelán se v Míšni vyrábí již téměř 300 let. V roce 1710 zde byla uvedena do provozu první továrna na výrobu pravého porcelánu v Evropě. Míšeňská porcelánka asi o třicet let později založila školu, kde se mohli mladí lidé učit techniku malby na porcelán. Právě na této škole, která je dosud otevřena a nyní řízena míšeňskou porcelánkou, jsem kdysi prvními nesmělými tahy zkoušel malovat na porcelán.

V této škole jsem se také naučil vytříbenější postupy skicování a malování obrázků květin, stromů, zvířat a ptáků. Tento studijní kurs položil základ pro mou pozdější práci.

Glazovaný, nebo neglazovaný?

Porcelán je průsvitná keramická hmota, na kterou se dá malovat dvěma základními způsoby. Malbu je možné provést před tím, než se keramický výrobek opatří glazurou. Neglazovaný porcelán je však pórovitý a barva se na něm rozpíjí, takže malování vyžaduje značné soustředění, protože většina chyb se nedá opravit. Naproti tomu je možné nanášet malbu na porcelán až po provedení glazury. Specializoval jsem se na malování květinových ozdob právě tímto způsobem. K této práci patřilo nejen malovat, ale také navrhovat kytice pro každý porcelánový předmět zvlášť. Když se tedy malíř naučí soustředit se na práci a nenechat se rozptylovat, učí se používat svou obrazotvornost, aby vytvořil něco krásného.

Několik let jsem maloval květinové ozdoby, a pak jsem konečně postoupil ke kategorii ze všech nejobtížnější — k malbě obrázků živých tvorů. Právě tady se mi mé dřívější studium malby zvířat a ptáků vyplatilo.

 Velmi vzrušující úkol

Malovat zvířata, ryby a ptáky je vzrušující úkol, protože každý tvor musí vypadat jako živý, nesmí být statický jako květina nebo strom. Malíř musí něco vědět o anatomii a zvycích zvířat a ptáků, které maluje. Například na mnoha obrázcích, které maluji, se objevuje lovná zvěř, mimo jiné jeleni s obrovským parožím.

Jestliže se chcete něco dozvědět o zvířatech, nejlepší způsob je pozorování. Před několika lety jsem měl v plánu namalovat sérii obrázků ryb, a proto jsem si koupil domácí akvárium a dal do něj všechny možné druhy ryb. Celé hodiny jsme s manželkou seděli u akvária a pozorovali pohyby a zvyky jednotlivých druhů ryb. Teprve potom, když jsem je blíže poznal, začal jsem malovat.

Jak je možné stát se dobrým malířem?

Přátelé se mě někdy ptají, jak je možné stát se dobrým malířem porcelánu. Malíř rozhodně musí mít umělecké nadání, bystrý zrak a pevnou ruku. To mu však nestačí. Chce-li někdo být úspěšným malířem, musí mít správný postoj sám k sobě, ke své práci a k ostatním lidem. Dobrý malíř je řemeslník, který si při pilné práci zvykne zlepšovat svou řemeslnou dovednost. Ví, že buď ji využije, nebo ji ztratí. Nikdy neskončí s učením, protože pozorně sleduje, co říkají druzí, a přijímá jejich rady.

Jedna připomínka na závěr. Zkušený malíř citlivě reaguje na přání zákazníka. Lidé, kteří si kupují ručně vyráběný porcelán, nechtějí nějaký všední předmět, který si chvíli ponechají a pak ho vyhodí a nahradí jiným. Zákazník chce umělecký předmět, takový, který má kulturní hodnotu; něco takového, co upoutá pozornost, zahřeje u srdce a obohatí vlastníkův život. Malíř je potěšen, že se může podílet na uspokojování těchto tužeb.

Malování vede k víře v Boha

Moje malířská činnost mě podnítila k tomu, abych pozorněji četl Bibli a tak si vypěstoval silnou víru v Boha. Jak to? Občas jsem totiž spolupracoval s ornitology, protože jsem skicoval a maloval ilustrace do knih, které právě psali. Když jsem s vytvářením těchto ilustrací začínal, věřil jsem v evoluci. Z blízkého kontaktu s několika spisovateli však vyplynuly rozhovory o původu života. A tyto rozhovory změnily můj názor.

Velice mě zaujalo to, že ačkoli všichni tito odborníci věřili v evoluci, každý měl vlastní teorii, která byla mnohdy v rozporu s teoriemi ostatních. Pokud vím, žádná jednotná evoluční teorie neexistuje. Proto jsem usoudil, že nemohou-li se na jednotném vysvětlení evoluce shodnout odborníci, jak by na to mohl přijít někdo jiný? A tím moje víra v evoluci přirozeně zanikla. Jedinou alternativou k evoluční teorii je vysvětlení, že život na zemi je výsledkem stvoření. Od té doby jsem začal věřit v našeho Stvořitele.

Jsem velmi rád, že má práce nyní lidem přináší radost, a to mě uspokojuje. Nikdy nechci ztratit lásku k malování ani lásku k porcelánu.

[Podpisek obrázku na straně 17]

Obrázky na stranách 16 a 17: Mit freundlicher Genehmigung der Staatlichen Porzellan-Manufaktur Meissen GmbH