Přejít k článku

Přejít na obsah

Od našich čtenářů

Od našich čtenářů

 Od našich čtenářů

Váha Z celého srdce bych Vám chtěla poděkovat za článek „Mladí lidé se ptají . . . Jak mohu přestat úzkostlivě sledovat svou váhu?“. (22. května 1999) Před nějakou dobou jsem nebyla schopna myslet na nic jiného než na svou postavu a váhu. Stydím se podívat do zrcadla a skoro vůbec se už nevážím. Po přečtení tohoto článku jsem si však uvědomila, že důležité je to, jaký je člověk uvnitř.

L. R., Francie

Tělesné postižení Velkou část svého života jsem strávil na invalidním vozíku. Moje manželka má chronický únavový syndrom a trpí vleklou depresí. Série článků „Naděje pro tělesně postižené“ (8. června 1999) uvedla, že zármutek je normální reakce na velkou ztrátu. Navíc obrázky v článku „Až zmizí každé postižení“ mi pomohly, aby se pro mě náprava našich tělesných vad v budoucnosti stala reálnější.

C. W., Spojené státy

Ve čtyřech letech jsem při nehodě přišel o levou nohu. Vaše série článků mi pomáhá zvládat častá období deprese, která mívám. Prosím, pokračujte dále v dobrém díle, kterým bojujete proti předsudkům.

A. J. T. P., Brazílie

Lidé musí vědět, že postižení lidé mají city a pocity jako každý jiný a že se někdy můžeme cítit a cítíme se zraněni. Lidé se na nás někdy dívají, jako bychom byli nějak nenormální, mají hrubé poznámky nebo nás úplně přehlížejí. Postižení lidé nejsou ani hloupí ani líní ani bezmocní. Pokud k tomu dostaneme možnost, mohou mnozí z nás vařit, uklízet, nakupovat, vychovávat děti, chodit do zaměstnání, a dokonce i řídit dopravní prostředky. Jednou z věcí, které mi pomáhají, abych to vydržela, je poznávání Jehovy a jeho milujícího, něžného způsobu jednání. Nejsem ještě svědkem Jehovovým, ale doufám, že se jím v budoucnu stanu.

A. G., Spojené státy

Hodnota v Božích očích Často se cítím sklíčená a bezcenná a někdy si myslím, že bych neměla sloužit jako celodobá kazatelka, protože moje úsilí není dostatečné. Díky článku „Co říká Bible: V Božích očích máte hodnotu!“ (8. června 1999) se cítím mnohem lépe. Ten článek mi pomohl uvědomit si, že Satan se velmi snaží vyvolat v nás tento pocit proto, abychom přestali sloužit Jehovovi.

L. W., Kanada

Článek mi přinesl značnou útěchu. Dosud jsem měla pocit, jako by Jehova moje modlitby nevyslýchal. Ale od té doby, co jsem si přečetla Váš článek, více důvěřuji Jehovovi i sobě. Prosím, vydávejte dále takové povzbudivé články.

R. V. T., Belgie

Zažila jsem velmi bolestné věci — chyby, které mě připravily o sebeúctu a které mě trvale poznamenaly. Dnes mi však vztah k Jehovovi a poznání, že jeho láska přesahuje lidské chápání, dává pocit štěstí a bezpečí.

V. S. C., Brazílie

Právě jsem doposlechl tento článek na audiokazetě. Již čtyřicet čtyři let jsem slepý a ani potom, co jsem se nechal pokřtít jako křesťan, jsem si nikdy nemyslel, že mám nějakou zvláštní cenu. Tento článek mě hluboce zasáhl. Jsem Bohu velmi vděčný, že se na nás nedívá tak, jak se na sebe často díváme my sami.

A. K., Itálie

Trpím pocity sklíčenosti. Když jsem četla tento článek, bylo to, jako by se mnou Jehova něžně rozmlouval. Je velmi těžké změnit způsob uvažování, ale budu se snažit, abych měla na paměti to, co článek říkal: „Jehova podobně jako milující rodič ‚je blízko‘ — vždy bdělý, pozorný a připravený pomoci. (Žalm 147:1, 3)“

K. F., Japonsko