Přejít k článku

Přejít na obsah

Dilema matek s AIDS

Dilema matek s AIDS

 Dilema matek s AIDS

CYNTHIA, * žena, která žije na Antilách, se rozhodovala, zda má své novorozené děvčátko kojit, nebo zda mu dávat umělou výživu. Možná se zdá, že rozhodnutí je jednoduché. Vždyť odborníci v otázkách zdraví již po desetiletí propagují mateřské mléko jako „nejzdravější potravu“ pro děti. Kromě toho u dětí krmených umělou výživou je v chudých komunitách asi patnáctkrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou na průjmové onemocnění, než u dětí kojených. Dětský fond OSN (UNICEF) uvádí, že na následky nebezpečí spojeného s umělou výživou zemřou každý den přibližně čtyři tisíce dětí.

V případě Cynthie však rozhodování, zda kojit, souviselo s úplně jiným nebezpečím. Manžel ji nakazil virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV), který způsobuje AIDS. Po porodu se Cynthia dověděla, že možnost nákazy mateřským mlékem je u dítěte, jehož matka je HIV pozitivní, jedna ku sedmi. * Musela tedy udělat bolestnou volbu — buď své dítě vystaví nebezpečí nákazy při kojení, nebo nebezpečí spojenému s umělou výživou.

V těch částech světa, kde je epidemie AIDS nejhorší, jsou HIV pozitivní dvě až tři ženy z deseti. V jedné zemi byla pozitivní více než polovina všech testovaných těhotných žen. „Tato zneklidňující čísla,“ uvádí rozhlasové vysílání OSN, „podnítila vědce k tomu, aby horečně hledali lék.“ Na tuto hrozbu AIDS reagovalo šest organizací OSN tím, že spojily své zkušenosti, úsilí i prostředky a vytvořily Spojený program OSN pro HIV/AIDS, který je známý jako UNAIDS. * Jediné, k čemu však program UNAIDS došel, je to, že řešení dilematu AIDS není tak snadné.

Jednoduchému řešení brání složité překážky

Edith Whiteová, která se specializuje na problematiku kojení a přenosu HIV z matky na dítě, říká, že zdravotníci v rozvinutých zemích doporučují HIV pozitivním matkám dítě nekojit, protože kojením se nebezpečí nákazy dítěte zdvojnásobí. Logickou alternativou by se zdála být umělá kojenecká výživa.  Avšak v rozvojovém světě, kde idealistické teorie rychle ustupují drsné realitě, je toto jednoduché řešení těžké uskutečnit.

Jedna z překážek je překážka společenská. Pokud v zemi, kde kojení je běžnou normou, dává žena svému dítěti umělou výživu, může z toho být patrné, že je nakažena virem HIV. Žena se může bát, že stane-li se tato skutečnost známou, budou ji její blízcí obviňovat, či dokonce bít nebo ji opustí. Některé ženy se v takové situaci domnívají, že pokud chtějí utajit to, že jsou HIV pozitivní, nezbývá jim nic jiného než své dítě kojit.

Existují však také další překážky. Podívejme se například na dvacetiletou Margaret. Stejně jako přinejmenším devadesát pět procent žen v Ugandě, které žijí na vesnicích, ani ona nikdy nebyla vyšetřena na HIV. Margaret však má k obavám pádné důvody. Její první dítě zemřelo a druhé dítě je slabé a nemocné. Navzdory skutečnosti, že Margaret má asi virus HIV, své třetí dítě kojí desetkrát denně. „V žádném případě nemohu dát svému dítěti umělou výživu,“ říká Margaret. Proč ne? Protože podle jejích slov cena umělé výživy pro jedno dítě představuje jeden a půlkrát větší obnos, než rodina v její vesnici vydělá za celý rok. I kdyby však byla umělá výživa zdarma, byl by ještě problém najít čistou vodu, aby umělá výživa byla pro dítě bezpečná. *

Některé z těchto překážek by bylo možné zmenšit, pokud by matkám, které jsou infikovány virem HIV, byly zajištěny řádné hygienické podmínky, dostatečné množství náhražek mateřského mléka a přístup k nezávadné vodě. Je to nákladné? Možná. Kupodivu se však zdá, že vytvořit takové podmínky je spíše otázkou stanovení priorit než získání prostředků. Podle zpráv OSN totiž některé z nejchudších rozvojových zemí světa vydávají dvakrát více prostředků na vojenské účely než na zdravotnictví a vzdělání.

A co léky proti AIDS?

Přenos viru HIV z matky na dítě může podle vědců spolupracujících s OSN výrazně snížit jednoduchý a relativně levný lék, který se nazývá AZT. Za pomoci programu UNAIDS se cena této léčby snížila na padesát dolarů. Vědci zabývající se AIDS navíc v červenci roku 1999 oznámili, že ještě účinněji než pomocí AZT se zřejmě přenosu HIV zabrání tak, že je HIV pozitivním matkám a jejich novorozencům podáván lék nevirapin, který stojí pouhé tři dolary. Odborníci v otázkách zdraví říkají, že díky nevirapinu by mohlo být až čtyři sta tisíc novorozenců ročně uchráněno před infekcí virem HIV již na začátku svého života.

Někteří odborníci však tento typ léků kritizují a tvrdí, že sice mohou zabránit přenosu viru HIV z matky na dítě, ale matka nakonec na AIDS zemře a dítě osiří. Organizace spojených národů s tím nesouhlasí, protože druhou skličující alternativou je nechat dítě, aby se nakazilo virem HIV, čímž je tato nevinná oběť odsouzena k pomalé a deprimující smrti. Tato organizace také tvrdí, že matky nakažené virem HIV mohou žít řadu let. Podívejme se na Cynthii, o které jsme se zmínili dříve. To, že má HIV, se v roce 1985 dověděla v souvislosti s narozením dítěte, ale příznaky nemoci se u ní objevily až po osmi letech. A ačkoli toto dítě mělo již při narození virus HIV, do jeho dvou let se u něj neobjevily žádné příznaky.

Bible obsahuje utěšující ujištění, že skutečně bezpečné prostředí a trvalé řešení takové pohromy, jako je AIDS, je na dosah. (Zjevení 21:1–4) Jehova Bůh slibuje nový svět, v němž „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘ “ (Izajáš 33:24) Svědkové Jehovovi vám rádi o tomto trvalém řešení řeknou více. O další informace požádejte vydavatele tohoto časopisu nebo svědky Jehovovy ve vašem okolí.

[Poznámky pod čarou]

^ 2. odst. Jméno je změněno.

^ 3. odst. Podle UNICEF je z mateřského mléka HIV pozitivních matek denně nakaženo asi pět set až sedm set malých dětí.

^ 4. odst. K těmto šesti organizacím patří UNICEF, Rozvojový program OSN, Populační fond OSN, Světová zdravotnická organizace, Světová banka a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Program UNAIDS byl založen roku 1995.

^ 8. odst. Nedávná studie ukazuje, že nebezpečí nákazy HIV může být vyšší při střídání umělé výživy a kojení. Mateřské mléko může obsahovat protivirové látky, které pomáhají virus neutralizovat. Pokud je to pravda, pak by bezpečnějším řešením mělo být to, že matka bude pouze kojit, i když to s sebou nese určité riziko. Výsledky této studie však je třeba ještě potvrdit.

[Podpisek obrázku na straně 20]

WHO/E. Hooper