Jeremjáš 42:1–22

  • Lidé prosí Jeremjáše, aby se modlil o Boží vedení (1–6)

  • Jehova odpovídá: „Nechoďte do Egypta“ (7–22)

42  Potom všichni vojenští velitelé, Jochanan,+ syn Kareacha, Jezanjáš, syn Hošajáše, a všechen lid, od nejmenšího po největšího, přišli za 2  prorokem Jeremjášem a řekli mu: „Vyslyš prosím naši prosbu a modli se za nás k Jehovovi, svému Bohu, za všechny tyhle zbývající. Vždyť nás bylo mnoho a zůstalo nás jen pár,+ jak sám vidíš. 3  Ať nám Jehova, tvůj Bůh, řekne, kterou cestou máme jít a co máme dělat.“ 4  Prorok Jeremjáš jim odpověděl: „Dobře, budu se modlit k Jehovovi, vašemu Bohu, jak o to prosíte, a řeknu vám všechno, co vám Jehova odpoví. Nezatajím před vámi ani slovo.“ 5  Oni Jeremjášovi řekli: „Ať je Jehova pravým a věrným svědkem proti nám, pokud neuděláme přesně to, co nám Jehova, tvůj Bůh, po tobě vzkáže. 6  Ať se nám to bude líbit, nebo ne, poslechneme hlas Jehovy, našeho Boha, ke kterému tě posíláme. Protože když poslechneme hlas Jehovy, našeho Boha, bude se nám dobře dařit.“ 7  Po deseti dnech Jehova k Jeremjášovi promluvil. 8  Zavolal tedy Jochanana, syna Kareacha, všechny vojenské velitele, kteří byli s ním, a všechen lid, od nejmenšího po největšího,+ 9  a řekl jim: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele, ke kterému jste mě poslali, abych mu předložil vaši prosbu: 10  ‚Pokud opravdu zůstanete v této zemi, pak vás vybuduji a nestrhnu, zasadím vás a nevykořením. Bude mi totiž líto, že jsem na vás přivedl neštěstí.+ 11  Nebojte se babylonského krále, ze kterého máte strach.‘+ ‚Nebojte se ho,‘ prohlašuje Jehova, ‚vždyť jsem s vámi, zachráním vás a osvobodím z jeho rukou. 12  A projevím vám milosrdenství+ a on se nad vámi smiluje a vrátí vás do vaší země. 13  Ale pokud řeknete: „Ne, nezůstaneme v této zemi!“, pokud neposlechnete hlas Jehovy, svého Boha, 14  a řeknete: „Ne, půjdeme do Egypta,+ kde neuvidíme válku, neuslyšíme zvuk rohu a nebudeme hladovět, tam budeme žít“, 15  pak slyšte Jehovovo slovo, vy zbývající z Judy. Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Pokud jste opravdu rozhodnutí jít do Egypta a usadit se tam,* 16  ten meč, kterého se bojíte, vás v Egyptě dostihne a ten hlad, kterého se bojíte, za vámi přijde do Egypta. A zemřete tam.+ 17  Všichni muži, kteří jsou rozhodnutí jít do Egypta a usadit se tam, zemřou mečem, hladem a morem. Nikdo z nich nepřežije a neunikne neštěstí, které na ně přivedu.“‘ 18  Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, totiž říká toto: ‚Jako se můj hněv a můj vztek vylily na obyvatele Jeruzaléma,+ tak se můj vztek vylije na vás, pokud půjdete do Egypta. Budete kletbou, něčím děsivým, zlořečením a pohanou+ a tohle místo už nikdy neuvidíte.‘ 19  Jehova mluvil proti vám, vy zbývající z Judy. Nechoďte do Egypta. Uvědomte si, že jsem vás dnes varoval, 20  že vaše chyba vás bude stát život. Poslali jste mě totiž k Jehovovi, svému Bohu, a řekli: ‚Modli se za nás k Jehovovi, našemu Bohu, a oznam nám všechno, co Jehova, náš Bůh, řekne, a my to uděláme.‘+ 21  Dnes jsem vám to oznámil, ale vy neposlechnete hlas Jehovy, svého Boha, a neuděláte nic z toho, co vám po mně vzkázal.+ 22  Proto vězte, že na místě, kam si přejete jít a usadit se, zemřete mečem, hladem a morem.“+

Poznámky

Nebo „a na chvíli se tam usadit“.