Job 19:1–29

  • Jobova odpověď (1–29)

    • Odmítá kárání od svých „přátel“ (1–6)

    • Říká, že je opuštěný (13–19)

    • „Můj výplatce žije“ (25)

19  Job na to řekl:  2  „Jak dlouho mě budete dráždit+a drtit mě slovy?+  3  Už desetkrát jste mě pokárali.* Nestydíte se, že se ke mně chováte tak krutě?+  4  Pokud jsem opravdu udělal chybu,je to jenom moje věc.  5  Ale pokud se nade mě chcete dál povyšovata tvrdit, že si tuhle pohanu zasloužím,  6  pak vězte, že to byl Bůh, kdo mě svedl z cestya chytil do své lovecké sítě.  7  Křičím: ‚Násilí!‘, ale nikdo neodpovídá,+volám o pomoc, ale spravedlnost nepřichází.+  8  Zatarasil mi cestu kamennou zdí, takže nemůžu projít,moje stezky zahalil tmou.+  9  Svlékl ze mě mou slávua z hlavy mi sundal korunu. 10  Ze všech stran mě boří a já hynu,mou naději vyvrací jako strom. 11  Plane proti mně hněvema považuje mě za nepřítele.+ 12  Jeho oddíly společně přichází a obléhají mě,táboří kolem mého stanu. 13  Vlastní bratry ode mě odehnala moji známí se ke mně otočili zády.+ 14  Blízcí přátelé* mě opustilia ti, které jsem dobře znal, na mě zapomněli.+ 15  Hosté v mém domě+ i moje otrokyně mě považují za cizího,v jejich očích jsem cizinec. 16  Volám na svého sluhu, ale nereaguje,ani když ho prosím, aby se slitoval. 17  Mé manželce se hnusí můj dech+a vlastním bratrům* zapáchám. 18  I děti mnou pohrdají,jen co vstanu, už se mi smějí. 19  Všichni blízcí přátelé se mě štítí+a moji milovaní se obrátili proti mně.+ 20  Už jsem jen kost a kůže,+jen o vlásek unikám smrti.* 21  Slitujte se, přátelé, slitujte se,vždyť mě zasáhla ruka samotného Boha.+ 22  Proč mě pronásledujete tak jako Bůh?+ Proč na mě pořád útočíte?*+ 23  Kéž by byla má slova sepsána! Kéž by byla zapsána do knihy! 24  Železným rydlem a olovemkéž by byla navždy vytesána do skály! 25  Ale já vím, že můj výplatce*+ žije. Nakonec přijde a postaví se nad prachem. 26  I když je moje kůže takhle sedřená,dokud ještě žiji,* uvidím Boha. 27  Sám ho uvidím,uvidím ho na vlastní oči, ne očima někoho jiného.+ Ale hluboko uvnitř se cítím přemožený.* 28  Vždyť říkáte: ‚My že ho pronásledujeme?‘,+jako kdyby kořen problému byl ve mně. 29  Vy sami se bojte meče,+protože meč trestá ty, kdo hřeší. Pamatujte, že je tu soudce.“+

Poznámky

Nebo „urazili“.
Nebo „moji příbuzní“.
Dosl. „synům mého lůna“, tj. lůna, které mě porodilo (matčina lůna).
Dosl. „unikám s kůží svých zubů“.
Dosl. „se nenasytíte mým masem“.
Nebo „výkupce“.
Nebo „dokud jsem ve svém těle“.
Nebo: „Selhaly ve mně mé ledviny.“