Přejít k článku

Přejít na obsah

Mění se Bůh?

Mění se Bůh?

 Co říká Bible

Mění se Bůh?

ANTROPOLOG George Dorsey popsal Boha „Starého zákona“ jako „zuřivého Boha“. Dodal: „Jahve je . . . naprosto bez lásky. Je to Bůh plenitelů, mučitelů, válečníků, dobyvatelů.“ Jiní lidé si o Bohu „Starého zákona“ — Jahvovi neboli Jehovovi — udělali podobný úsudek. Někteří lidé proto chtějí dnes vědět, zda Jehova byl ve skutečnosti krutý Bůh, který nakonec změnil svou povahu a stal se milujícím a milosrdným Bohem „Nového zákona“.

Taková myšlenka o Bohu Bible není nová. Nejprve ji vyslovil Markión, který byl částečně gnostikem a žil ve druhém století n. l. Markión „starozákonního“ Boha zavrhl. Považoval ho za násilného a mstivého Boha, za tyrana, který nabízel materiální výhody těm, kdo ho uctívali. Na druhé straně, Boha „Nového zákona“ — jak ho odhalil Ježíš Kristus — Markión popsal jako dokonalého Boha, Boha čisté lásky a milosrdenství, který je milostivý a který odpouští.

Jehova se přizpůsobuje měnícím se podmínkám

Samotné Boží jméno, Jehova, znamená „působí, že se stane“. Z toho vyplývá, že Jehova působí, že se on sám stává Splnitelem všech svých slibů. Když se Mojžíš ptal Boha na jeho jméno, Jehova rozvedl význam svého jména takto: „Prokáži se být tím, čím se prokáži být.“ (2. Mojžíšova 3:14) Rotherhamův překlad říká: „Stanu se, čím chci.“

Takže Jehova se stává — neboli prokazuje, že je — tím, co je nutné ke splnění jeho spravedlivých záměrů a slibů. Dokladem toho je skutečnost, že má celou řadu titulů a popisných označení: Jehova vojsk, Soudce, Svrchovaný Panovník, Žárlivý, Svrchovaný Pán, Stvořitel, Otec, Vznešený Učitel, Pastýř, Ten, který slyší modlitbu, Výkupce, šťastný Bůh a mnoho dalších. Tím vším — a zdaleka nejen tím — se Jehova rozhodl stát, aby uskutečnil svůj láskyplný záměr. (2. Mojžíšova 34:14; Soudci 11:27; Žalm 23:1; 65:2; 73:28; 89:26; Izajáš 8:13; 30:20; 40:28; 41:14; 1. Timoteovi 1:11)

Znamená to tedy, že se Boží osobnost nebo Boží měřítka mění? Ne. U Jakuba 1:17 je o Bohu řečeno: „U něho není změna v otáčení stínu.“ Jak je možné, aby se Bůh přizpůsobil  měnícím se okolnostem, když on sám se nemění?

Je to možné znázornit na příkladu starostlivých rodičů, kteří v zájmu svých dětí přijímají různé úlohy. Někdo z rodičů může být během jediného dne kuchařem, hospodyní, elektrikářem, ošetřovatelem, přítelem, rádcem, učitelem, karatelem a tak dále. Když rodič přijímá tyto úlohy, nemění tím svou osobnost, pouze se přizpůsobuje potřebám, které vznikají. Stejné je to s Jehovou, jenže v daleko větším rozsahu. To, čím se může podle svého rozhodnutí stát, aby naplnil svůj záměr a aby jednal ve prospěch svých tvorů, není nijak omezeno. (Římanům 11:33)

Jehova je například popisován jako Bůh lásky a milosrdenství, a to jak v Hebrejských, tak i v Křesťanských řeckých písmech. Prorok Micheáš z osmého století př. n. l. se Jehovy ptal: „Kdo je Bůh jako ty, který promíjí provinění a přechází přestupek ostatku svého dědictví? Jistě se nebude navždy držet svého hněvu, neboť má potěšení v milující laskavosti.“ (Micheáš 7:18) Podobně apoštol Jan napsal známá slova: „Bůh je láska.“ (1. Jana 4:8)

Na druhou stranu, v obou částech Bible je Jehova představován jako spravedlivý Soudce těch, kdo opakovaně, hrubě a nekajícně porušují jeho zákony a škodí jiným lidem. „[Jehova] všechny ničemné vyhladí,“ řekl žalmista. (Žalm 145:20) Podobně je u Jana 3:36 uvedeno: „Kdo projevuje víru v Syna, má věčný život; kdo neposlouchá Syna, neuvidí život, ale zůstává na něm Boží zloba.“

Neměnný ve vlastnostech

Jehovova osobnost a jeho hlavní vlastnosti — láska, moudrost, spravedlnost a moc — se nezměnily. Izraelitům řekl: „Já jsem Jehova, nezměnil jsem se.“ (Malachiáš 3:6) To bylo řečeno asi 3 500 let potom, co Bůh stvořil lidi. Přesně podle tohoto božského výroku vychází při bližším zkoumání Bible jako celku najevo, že Boží měřítka a vlastnosti jsou neměnné. V průběhu staletí nedošlo u Jehovy Boha k žádnému ‚vyzrávání‘ osobnosti, protože žádné takové ‚vyzrávání‘ nebylo nutné.

V souladu s tím, jak je to odhaleno v celé Bibli, se Bůh dnes zastává spravedlnosti se stejnou pevností jako dříve a jeho láska není o nic větší, než byla v době, kdy začal jednat s lidmi v Edenu. Zdánlivé rozdíly v Boží osobnosti, které se projevují v různých částech Bible, jsou ve skutečnosti jen různé stránky téže neměnné povahy. Tyto rozdíly vyplývají z toho, že Bůh jednal za odlišných okolností s odlišnými lidmi, což vyžadovalo odlišné postoje a vztahy.

Písmo tedy jasně ukazuje, že Boží osobnost se po staletí nezměnila a nezmění se ani v budoucnosti. Jehova je svrchovaným ztělesněním neměnnosti a důslednosti. Je vždy spolehlivý a důvěryhodný. Vždycky se na něj můžeme spolehnout.

[Obrázky na straně 16 a 17]

Tentýž Bůh, který zničil Sodomu a Gomoru . . .

. . . nastolí spravedlivý nový svět