Přejít k článku

Přejít na obsah

„Nejkrásnější obyvatel lesa“

„Nejkrásnější obyvatel lesa“

 „Nejkrásnější obyvatel lesa“

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE ŠVÉDSKU

POPRVÉ jsem ho viděl jednoho dne v červnu. Koho? Přece „nejkrásnějšího obyvatele lesa“, jak ho nazývají někteří zdejší lidé. Je to velký, tmavošedý puštík vousatý neboli, jak se mu někdy říká, puštík laponský.

Tato okouzlující obrovská sova trvale žije v některých částech Finska a severního Švédska, také dále na východ na Sibiři a na Aljašce a v Kanadě. Puštík vousatý rád zůstává vskrytu, a jestliže nevíte, kde má hnízdo, není snadné ho vypátrat. Jakmile hnízdo objevíte, zjistíte, že puštík je také docela nebojácný.

Pozorujeme lovce

Podařilo se mi pozorovat nádherně žíhaného laponského puštíka vousatého, jak pátral po něčem k jídlu. Náhle slétl z větve a snažil se chytit myš. Získal svou kořist? Samozřejmě! Když se impozantním letem zvolna vznášel na obrovských křídlech, která v rozpětí — od špičky jednoho křídla ke špičce druhého — měřila 140 centimetrů, jasně jsem uviděl, že mu ve spárech visí malý hlodavec.

Puštík vousatý na rozdíl od mnoha jiných sov nevyvádí své mladé pravidelně každý rok. Tato obrovská sova se živí výhradně malými hlodavci, takže v některých letech, kdy je hlodavců  nedostatek, se mláďata vůbec nelíhnou. V jiných letech, kdy je potravy hojnost, mohou být v každém hnízdě nejméně čtyři malá ptáčata.

Výběr partnera

Jaro je pro sovy obdobím páření a samička si vybírá svého partnera pečlivě, i když její pozornost není v první řadě zaměřena na pěkný vzhled nápadníka, jak to snad někdy bývá u žen. Podle toho, co vyplývá ze zkoumání několika pozorovatelů ptáků, sameček musí dokázat, že je obratný lovec. Musí samičku zásobovat potravou ještě před tím, než se začne s přípravami na založení rodiny.

Jestliže je právě hodně myší a sameček je šikovný „živitel rodiny“, samička bude po potravě, kterou od něj dostává, přibírat na váze. Toto zvyšování váhy je pro její tělo signálem, podle něhož se určí, kolik snese vajec.

Na samečkovi nyní v plném rozsahu spočívá odpovědnost za lov, což vyžaduje velmi mnoho energie. Samička ho pobízí k lovu prosebným voláním, protože ona veškerou svou energii soustředí na snášení vajec a na péči o tento vzácný majetek.

Hledání hnízda

Dalekohledem jsem pozoroval nádherného samečka, který mi pravidelně přelétával nad hlavou, když přinášel kořist. Konečně se mi podařilo najít hnízdo. Puštíci vousatí si nestaví vlastní hnízda, ale mnohdy se usídlí v hnízdech z chrastí, která zanechali jiní draví ptáci žijící v lese. Nemá-li puštík jiné hnízdo, je možné, že se usadí v nějakém zpráchnivělém pařezu.

V tom hnízdě jsem našel dvě malá ochmýřená ptáčata, která s vyvalenýma očima v údivu zírala na všechno kolem sebe. Jednohlasně vydávala prosebné volání a své oči hladově obracela k matce, která seděla poblíž a hlídala. Příliš se přibližovat k mláďatům by v této době mohlo být nebezpečné. Má-li samička pocit, že její mláďata jsou ohrožena, tiše přilétne a drápy ostrými jako břitva napadne vetřelce. Je tedy důležité jednat opatrně a studovat puštíky z uctivé vzdálenosti.

Krmení a výcvik

Po příletu k hnízdu si sameček přesune kořist z drápů do zobáku a podá myš jednomu mláděti. Krmení tohoto ptáčete je doprovázeno děsivými zvuky — hlasitým pípáním druhého ptáčete, které dostane sousto příště.

Jakmile mládě snědlo vytoužené jídlo, projevuje se u něj téměř směšná změna chování. Do té doby vypadalo, že je čilé a plné života, a najednou se situace mění a ptáče se začíná chovat, jako by bylo opilé. Veškerá jeho energie je soustředěna na trávení potravy, a tak se ptáče brzy zhroutí a stane se z něj scvrklá hromádka hebkého, nadýchaného peří. Jeho nejbližšímu sourozenci se však zvolna začíná rozjasňovat zrak a postupně se zotavuje z opojného účinku posledního krmení.

A tak to pokračuje dál až do poloviny června. V té době už mláďatům budou čtyři týdny a pobízena voláním své matky mohou s třepetáním vylétávat z hnízda. Nejprve se velmi obratně vyšplhají na stromy. Tam nejsou tolik ohrožena dravými zvířaty jako na zemi.

Časem se ptáčata pomocí svých křídel přemísťují z větve na větev a tak se cvičí v létání. Za nějakou dobu si osvojí schopnost létat a lovit. Změní se i jejich vzhled, takže mohou být také považována za ‚krásné obyvatele lesa‘.

[Podpisky obrázku na straně 18]

© Joe McDonald

© Michael S. Quinton

[Podpisky obrázku na straně 19]

© Michael S. Quinton

© Michael S. Quinton