Přejít k článku

Přejít na obsah

Propaganda může zabíjet

Propaganda může zabíjet

 Propaganda může zabíjet

„Než si pravda obuje boty, lež oběhne půlku světa.“ — (Přisuzováno MARKU TWAINOVI)

„TY MIZERNEJ Žide!“ obořila se učitelka na jednoho sedmiletého žáka a dala mu facku. Potom vybídla třídu, aby kolem něj všichni postupně prošli a plivli mu do tváře.

Učitelka i žák, který byl jejím synovcem, velmi dobře věděli, že ani on, ani jeho rodiče nemají židovský původ. Nebyli ani židovského vyznání. Naopak, byli to svědkové Jehovovi. Všeobecně rozšířených předsudků vůči Židům učitelka využila k posílení nenávisti vůči tomuto chlapci. Jak učitelka, tak žáci v její třídě celá léta slyšeli od kněze, že se mají na svědky Jehovovy dívat s opovržením. Rodiče tohoto chlapce byli označováni za komunisty, ale i za agenty CIA (Ústřední zpravodajské služby). A tak se spolužáci chlapce nedočkavě seřadili, aby tomu „mizernému Židovi“ mohli plivnout do tváře.

Chlapec to přežil a nyní o tom může vyprávět. To ale nelze říci o šesti milionech Židů, kteří před necelými 60 lety žili v Německu a v okolních zemích. Nástrojem, který byl použit k vyhlazení těchto Židů v nacistických plynových komorách a koncentračních táborech, byla ničemná propaganda. Všeobecně rozšířený, hluboký, slepý a zhoubný antisemitismus vedl mnoho lidí k tomu, že se na Židy dívali jako na nepřátele, jejichž vyhlazení je nejen nutné, ale oprávněné. V tomto případě propaganda sloužila jako nástroj hromadného vyhlazování.

Ano, propagandu lze šířit veřejně používáním takových nenávistných symbolů jako hákový kříž, anebo nenápadně vyprávěním nechutného vtipu. Propagandistické postupy přesvědčování běžně používají diktátoři, politici, kněží, tvůrci reklamy, obchodníci, novináři, lidé v rozhlasovém a televizním vysílání, publicisté a další lidé, kteří chtějí ovlivňovat myšlení a chování druhých.

Propagandistická sdělení lze pochopitelně použít i k dosažení pozitivních cílů v sociální oblasti, jako je kampaň proti řízení pod vlivem alkoholu. Propagandu však lze použít i k podněcování nenávisti vůči etnickým či náboženským menšinám nebo k lákání lidí, aby kupovali cigarety. „Každý den nás bombarduje jedno vemlouvavé sdělení za druhým,“ zdůrazňují vědečtí pracovníci Anthony Pratkanis a Elliot Aronson. „Tyto výzvy přesvědčují ne formou diskuse a přátelské výměny názorů, ale manipulací s kulturními symboly a se základními lidskými emocemi. Ať je to přínosné nebo není, žijeme ve věku propagandy.“

Jak byla během staletí propaganda využívána k tomu, aby ovlivňovala myšlení a jednání lidí? Co můžete udělat pro to, abyste se před škodlivou propagandou chránili? Existuje nějaký zdroj důvěryhodných informací? Tyto a další otázky budeme rozebírat v následujících článcích.

[Obrázek na straně 3]

Propaganda byla používána k pronásledování Židů během holocaustu